Andor.cz - Dračí doupě online

Bruh

"Ženó, nech mě spát!" řeknu z pod deky.
"Pepemu chudákovi říkáš, ať se vyspí a mě nenecháš. To není fér! Já si chci prostě jenom přispat. Nemusíš mě budit. Já vím, že mě máš ráda, všichni mě máte rádi a mám ho jako galéru. Všechno je dobrý, já chci jenom spát!"

Vykouknu z poza deky.

"Vidíš? Je živej. Když je živej, věděl co dělá. Tak ho nech dělat si svoje věci. Říkal, že zažil horší věci a přece by nám nelhal. Jak vidíš, odhadl situaci dobře!"

A zase se zavrtám do dek.

Kdo ví. Je veliká šance, že viděl víc mrtvol než my všichni dohromady. Přeci jenom, doktoři občas vidí mrtvoly i když nejezdí po Balkáně. Tam pak vidí mrtvoly všichni.

To je, no. Ale aspoň není zasranej Templář jak někdo!

Hm, že spánek se přeceňuje. No kdyby vypadal normálně, jako myslím vyspale, tak bych řekla, že opravdu třeba není člověk a třeba upíři nepotřebujou spát. Potřebujou upíři spát? No, hovno vím, protože o nich vím hovno, žejo. Třeba potřebujou! Každopádně, vypadá, že by si chudák docela dáchnul. Proč vlastně vstává? Vždyť ho nic nežene, ještě celej dnešek poplujeme do Ancony. Nebo je tak hodnej, že zase spěchá za raněnými? Sakra, jestli bude kapitán cokoliv vysírat, jen si to zkusí, tak mu hezky bez skurpulí naúčtuji služby našeho doktora!

"Spánek se nepřeceňuje. Nechápu, že to musím vysvětlovat já vám. Vy jste tady doktor. Měl byste se pořádně vyspat. A víte co se ještě nepřeceňuje, dottore? BEZPEČÍ! Takže byste se neměl takhle producírovat uprostřed bitvy."
Začnu šťouchat do hroudy pod dekou, která je trucující Bastiano.
"Manželi, řekni mu něco, on mě vůbec neposlouchá a mohli ho i zabít! Nemůžou nám zabít Pepeho, on je prakticky skoro rodina i když je někdy a myslím tím několikrát včera například, pěkně protivnej! Bastiano!"

On je nééé pane

"Taky se vám, že se taháte s kdekým pěkně vymstilo a nebýt toho, nemusíme se nikam trmácet," pokrčí rameny Marco. "Cizinec, není našinec! Jak vždycky říkával můj táta a měl prostě pravdu!"

"Já jsem z Bologně," špitne Vittorio.

"A taky tě proto nikdo nemá rád!" odpoví Lorenzo.
"Tebe nikdo nemá rád!"
"Né tebe!"
"Mě alespoň neupadne ruka!"
"Seš blbej."
"Tvoje máma!"
"Ne, tvoje!"

Pepe jen smutně zavrtí hlavou a začne hledat ve věcech svoji masku.

"Tak koukl jsem se, v jakém jsou stavu. Turci nejsou úplně známí tím, že pečují o svoje otroky. A ono život na galejích nepatří k těm nejlepším obecně, natož jako otrok. A spánek se přeceňuje."

Ehehe

"Ale ne, nevypadá hrozně, vlastně je docela pěk- oh, aha. Tohle nemyslíš. No, uhm..." ale to se už zavrtává, že bude klasicky trucovat.
"Nechápu, proč jste ho museli budit," na všechny postupně ukážu obviňujícím prstem. "Vidíte, co prostě děláte, když blbě vstane, tak je pak celej den takovej trucovitej." nevěřícně zavrtím hlavou, jako bych nemohla uvěřit, že můžou existovat tak mrzký lidi, jako zbytek naší party. Lidi, kteří budí Lasici, když si Lasice chce přispat. Pak se zasměju. No, nemyslela jsem to zas tak vážně.

Ale k vážným věcem.

"... nechci mít poblíž nikoho z Ferrary s mečem v ruce. Ty snad jo?"
"Já asi nebudu správnej člověk, kterýho by ses měl ptát, my máme v bratrstvu i Saracéna. Dokonce jsme se shodli, že je to opravdovej člověk," pokrčím rameny na znamení toho, jakej jsu zasranej lidumil.
A taky jednoho upíra! Taky jednoho UPÍRA!!!

"Španělština problém není, vždyť je to, jako by mluvili Italsky, akorát u toho divně šišlali. Řecky umím pár sprostejch slov, no to asi nebude úplně to, co..."
"No, já umím jazyky, mohl bych se jich poptat. Myslím, že jsem tam včera ošetřoval jednoho urostlého Španěla..."
Když pozře svoji oběť, získá upír i znalosti toho, koho sežral? Hej, mám otázky a stydím se je položit!

"Vy jste ošetřoval i ty otroky? Eh-spal jste vůbec dneska, Pepe?" nakloním se k němu blíž, abych si ho zcela nadrzo prohlídla.
"Sakra, je to hrozně divný, vědět, že máte tvář a tak. Najednou jste, já nevím, skoro jak normální člověk."

Dobrý ráno čuráci

"Luca moje péro nikdy neviděl!" ohradím se. Pravdivě. Snad. Teda, co si pamatuju...

A nemůže se přece smát mému pyju. To je naprosto nepřijatelné a ponižující!

"Proč se do toho tak zamotáváš, ženská nešťastná! Teď to vypadá hrozně! Achjo!" řeknu a přetáhnu si přes hlavu deku a zabořím se hlouběji do sena.

Musím myslet na něco hezkého. Marcus Aurelius říkal, že kvalita života se odvíjí od kvality myšlenek, které člověk má. Takže je asi nejvyšší čas se s nimi chvíli nebavit a myslet na slávu římské říše...

Dobrý ráno B(rno)nátky

"No, v Itálii zuří nepřímo občanská válka. Jako určitě nechci mít poblíž nikoho z Ferrary s mečem v ruce. Ty snad jo?" zeptá se Marco. "Jako mohl jsem zkusit vzít třeba Řeka či Španěla, ale já té jejich bezbožné řeči moc nerozumím. Já se přiznám, já nějak extra nerozumím ani tomu, co z pusy vypouští 'oo, já kapitáno, já mluvilo po italsko' a to se snažím."

"No, já umím jazyky, mohl bych se jich poptat. Myslím, že jsem tam včera ošetřoval jednoho urostlého Španěla..." nabídne se Pepe.

Takový normální ráno v dobrý společnosti

"a nebo vůbec kamenolom."
"Eeeh, viděla jsem člověka, co prej dělal v kamenolomu, to je skoro to samý! Taky jednoho, co dělal v koželužně... Viděla jsem hodně různejch lidí, počítá se to jako práce?"
Trošku mě mate, že mi vyčítá, ze nepracuju. No co se tím jako snaží říct? A je z toho slanej, nebo...? Nebo je slanej z toho, že SI DĚLÁM SRANDU Z FIORELLY!!! AHA! TAKHLE TO JE! No, akorát že Fiorella nemusí ani toho velkého Alessia, pochybuju, že ten malej bude její typ o cokoliv víc.

"No, třeba to Marco nemuseli být Benátčani. Neříkej, že tam neměli zajatýho nějakýho bývalýho mariňáka, to bych nečekala... No, co se dá dělat. Aspoň nebude Lorenzo sám."

*****

"Máte v rodině kamenného čuráka a mohl by ho Luca vidět?"
"Luca už ho beztak vi-" no ale to se probudí Bastiano a začne rozespale rýmovat, zatímco si Pepe všiml, že na něj čumím.
Kurva kurva kurva, nekoukej na to, stejně nemá žádný zuby navíc, nebo tak! MYSLÍM SI, ŽE POJAL PODEZŘENÍ!

Vyprsknu automaticky smíchy. Což by si mohli teda vyložit všichni po svém a to není dobrý, řekněme, že smát se něčí výbavě nikdy, ehm, tu výbavu nestaví do dobrého světla. Takže to musím samozřejmě vysvětlit.
"Já se jako sm-" zbytek znovu zanikne ve smíchu.
Kurva Alessandro,
"Já se nesměju jeho-"
Ne, nejde to. Nemůžu ani mluvit. Co to byla za básnička, větší než Turecká galéra?

"Jo, doslova Turecká galéra," řeknu nakonec vážně, když se uklidním. "Hm, to možná nevyznělo, jak mělo. Bastiano má samozřejmě moc pěkný- NESMĚJTE SE, TO JE FUK, NIC VÁM NEŘEKNU!"

Bastia(KAME)NO

"Máte v rodině kamenného čuráka a mohl by ho Luca vidět?"

Rozespale otevřu oči, a koukám co se to děje.

"Můj penis je tvrdý a obrovský jako můj copek, a doufám, že nikdy nenavštíví Lucův zadek.
Vy zlotřilý žoldáci, nemáte nic lepšího na práci?"

Troška ranní poezie jim určitě zkazí náladu!

"Moje jedinná ženo,
řekni jim, jaký je můj mocný pyj břemeno.
On je větší než turecká galéra,
což je přesně to, co Matteova máma chtěla!"

Tak, to vás naučí mě budit!

Ales-SENO-andra

"Haha, jak kdybys ty někdy viděla tvrdou práci," řekne malý Alessio, "a nebo vůbec kamenolom."
"Tak co my víme," přisadí si Matteo, "třeba ho má Bastiano jako z kamení. Dobrý pane, vstáváme!" začne chudáka Bastiana budit. "Máte v rodině kamenného čuráka a mohl by ho Luca vidět?"

"No, mám ty dva lidi, ale bohužel, žádná super kvalita to není. Když jsem zúžil výběr na to, ať jsou to Benátčani co jsou furt v nějakém dobrém stavu, tak mám ty dva. Jsou to nějací námořníci z galér. Né žádní Herkulové, ale nevypadají jako Luca. Abych jim 'svěřil' nošení jídla pro Lorenza a ať ho dopraví do Benátek, to jó. Ale že bych chtěl, ať mi krejou záda s mečem v ruce, to zase úplně ne. Umí veslovat, ne bojovat." Začne vyprávět Marco jak se mu v noci dařilo. U toho na tebe nenápadně mrkne Dottore. Asi si toho koukání všimnul.

Lula, Alessandra na seně

"Já tady spím, protože něžná a sladká panenská Fiorella chrápe, jak dělník v kamenolomu," vysvětlím. Teda ne, že by tady byl nějaký větší klid, s jednou chrápající holkou je násobně víc ticha, než tady se všema. Ale u Bastiana prostě obecně usnu líp. I když byl chvilku před spaním MOŽNÁ malinko uraženej. Možná jsem ho měla víc pomuchlat místo toho, abych mu řekla ať spí a neposílá mě pryč. Hm. Někdy prostě neumím odhadnout situaci.

"No a taky jsem se cítila tak nějak mimo kolektiv. Jsem zvyklá držet se s bratrstvem," posadím se na slámu a protáhnu.
"No a Luco - máš pocit, že by mě snad někdy zajímalo, co můžu a co ne? Všechno je dovoleno," mrknu.

"Lorenzo nepojede bohužel nejspíš nikam. Ale Marco mu možná včera našel nového kamaráda, který se o něj bude starat. Zatímco my ostatní budeme na cestě za dobrodružstvím."
Kouknu na Marca, v očích mám nevyřčenou otázku, jestli se zadařilo.

A pak můj pohled zabloudí k Pepemu. Sakra, fakt nevypadá ničím divnej. Ale vůbec, je to úplně normální chlapík. Až na to, že zjevně oplývá věčným mladím. Nebo nám lže a v žádné válce s Turkem nikdy nebyl. No ale proč by to dělal? Chápu, že si nějakou blbost pro srandu vymyslí Luca. Ale Silviano nikdy nebyl ten typ.
Sakra, neměla bych na něj tak civět. Ještě pojme podezření, že já mám podezření!