Andor.cz - Dračí doupě online

Alessandra nevyprcaná

Ježíši, ona má asi taky popipto, když se nechá přeprat takovým ožralou. Ale reflexy chlapík má. Jestli on to nebude nějaký místní zloděj. Nebo nemístní - těch tu poslední dny bude taky hromada. No nic. Když jsi v Římě, mluv jako Říman.

"Pičo, se uklidni vole, do psí kundy nevyčvachtaný vole. Si z tebe dělá Giovanni píču vole, tak sranda, ne vole, kundíksichte, se neposer vole. Hlavně, že máš víno vole."

Šáhnu do měšce a dám mu pět stříbrných.

"Máš za tu medovinu píčo, aby ses neposral, kundo."

Tak, to bychom měli. Teď druhá část té operace.

"A za kolik mi prodáš ten baret, ty olivo vylisovaná? Giovanni je Maur vydlážděnej, ho ser, ale já ho taky chci."

Kelti vyprcaní

"Heh, pičo vole!" řekne pobuda, když se mu Alessandra rozhodne vzít jeho novou čepici.

Ale k jejímu, Bastianovu i možná pobudovu překvapení, si ji vzít nenechá.

I když je na kaši, tak dokáže zareagovat a hbitě vystřelit rukama na Alessandřiny chňapavé tlapky. Asi má dobrou svalovou paměť a práci, či spíše živobytí, kdy se mu hodí mít rychlé ruce.

A naštěstí byl tak na mol, aby se obtěžoval kontrolovat, jestli se pochcal.

"TO SE DĚLÁ?! OKRÁDAT KAMARÁDY! FUJ TY VOLE. FUJ!" začne křičet a rozhazovat rukama.

A následně se i zvedat ze země.

"Seru na vás čuráci, vydláždění. Prcárna tohle. Jdu domů. Zítra se těšte vole. Vám nezapomenu, takový podrazy."

Váš hod byl úspěšně zapsán, hodil(a) jste 1 na kostce desetistěnné... Shit

Doprdele, tak jako on mi ho prostě jen tak nedá. A upřímně, já ho prostě nechci zabít. Je to takový celý zbytečný, zabíjet náhodný opilý blbce, kteří si vás s někým spletou. A prej se to nemá. Tak mysli, co s tím! Než přijde kolo kolo mlýnský! Haha, tyvole, nikdo se ani nezeptal, že čemu se směju, haha.

"Tvoje máma je kuřbuřt, vole! Si ani nepamatuješ, jak jsme se domluvili. No není divu, seš tak namol, že ses vole normálně pochcal!"

Samozřejmě, že se nepochcal. Teda zas tal samozřejmý to v tomhle stavu nikdy není - ale samozřejmě že se to tentokrát nestalo! Můj cíl je vytvořit rozptýlení, aby se koukal zamlženým pohledem někde na svůj poklopec a já mu mohla baret normálně ukrást a prostě s ním zdrhnout v prdel! Ha!

Natáhnu se bleskurychle po baretu v jeho ruce.
Je namol, jak těžký to asi může bejt???

Plot thickens

"Tak řeknu ne, vole, olivo vyprcaná, neasi," a začne kroutit nevěřícně hlavou.
"Ha, si taky teda kokot Giovanni, chtít můj baret a dlužit mi medovinu, ale Marco tě převedl, hahááááá. To je prdel."

Načež si vítězoslavně nasadí baret na hlavu.

"Dobrej pokus Marco, ale sázka byla, jestli ten baret ukr- půjčím si. A já si ho půjčil pro sebe, neměli jsme žádnou dohodu, že ti ho pak dám. To běž do hajzlu. Je hezkej a můj. Tak solte prachy a medoviny, kuřbuřtové!"

Tak jako možná ho chceme poto, no!

To je otázka, jestli ho chceme nebo nechceme pojebat! Jakože... Chce společensky přijatelnou, nebo pravdivou odpověď? Chceme dělat to, co vyhodnotíme, jako největší srandu. No a teď je to holt asi ho trochu pojebat. Teda, zajímalo by mě, kde jsou jeho reální kumpáni. Nebyl Marco ten, co jsme ho zamordovali u tý řeky? Ten co chcal do vody a prostě musel nutně vyvolat šarvátku? Jaká je šance, že je to ten samý? Hm, asi nijak velká. I když jeden z nich mluvil něco o tajné zbrani vévody, takže třeba měli přístup i do vojenského tábora, nebo se okolo něj motali. Hm. Ne, že by to nebylo jakože fuk, no.

"Tak seš idiot?" řeknu mu a zamračím se.
Improvizační divadlo, tady jdeme znovu!
"Já jsem Marco, tohle je Giovanni!" ukážu na Bastiana obviňujícím prstem. "Jak moc seš namol, idiote, žes to nepoznal, hm? By ti nejenže vychlastal medovinu, ale sebral i můj baret!"

Odpočítám stříbrné a zachrastím mu jimi před nosem.
"Ale hej, jasně jsme se dohodli, že ho doneseš a dáš mně, šak ses posral? Jinak bych se o takovejch peněz nevsadil!"

To jsou obchody!

"He?" vyhrkne ze sebe pobuda.
"To né vole, ten je můj. Nedám. Jsme se dohodli na deset, tak dej deset. A nebo mám zapakovat to NEBO? Hmmm," dodá v tonu, který má být asi výstražný, kdyby nebyl na mol.

"A Giovanni, mluvím s tebou do píči. Tak KDE JE MOJE MEDOVINA VOLE POVÍDÁM."

Načež zavrávorá a div nespadne na sem.

Proto se raději opře zády o zeď.

"Vy mě chcete *škyt* pojebat?"

Ooh, Heaven is a place on Earth

Heh? Já ho ale neznám. A nejsem tu ani dva dny, to jsme s ním nikde nemohli pít do němoty, vsadit se a zapomenout. Ale... baret je to pěkný. Až tak, že doufám, že není můj!

"No, hééj, vidíš to kamaráde. Zrovna jsme tě tady s... Giovannim hledali, že se půjdeme podívat, jak si vedeš. A jak vidím, tak asi dobře a ten baret jsi sebral. Dobrá... práce, asi? Gratuluju!"

SNAD FAKT NENÍ MŮJ.

Šáhnu do měšce a začnu počítat mince.

"Dám ti pět. Deset, jenom pokud mi ho necháš. Ber a nebo nech být."

Ať je či není můj, přece ho nenechám nějakýmu pobudovi!

Tak pome, jako ve Skyrimu! Kolikrát zvládnu napsat slovo baret?

Mi skoro snad přijde, že v tom "co já vím, jsem tu taky prvně" slyším jakousi ironii! Tak jasně, on se nikdy neztratí, protože si cestou obchčí všecky rohy a zpátky jde po čuchu!

Hej, to je dobrý jak svině, to mu musím říct nahlas, jako nejlepší vtípek! Hahaha, počuchu! Neasi!

Vnitřně se pořád bavím svým vlastním vtipem na účet mého místy notně dobytčího manžela. Nadechnu se, že to tedy vyslovím, když jsem si to tak pěkně v duchu nacvičila a...

"EEeej, Marco, eeehhj,"
Heeee? Cože?
Pomalu se otočím k vyřvávající osobě - a zjistím, že to volání je doopravdy na nás. Ne na někoho jiného o kousek dál třeba, ne teda, že by tady bylo úplně přelidněno takhle v noci.

Jak jako Baret? Z vojenského tábora? To by mohl být Bastianův baret. Je to Bastianův baret? Těžko říct tady ve tmě, ozářené jen lampou. Pozná Bastiano svůj baret? Líp, než já poznám jeho baret? Jako samozřejmě, pokud někdo jiný má taky podobný baret, musely by to být od pohledu rozpoznatelné barety, protože stejný baret měl jen Lorenzo, chudák a ten se vrací zpátky domů i se svým baretem. A samozřejmě existují i jiné fialové barety, existuje spousta fialových baretů - ale pravděpodobně tady nebude fialový baret od Benátského výrobce baretů a tím pádem se bude jednat o nějakým způsobem odlišné barety.

Sleduji, jak mává ve své ruce baretem, zatímco tomu druhýmu údajně dlužím prachy.

No, co teď? Co teď hlavně s tím baretem, žejo? Můžu prostě nic neříct a počkat, jak Bastiano zareaguje na existenci baretu a zda pozná svůj baret a nebo usoudí, že se jedná o cizí baret a nebo že by mohl mít barety dva! No a nebo něco dělat, než Bastiano zase udělá nějakou nevyzpytatelnou a nepochopitelnou kravinu o které si bude ve svém nestydatém mozku myslet, že je vtipná a třeba se rozhodne zaplatit tím, že předvede taneček, při kterém bude divoce točit přirozením a volat něco o mlýnským kole.
Jen tak, mimochodem, bez viditelného důvodu, vyprsknu smíchy. Já teda důvod mám, až mi slzy skoro tečou, no, ne skoro, haha, když si to představím.

Ještě by u toho mohl zpívat nějakou debilní odrhovačku, "kolo kolo mlýnský, za čtyři rýnský!!!" Doprdele, já nemůžu, nechci se smát a dost! Aaaaaa!
Nádech, výdech.

Volal Toddislav Howardů, že chce taky hrát

Najednou se z postranní uličky vynoří chlapík.

Než však ho stačíte zpacifikovat za jeho prudké a neohlášené pohyby, pochopíte, že se není čeho bát.

Chlapík je totiž viditelně na mol, ale nevypadá nebezpečně.

"EEeej, Marco, eeehhj," a začne vás vítat.

"Mám to vole, mám toooooo!" řekne a zavěsí se na Bastiána a začne mávat levou rukou, v které drží fialový baret.

"Vyhrál jsem tu sázku a vypůjčil si, pššššššššššššt, baret z vojenskýho tábora. Já svoji část sázky splnil, takže hezky vysol těch deset stříbrných vole. Jak mi náleží!"

Načež se zadívá na Alessandru.

"A ty mě nepozdravíš radši, co Giovanni? Pokud si myslíš, že ti ten dluh za tu medovinu odpustím, protože si tě nevšimnu, tak se pleteš vole. Solte chlapci, nebo se *škyt* vole rozlobením. A vím, jaké dělám nebo! Teda, já vím, ale vy taky víte. Ha!"