Andor.cz - Dračí doupě online

Malari a Lenora - Boj o Trionskou pevnost

Malari se snažím spálit sprchu šípů, které na ní letí, ale nemá dostatečný proud plamene a šípy se neúprosně blíží. Lenora se mezitím nevědomky vyhne letící ohnivé střele a skočí po tobě v celku jemně tě srazí svým tělem k zemi a zakryje. Malari je jako ptáče ukryté pod matkou. Pak zabubnují šípy o její pevnou, kůži, kterou naštěstí neporaní. Lenora Malari zachránila nejspíše život.
V pozadí slyšíte jak lidé bojují na hradbách a drží je pod svou kontrolou. Vy máte však jiný problém. Když se vzpamatujete zase se hrnou vpřed k vám další nemrtví a k tomu. Zahlédnete v jejich davu tmavou zahalenou postavu s holí, která za chvilku vyšle mohutný a rychlý blesk k vám. Musíte opět nějak reagovat a nejlépe i vrátit úder.
(Opět hody procenty prosím)

Alasseon - Království v ohrožení

"Dobrá pane. Ano měli by přijít zhruba po cestě vedoucí k hlavní bráně."
Podotkne rádce a pak kývne.
"Vynasnažíme se někoho takového najít, ale nebude to lehké."
Pak někam odspěchá. Když vycházíš před palác stojí tam kapitán stráží ve své zbroji připraven.
"Pane doprovodím Vás."
Mírně se ukloní a jde připravit koně.....Když už sedíte v sedlech a jedete k bráně pohlédne na tebe.
"Dobře, že jste zpátky pane. Bude Vás potřeba více než, kdykoli předtím."
Pokýve hlavou a zahledí se dopředu.
"Velel jsem několika útokům, není to lehké nemrtvých je hodně a jsou nelítostní. Přišli jsme o dost mužů."
Vzdychne je vidět, že už je unaven válkou, která zde probíhá a není divu.

Neomi - Skrz hvozd

Ent se na tebe zahloubaně podívá a vypadá to, že se usmál.
"Moc je slovo mající mnoho významů. Jeho moc spočívá v tom, že dává svému lidu naději a to je důležité. Ano může odvrátit zkázu, ale sám to nezvládne bude potřebovat víc než jen meč a dobré úmysly. Ty jsi naší velkou nadějí."
Mluví svým hlubokým zahloubaným hlasem a zvolna pomalu kráčí kupředu.
"Můžeš pomoci a zachránit mnoho životů, vše poznáš."
Pokýve hlavou.

Araoth - Chyba v mramoru

Trpaslík se rozesměje.
"Jsi moc mlád na to, abys něco takového soudil. To spíše ty můžeš naleznout svůj konec dřív než je zdrávo, když nebudeš opatrný. Já se svého života nebojím a nehodlám jej měnit."
Odvětí klidně a nechává tě jít. Když se vrátíš do kuchyně kuchař je zaneprázdněn takže si tě skoro ani nevšimne takže je na tobě, co hodláš dělat nyní, když jsi neuspěl u pána tohoto sídla.

Amiel - Počátek cesty

"Spíše si myslím, že na něco takového nebudu mít čas ani dost dlouhý život."
Ušklíbne se a pobídne koně, který vyrazí kupředu po tenké cestičce.
"Nevím vůbec, kam míří náš směr říkala jsi za nosem ne? Takže je to jedno."
Usměje se a poplácá koně po krku.
"Nevím jestli je dobré být zvědavý na to, co příjde, ale tak kdo ví."
Pokrčí rameny a oči upíná na obzor.
"Odkud jsi vlastně přišla ty?"
Pozdvihne obočí a obrátí k tobě pohled.

Na cestě

„Co? Ty by jsi nechtěl nějaké své malé spratky?“ zeptám se pobaveně a dojdu ke svému koni a začnu připínat svou brašnu k sedlu.
Za chvíli jsem taky nasedla. „Pokud je to po směru, kterým máme jet, tak proč ne?“ řeknu a pobídnu koně k pohybu.
„Tak sbohem věži. Vítám tě cesto.“ Pohladím koně po krku.
„To jsem zvědavá co nás čeká. Snad to nebude jen jeden velkej průšvih.“ Pousměji se.

Mramorové sídlo

Vidím, že tady slovem nepochodím. Na takové jako ty očividně platí jen hrubá síla. Povzdechnu si a mířím směrem ven.
Užij si své peníze a svou moc dokud můžeš, protože věř, že stav věcí se mění neustále a zatímco ty si teď v klidu užíváš bohatství v příštím okamžiku se můžeš ocitnout mezi chudými nebo i hůř mrtev.
Odcházím směrem do kuchyně, ke vchodu, kterým jsem přišel dovnitř.

Ja som pomoc alebo aj hľadám pomoc?

ťíhlym telom sa prepletám naďalej vytrvalo pomedzi stromy, snažím sa ostňami nezachytávať a nezotínať konáre, aj keď mi vyhovuje, že táto časť lesa je stará a tak tu rastú vysoké stromy, ktoré majú aj konáre vyššie. 
Ale les doteraz prežil...takže buď museli tú katastrofu ofvrátiť alebo ho nejakým spôsobom zachrániť, aj keď bol už takmer úplne vyhubený, inak by sa z toho nespamätal ani za takúto dlhú dobu. To znamená, že musí existovať spôsob.
Zahrabnem pazúrmy do zeme.
Odvrátiť skazu? Je taký mocný?
Pýtam sa pokojným tónom v myšlienkach ďalej. Sleduejm pozorne enta a keďže sa mi nezdá, že by ho moje otázky obťažovali, ďalej nasycujem svoju nevedomosť. Náš druh drakov nikdy nežil pri civilizácii, takže všetky veci, informácie o tvoroch sú pre mňa nové a tým pádom nesmierne zaujímavé.

Entové?

,,Jdeme jim na proti. Aby alespoň oni byli nějak chráněni."
Jen se začnu v rychlosti zase balit.
,,Víme kudy přijdou?"
Když mám vše co potřebuji, tak ještě za chodu dávám rozkazy.
,,Zkuste najít někoho, kdo by to přečetl. Věřím, že tu někdo bude a že ten nebo ta dotyčná bude ochotna pomoci."
Jakmile se dozvím, kudy mají přijít, jen neváhám a vyrážím.
,,Jeden elf půjde se mnou jako má podpora. Vyberte si kdo."

Jak ještě dlouho....?

Boj proti nemrtvím byl o něco snadnější než bojovat třeba proti orkům nebo skřetům.
Přesto, mě tento boj začal velmi unavovat. Nebyla jsem zvyklá bojovat ve své původní formě, protože jsem se několik desítek let schovávala mezi lidmi v elfské. V ní jsem trénovala souboje, učila se bránit a spoléhala na sílu své druhé stránky.
Cítila jsem, že můj ledoví dech je zřejmě u konce a můj ocas vypadat jako jehelníček.
Některým nemrtvím se podařilo zabodnout své zbraně mezi mé šupiny, ale díky mé včasné reakci se nedostali nijak hluboko. Stále jsem byla po palbou z šípů, které mému přirozenému brnění téměř nic nedělali.
Přítomnost jiného draka ve mě nevyvolalo téměř nic, protože drak nebyl větší než kůň, které jsem kdysi mívala k snídani. Nicméně bylo celkem hřejivé vědět, že nejsem na světě sama, i když ten druhý drak není větší než celý můj krk.

Vzápětí zahlédnu, jak ze skupiny nemrtvích vystřelí salva šípů přímo na to dračí mládě. Jestli ho to zasáhne, je určitě po něm. Zařvu a rozeběhnu se k němu. Cestou rozdupu pod nohama několik nemrtvích. Vidím, jak se je snaží spálit, nicméně u draka jeho velikosti je to jaksi neúčinné.
Když zjistím, že to nejspíš nestihnu, odrazím se a skočím k němu. Během dopadu jej přitisknu svým tělem k zemi, nijak těžce. Prostě ho zakreju svým tělem. Křídla pevně přitisknu k tělu a během několika sekund cítím, jak se o moje šupiny odráží snad stovka šípů. V hlavě se mi rozezní tužba k dávnému příteli:
Ven´tassi, pomož nám....

Útok a obrana

Když zaregistruji, že útok nezafungoval tak naštvaně zařvu. Mezitím, už na mě letí sprška šípů.
Do háje, nesmí mi trefit křídla, jinak skončí v té hromadě nemrtvých.
pomyslím si. Pro mě jsou ty šípy sejně velké jako pro člověka, vzhledem k mé velikosti.
Jestli mě trefí, potrhají mi blány a už mě křídla neudží ve vzduchu.
pomyslím si. Když jsou šípy skoro u mě pokusím se je usmažit svými plameny, no ne usmažit, ale spálit.
Modlím se ať to vyjde, protože jestli ne budu mít průšvih jak barák.
(8%)

Arvin s Dibronem.
[/right]

Když řekne, že mé království je v nebezpečí, už tak bledá tvář mi vybledne jako list papíru. téměř chytím zelenou barvu.

" Má.. má země je v nebezpečí?"

Vyhrknu a postavím se na nohy. Podívám se vylekaně na Arvina a pak na čaroděje před námi.

" Musím se tam ihned vrátit. chránit matku i svůj lid."

Nalaya - Věž mágů

Dibron na nás pohlédne moudrýma očima a nadechne se.
"Všechny království jsou ohroženy. Trion také, ale není to Trion, který musíte bránit. Ten má nyní bojovníků dost, ale právě tvůj domov Nalayo. I tam přichází hrozba a je vás tam potřeba."
Řekne Dibron a já vyvalím oči.
"Co? Království Nalayy je v nebezpečí a naše také? Nechápu moc, ale věřím tým slovům."
Skousnu si ret a starostlivě pohlédnu na Nalayu.

Amiel - Opět na cestě

Vellus se zasměje a jde vedle tebe.
"Potomkům? To bych musel počítat že nějaké budu mít."
Šklebí se, když schází schody dolů z věže. Brzo už vycházíte ven, kde čeká naložený hnědák a tvůj kůň. Vellus na hnědáka nasedne.
"Mohli bychom zamířit k hlavnímu městu, třeba tam bude něco zajímavého."
Navrhne, když míříte k bráně.

Alasseon - Království Starého dubu

Přiběhne jeden z rádců.
"K službám pane, ale do těch spisů jsme již nahlíželi jsou psány někdy starým elfím jazykem ne mnoho lidí jej ještě zná."
Vzdychne a pohlédne na tebe.
"Pane, ale entové nám poslali zprávu prý přivádějí někoho, kdo by mohl pomoci."
Podotkne s nadějí v hlase, otázkou je, kdo by to mohl být. Že by Lenora, nebo někdo jiný?

Lenora a Malari - Boj o Trionskou pevnost

Lidé se soustředí na obranu stěny u řeky a zdatně drží nemrtvé pod hradbami. Mezitím Lenora bojuje jako....nu jako drak proti nemrtvým a podaří se ji jich zase pár zabít také však utrží pár škrábanců, od těch šikovnějších. Malari zaútočí plameny, ale ty se v poslední chvíli nad nemrtvými rozrazí do stran a nezasáhnou je. Musí to být nějaké kouzlo. Vzápětí vylétne sprška šípů jejím směrem. Lenora spatří, že směrem k ní letí ohnivá střela, nejspíše původem od nějakého mága.
(Popište své obrany a operace a hodte si procenty)


Neomi - V hvozdu

Ent dál rozvážně kráčí a pohlédne na tebe.
"Dávno, hodně dávno co se stalo něco podobného, ale ano stalo málo kdo to však pamatuje."
Pokýve mohutnou hlavou.
"Hmmm možná, má naději obrátit zkázu našeho domova v dobré, ale nemůže být sám bude potřebovat pomoci, i tu tvou."
Odvětí a podrbe se v mechovém vousu.
"Bude však třeba jednat rozvážně to ano..."
Brumlá zase spíše pro sebe.

Araoth - Mramorové sídlo

"Peníze a moc jsou si velice blízké mladý knurlo, ale to ještě nemůžeš vědět. Neznáš moc ani bohatství nevíš co přinášejí."
Zavrtí hlavou a škodolibě se pousměje.
"Bůh? Jaký bůh!"
ROzesměje se a rozpřáhne rukama.
"Knurlové věří v bohy a paragony, v naše předky a k čemu to? Žijeme dlouho a kdo nemá moc nemá v dnešních časech nic!"
Rozlehne se jeho hlas síní.
"A já moc i peníze mám."
Usměje se spokojeně.