| |||
Centrum – Obchod Isaac Co bych mu na to měl říci. Hold jsem na chvíli zjevně nedával pozor a nějak jsem si v hlavě odůvodnil, že bych měl dopis otevřít a toto je výsledek. Přesněji jsem přišel nějak k názoru, že dopis je vlastně určený pro mne, což nemám tušení, jak k tomu došlo, ale zbytečně se mu zde obhajovat a snažit se to vysvětlit, když skutek už utek mi přijde jako velmi zbytečné a navíc o to ani jeden z nás nestojí. Já se nehodlám ponížit a dělat tu ze sebe hlupáka, i když v tomto případě jím jsem zcela oprávněně, ale on zase jisto jistě nestojí o to, aby zde poslouchal moje pokusy to vysvětlit. "Byl to umyl. Přičemž mi už přišlo zbytečné se pokoušet dát pečeť dohromady, jelikož by jste to určitě poznal." Pokouším se mu v tomto lehce podlézat, jelikož jsem v tomhle přeci jen pěkně šlápnul vedle a to je v mojí práci většinou věc, která končí smrtí, která vypadá, jako nehoda. Takové vraždy jsou sice složité, ale není málo vrahů, kteří by takovou vraždu dokázali udělat. Položím prsten před muže, až lehce zazní o desku stolu a následně jej následuji. Jsem dosti zvědav co zde najdu za vybavení. Moje preference jsou opravdu prosté, ale jak říkal Mistr. Není třeba, aby zbraně byly nějak okázalé, hlavní je, aby jsi s nimi dokázal zabíjet a na to jsou nejlepší nezdobené a kvalitní kousky. Přejíždím pohledem vystavené zbraně. Jsou to opravdu pěkné kousky, ale ze všech cítím ono odporné železo, jako z nemalé části tohoto města. "Máte zde opravdu pěkné kousky. Nicméně jsem zde, jelikož potřebuji něco trochu více speciálního a sice sadu základního vybavení, která bude ze stříbra. K tomu potřebuji sadu na zámky také ve stříbře a pokud by bylo možné, tak získat i sadu na magické zámky." Ano věděl jsem, že k tomu dojde a sice útrata úplně všech peněz, které mi dal mistr a které by někomu jinému, zajistili poměrně dobrý život na nemalou dobu. Kvůli mé nesnášenlivosti s železem potřebuji sadu, která mi nebudu ubližovat, ale zároveň bude kvalitní a použitelná. "A ne není to žert. Opravdu potřebuji základní sadu ze stříbra." Sbohem peníze. Vítej chudobo. Ještě štěstí, že tohle byli jen peníze na mé vybavení, které jsou jen a jen moje a které si postupně budu vydělávat prací. Tyto peníze jsem získal, jako nejlepší v ze skupiny. Jakýsi dar pro rozvoj talentu, který vlastně použiju na nákup úplně obyčejných věcí z materiálu, který se na něj nijak zvlášt nehodí. |
| |||
Divadlo - podzemní garáž
|
| |||
Divadlo - podzemní garáž Mahalath Zmrzlý tě vztekle pozoruje, zatím co se snaží uvolnit ze svého ledového vězení. To je však prakticky nemožné a tak zůstává stále tam, kde byl. Druhý muž se řítí na tebe, ale v momentě kdy zaútočí, se přesuneš za něj a on promáchne. Ty pak vedeš útok na jeho krk, ale jak se ukáže, je muž daleko zkušenější, než se mohlo z počátku zdát. Tvůj útok se sveze po jeho zádech, což na nich zanechá znatelný šrám, ale nezlikviduje ho, jak jsi měla v plánu. Rozhodneš se tedy pro svůj rezervní plán a sešleš jeho směrem ledové kouzlo. Z této blízkosti celkem jistota, ale muž tě vyvede z tvého omylu a kouzlu se elegantně vyhne, takže se rozprskne o vzdálenou zeď. “Sejmi tu mrchu, sejmi jí!“ Křičí zmražený na druhého muže. Ten jeho pobídky ignoruje a zůstává soustředěný na boj. Jeho pohled těká všude kolem, ale současně zůstává jeho pozornost na tobě. Hledá příležitost k útoku, útěku, nebo má v plánu něco zcela jiného? |
| |||
Elysium - Rozhovor s Baltazarem Eleanor Baltazar zakroutí hlavou v náznaku nesouhlasu, doprovázené přátelským úsměvem. „Ne, v Bertoldově případě šlo opravdu o zaprodání duše, byť trochu jiné, než je běžné. V tomhle případě jsem nebyl výběrčím platby já, nýbrž vy. Podle běžných pravidel každá služba vyžaduje příslušnou platbu duší. Vy jste mi jednu dlužila, ale díky naší úmluvě jste nebyla povinna mi dát tu svojí. Takže k tomuto účelu posloužila právě ta Bertoldova. Vcelku prostá výměna. Nic víc.“ Na okamžik se tvůj společník odmlčí a usrkne trochu ze skleničky, kterou mu obsluha přinesla. Podivná černá kapalina, kterou jsi ho viděla pít už před tím. Potom pití odloží a vrátí se zpátky ke svému doutníku a povídání. „Pokud jde o vaše povinnosti, tak na tom není nic složitého. Vaším cílem je uzavřít obchod s klientem, za podmínek co možná nejvýhodnějších pro nás. Je to stejné jako u jakéhokoliv jiného obchodníka. Jediný rozdíl je ten, že my obchodujeme s dušemi. Jistě, jsou tu kromě duší i další možnosti, jak sama víte, ale duše, ta je pro nás nejvýhodnější. Dobře vyzrálá duše vám dokáže zajistit pořádnou odměnu.“ |
| |||
Další den ráno Oz Tvá cesta domů se obešla zcela bez problémů. Nikde na tebe nečekali žádní kultisti, ani banda najatých bouchačů. Dokonce se tě nepokusil ani nikdo okrást, což byl sám o sobě velký úspěch. Počasí se ještě zhoršilo a vodu jako kdyby někdo nahoře shazoval snad po celých kýblech. Než jsi tak došel domů, byl jsi promočený až na kost. Noc nepatřila k těm nejklidnějším. Celou dobu se tě držely noční můry, plné smrti a násilí, které ne a ne přestat. Nebyli v nich žádní démoni, ani satanistické kulty, ale i tak působily velmi znepokojivým dojmem, který se tě držel až do rána. Nakonec tě z tvého snění vytrhlo až hlasité bušení. Hej kámo. Budíček. Někdo se ti dobejvá do bytu. Tvůj démonický společník není moc daleko od pravdy. Někdo je u hlavních dveří a celkem hlasitě buší do dveří. Snažit se o trochu víc, tak by se nejspíše proboural skrz. Když konečně otevřeš, uvidíš na svém prahu stát Brocka. Na tváři se mu objeví známka úlevy. „Sakra, tos zase včera chlastal? Už tu buším skoro půl hodiny. Ještě chvilku a asi bych ty dveře vyrazil.“ Páni, tak tomu teda říkám opravdové přátelství. Má o tebe strach a je kvůli tomu schopný probudit celé sousedství. Taková věc je strašně vzácná, to … počkat, není to, co si myslím? Že bys včera odmítl můj nápad s holkama jenom proto, že jsi … páni … Hele já neměl tušení, fakt. Vědět, že jsi … však víš, tak bych navrhnul jinej podnik. |
| |||
Elysium - Bar Nakalis byl v tomhle chaotickém a frustrujícím večeru jediná konstanta. Věděl jsem, že na něj nejspíše narazím, a že jako vždy bude nápomocný, se svou obvyklou mírou lehké profesionální odtažitosti. I když jsme spolu nesdíleli nějaký zásadní vztah, tak jsem ho měl svým způsobem rád. Zkušení lidí, co dělají dobře svou práci, to je vymírající plemeno. Ale jeho zprávy mě dnes příliš nepotěšily. "Kdyby šlo o spolehlivost, tak bych si proti Augisthorovi polepšil i spoluprací s partou krysolidí v temný uličce. Ale někdy sou takový dny, kdy prostě člověk potřebuje konkrétně jeho. Bohužel koukám, že dneska mi to nevyjde. Ale díky za pomoc." Ještě jsem si objednal nějakého toho panáka na zakončení večera. Měl pravdu, něco silnějšího rozhodně přišlo vhod. A pak jsem se vydal domů. Vypadalo to, že skutečně dnes už nic nového nevyřeším. Možná bude lepší si dopřát těch pár hodin mdlob vydávaných za poctivý spánek. A kdoví, třeba se s dalším dnem objeví nějaké nové stopy. Když mě nic nezastaví, tak se skutečně vrátím do svého honosného obydlí, které rozhodně vůbec není jen zadním pokojem mé kanceláře, a půjdu spát. |
| |||
Elysium, démon a dlouhý rozhovor „Ne to rozhodně není vše, já jsem neříkala že to beru. A také neříkám ne ... já jsem ... budu o tom uvažovat přece jen ... no budu chtít něco vědět.“ Můj výraz karetního hráče se začíná bortit protože jsem překvapená, proč já? A ano vím že tohle nenabízí moc často, proto o tom chci uvažovat protože pracovat pro démona je asi jako pokusit se chytit býka za koule. Na druhou stranu možná ... dobrá tyhle myšlenky počkají až aspoň přibližně zjistím co po mně vlastně Baltazar bude chtít. „Ale já jsem nevěděla čím za to chce Bertold zaplatit dokud jste mi to zde neřekl. Tedy napadlo mně to, ale když se nestalo to co jsem předpokládala myslela jsem že jsem se spletla a i zde asi šlo protislužbu“ A to už neříkám že můj vlastní sen byl docela skromný vzhledem k tomu co jsem čekala od Bertolda. Nejdřív jsem myslela že za moc, uznání, bohatství a opětovné mládí zaplatil časem čímž by si také zajistil to že už znovu nezestárne. Baltazar začne kouřit a to co pak řekne se dalo očekávat. Já vím že pokud se upíšu démonovi démon si mně odnese pokud se něco pokazí. Na druhou stranu budu moci říct ... dobrá, nejdřív bych se měla zeptat co by to vlastně obnášelo. „Chtěly bych se zeptat o co by se asi jednalo, jaké bych měla povinnosti a co bych mohla čekat ...“ A proč já, ano líbím se mu což nevím jestli mi má lichotit nebo mně to děsit i když nevím jestli mi to Baltazar řekne i když bych se ho zeptala. A kdyby mi to řekl asi by to nebyl pravý důvod jako ten co mi řekl teď a předtím. Pokrčím prsty pravé nohy a cítím jak se mi nohy začínají potit, je to nervozita a nejistota kterou jsem už předtím cítila, ale tentokrát jde o něco úplně jiného. |
| |||
Divadlo, podzemní garáž - představení začíná
|
| |||
Divadlo, podzemní garáž - útok Mahalath Nebylo moc nad čím přemýšlet. Plán byl jednoduchý a jasný. Teď už zbývalo ho jenom provést. A tak jsi vykročila kupředu a dala ses do práce. Jako první ses postarala o muže ležícího pod autem. S pomoci velmi prostého kouzla jsi odstranila špalky podpírající vozidlo a to vzápětí spadlo dolů. Muž se nevzpouzel, nekřičel a popravdě se potom už ani nehýbal. Myslím, že je mrtvý. Nebyl ale čas přemýšlet nad následky. Stále tu ještě byli dva protivníci a o ty ses musela také postarat. Seslala jsi ledové kouzlo, které zasáhlo bližšího z dvojice mužů. Téměř okamžitě zamrzl skoro celý v ledu a zůstala mu koukat jenom ramena a hlava. V jeho pohledu se mísil děs a vztek. “Co to kurva …“ začne nadávat zmrzlý, pohled upřený na tebe. “Kdo do prdele si?“ Druhého muže kouzlo také zasáhlo, ale nebylo už tak přesné jako před tím. Tvému protivníkovy zmrzly jenom nohy a ruce mu i nadále zůstávaly volné. “To byla velká chyba.“ řekne muž a s pomocí volných rukou svírajících páčidlo led rozbije a uvolní se. Pak zaútočí. |
| |||
Elysium - Nová nabídka? Eleanor “To je vše?“ řekne Baltazar, mírně zaskočený tvou odpovědí. “Zajímavé. Vskutku, opravdu zajímavé. Očekával jsem více otázek, možná nejistoty. Nestává se často, aby nějaký člověk dostal podobnou nabídku. Tím spíš, aby s ní tak rychle souhlasil.“ Na tváři se mu objeví široký úsměv a nakonec se začne tiše smát. Tvá odpověď ho očividně velmi pobavila. “Hmm, výzva říkáte? Budiž. Ale co se dá ostatně čekat od někoho, kdo je schopen odsoudit jiného člověka k věčnému zatracení jenom proto, aby dosáhl svého vlastního snu.“ Baltazar sáhne do svého saka a vytáhne si doutník. Ten zapálí jednoduchým gestem, ani se nezdržuje se zaříkáváním nebo zapalovačem. Potom do vzduchu vyfoukne hustý dým, který se vám drží nad hlavou jako dešťový mrak. “Tato dohoda o které tu mluvím je podobná té, kterou jsme spolu už jednou uzavřeli. Tudíž i případné následky mohou být podobné. Říkám vám to, protože se mi líbíte. Dobře tedy mou nabídku promyslete. Pokud máte otázky, tak se klidně ptejte.“ |
doba vygenerování stránky: 0.12395596504211 sekund