Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Město snů
Družina
Postava Eleanor Warden je onlineEleanor Warden
Postava Mahalath je offline, naposledy online byla 18. června 2024 10:10Mahalath
Postava Oswald "Oz" Broker je offline, naposledy online byla 29. dubna 2024 15:28Oswald "Oz" Broker
Postava Isaac je onlineIsaac
Postava Walter Wilde je offline, naposledy online byla 26. června 2024 7:50Walter Wilde
Postava Mortis Omen je offline, naposledy online byla 05. února 2024 15:18Mortis Omen
| |||
 | Divadlo - Čtyři mrtví, x zbývá Mahalath Pomalu se přikradeš k muži a zaútočíš. Tvé přítomnosti si až do posledního okamžiku nevšiml, to už ale bylo úplně pozdě. Ledová dýka projela jeho hrdlem a on byl ve vteřině mrtvý. Krev, která vytekla z rány, zkropila část stolu i zbytek jeho nedojedené svačiny. To bychom měli čtvrtého. Ještě dvacet dalších a máme hotovo. Pohodička, žádnej stres. V zákulisí panuje ticho. Nezdá se, že by si tvého činu kdokoliv všiml. Skupinka, kterou jsi před tím zaslechla, se dál hlasitě baví a vůbec o tobě neví. Kromě nich jsi nikde v okolí nezaregistrovala žádného jiného protivníka nebo hrozbu. Tak co máš v plánu? Riskneš tu partičku, nebo půjdeš tou tichou chodbou? Dřív nebo později si téhle spouště tady někdo všimne, takže se tu moc zdržovat nemůžeš. Nebo … se můžeš vrátit pro posily, víš to, že jo? Není na tom vůbec nic zbabělého. Úkol jsi už přece prakticky splnila. Z hlasité chodby k tobě dolehne hlasitý smích, který po chvilce utichne. Rozhovor pak pokračuje dál jako před tím. Kromě toho zaslechneš kdesi nad sebou vrzající podlahu. Několik pomalých kroků, které projdou přímo nad tebou. | ||
| |||
| Elysium - Nová smlouva Eleanor „Ano, víceméně.“ Potvrdí Baltazar. „Ve své smlouvě máte uvedeno, že odměnu dostanete v následujících pěti dnech od splnění úkolu. Obvykle je to dříve, ale znáte to. Náhodou se něco opozdí, někdo nespolupracuje a lidé si začnou stěžovat, že nedodržujete smlouvu a už chtějí svojí duši zpátky. Nebo hůře kompenzaci. “ Baltazar si hlasitě povzdechne. Nepochybně už zažil spoustu takových klientů a mluví z vlastní zkušenosti. „ Zkrátka pět dní. To je tak akorát. Až budu mít vše vyřízené, dám vám vědět, nebojte.“ Potom přijde řeč na tvou odměnu, nebo přesněji na tvůj požadavek. Říct, že Baltazar nebyl překvapený, by byla sprostá lež. Překvapený byl a ne zrovna málo. Dokonce se to ani nesnaží skrývat. „Jste vskutku zvláštní člověk.“ řekne po chvilce a zasměje se. „Jste ochotná brát lidem duše a jako odměnu požadujete knihu, o které pořádně nic nevíte ani jste neviděla její obsah? Není divu, že nám vy lidé nedůvěřujete. Je až příliš snadné vás oklamat. “ Baltazarovi se v ruce objeví nová smlouva. Na první pohled velmi podobná té, kterou jsi s ním podepsala před tím. Papíry položí na stůl a přisune je blíže k tobě. „Víte co? Chtěl jsem si za tu knihu říct pět lidských duší, ale dám vám jí jenom za tři. Tři lidské životy a ta kniha bude vaše. Tedy pokud se nezeptáte na její obsah. " Následuje další z těch jeho "ďábelských" úsměvů. „ Je to podobné jako ruleta. Až do konce nevíte, jak na tom jste. Mohu vás ale ujistit, že je to opravdu magický grimoár. Není to žádná starodávná kuchařka nebo podobný švindl. To je však vše, co vám k tomu řeknu. Plácneme si?“ | ||
| |||
 | Rozhovor Baltazar ví že jsme v tomhle směru tolerantnější, tedy věřím že se mnou jeddná na rovinu, ale pořád tu je jistá obezřetnost přece jen je to démon. Potom Baltazar luskne prsty a před ním se objeví papír který se vznáší ve vzduchu a má ohořelé okraje, začne ho projíždět až se zastaví na určitém místě. Je pravda že jsem si myslela že to jde zařídit lusknutím prstů, jistě jsou tu pravidla, ale myslela jsem si že pro někoho platí výjimky, ale nejspíš i v Sognaru platí byrokracie. Pokud by nebyla byrokracie spousta úředníků by přišla o práci. „Dobrá já počkám, ale na jakou dobu to tak vidíte? Týden?“nakrčím koutky a nos zatím co ten papír opět zmizí, přece jen úředního šimla ke cvalu nepřinutíš a několik dní může znamenat týden, nebo i déle. Nakonec dojde řeč na mou novou práci a nejspíš nikdy neproniknu do toho jakou cenu má duše, ale po věčném životě zatím netoužím, chodím raději bosá, moc by se hodila, ale pak si vzpomenu na tu starou knihu. Jistě vím že to bude obtížné, ale na druhou stranu chápu že to není jen ostatně to asi myslel Baltazar tím že něco bude vyžadovat víc práce. „No mohla by to být ta zaprášená kniha kterou jsem před chvíli viděla?“zeptám se opět ne zrovna jistě, zašoupu nohama a pokrčím prsty. | ||
| |||
 | Divadlo - zákulisí
| ||
| |||
| Elysium - Rozhovor Eleanor „Ano jistě, vaše odměna.“ zvolá Baltazar a luskne prsty. Před obličejem se mu objeví levitující papír. Lehce ohořelý po okrajích, ale jinak vypadá docela v pořádku. Prstem pak začne projíždět dokument, až se zastaví na jednom místě. „Tady to je. K plnění smlouvy dochází ve chvíli, kdy je smlouva splněna ze strany klienta, což už máme za sebou, ale abych to upřesnil. Protože nevím, kdy bude smlouva splněna, nezajímám se o vaší odměnu, dokud to není aktuální, tedy od teďka. Zajištění prostor a prostředků není věc, která by se dala vyřešit pouhým lusknutím prstů, nebo předáním artefaktu. Obzvláště tady v Sognaru. Je třeba dodržovat určitá pravidla. Z toho důvodu bude pár dní trvat, než bude vaše odměna zajištěna. Jakmile bude vše připraveno, tak vás kontaktuji. Pokud chcete, ověřte si to ve vaší kopii smlouvy.“ Když Baltazar skončí, tak mávne rukou a levitující kus papíru před ním se rozplyne v obláčku kouře. K tomu přidá ještě další hustá oblaka, když vyfoukne další dým ze svých úst, vychutnávající si svůj doutník. Když dojde řeč na tvůj požadavek ohledně nové smlouvy, tak se Baltazar krátce zamyslí. Cosi propočítává v hlavě, zatím co se mu kolem hlavy vznáší obláček kouře, jako kouřová svatozář. „Jistě, to není problém. Otázkou je, co by bylo v tomto případě vaší odměnou? Pokud se jedná o peníze, tak tu není žádný problém. Ale v případě jiných věcí to bude trochu složitější. Když jsme před tím mluvili o hodnotě lidské duše, tak jsem vám říkal, že je každá jiná a stejně tak i její hodnota. Pokud ode mě například budete chtít nějaký kouzelný artefakt, tak jeho cena bude mnohem větší než jedna lidská duše. Asi si říkáte kolik, ale to já bohužel nevím. Ne dokud mi neřeknete, co přesně chcete. Měl by tento artefakt zajistit moc, věčný život, nebo jen čisté boty? To vše má vliv na tom, kolik práce budete muset udělat, než obdržíte svou odměnu. Jednou mi donesete dvě duše, jindy jich za danou věc můžu chtít pět. Záleží tedy na tom, co ode mě chcete. Do té doby vám nemohu dát smlouvu, o které byste si nemyslela, že je podvod.“ Baltazar tě opatří dalším ze svých zářivých úsměvu a dopije. Potom, zatím co čeká na tvou odpověď si objedná další skleničku. | ||
| |||
| Doma, ráno Oz Kdo já? No … ne tak docela. Může to být … eee ... značka, nebo nějaká kotva poutající astrální bytosti na místě. To je ono, kotva. Nebo by mohlo jít třeba o ochranný symbol? Víš, to máš jako s čaroději. Jeden kouzly pálí své nepřátele na popel, druhy si s nimi vaří vajíčka. Jedna věc ale tři stovky použití. Brock tě pozoruje s obavami v očích. Démonům vliv rozhodně není věc, která by se mu líbila. Pravou ruku má sevřenou v pěst, kdesi na půli cesty k jeho služební pistoli. „Co říkal? Slyší nás?“ procedí skrze zuby. I z téhle krátké věty je znát, že se Brock kontroluje, aby neudělal něco … co nechce. Celou dobu tě pozoruje a všímá si sebemenšího pohybu, který uděláš. No jo, slyším a dělám si poznámky. Cokoliv co řeknete, bude zaznamenáno a později použito proti vám. Hmmm nejspíš v nějaké fanfikci. Jo to bude prdel. Stále s podezřelým výrazem ve tváři se Brock nakonec zeptá. „Ví něco o tom symbolu?“ Možná … možná ne. Co když vím? Řekneš to svýmu boyfriendovi? Co když to někomu řekne a nám pak na dveře bude bušit komando Čarosprávců? Zkus jim vysvětlit, že existuje i něco jako posednutí hodným démonem. Ne ne, to pak bude pápá a rovnou do cely. Seš si jistej, že mu můžeme v tomhle věřit? Chápu, že je to kámoš, ale tenhle člověk by tě nejradši zavřel do jedný z těch jejich cel a držel tě tam dokud mě nedostanou ven. Chce ti pomoc, ale na ostatních věcech mu nezáleží. | ||
| |||
| Divadlo - zákulisí Mahalath „Cože? Ale to …“ větu už muž nestihne doříct, protože ho vzápětí zabiješ. Hlava mu bezvládně klesne, ale tělo podporované ledem stále stojí na místě. Vypadá to, jako by spal. Dost možná tak zůstane ještě pár hodin, než se led rozpustí, nebo než ho někdo najde. A ty se divíš? S tím jaký lidi potkáváš a jaká místa chodíš, je vždycky určitá šance, že se tě někdo rozhodne zabít. Už jednou jsi přecenila svoje schopnosti. Pokud budeš dál takhle riskovat, tak se to stane znovu. Z garáže nevede žádný další východ, než ten který jsi už našla. Venku panuje ticho a stále nikdo nepřiběhl zkontrolovat, co se tady dole stalo. Rozhodneš se tedy vrátit zpátky chodbou pod divadlo a poté pokračuješ po schodišti nahoru, čímž se dostaneš do přízemí. Vylezeš kdesi v malé místnosti se spoustou beden a několika stoly. Podle popisu průzkumníků bys to odhadovala na zákulisí. U jednoho stolu sedí muž, zády k tobě a jí sendvič. Na sobě má stejnou bundu jako jsi spatřila u jednoho z mužů v garáži. Asi metr od muže si všimneš těžkých kovových dveří. Mají otevíratelný průzor ve výšce očí a několik západek, které zajišťují, že zůstanou zavřené a nikdo se nedostane dovnitř. U zdi přímo naproti tobě se nachází stůl, na kterém jsou rozložené zbraně. Převážně brokovnice a pistole. Z místnosti vedou dvě cesty. Jedna napravo, druhá nalevo. Jsou dostatečně úzké aby jimi člověk prošel, ale plížit se jimi moc nedá. Pokud by ses v nich s někým střetla, tak si tě určitě všimne. V chodbě napravo zaregistruješ na vzdáleném konci pohyb, ale nikdo nepřichází. Z dálky k tobě doléhají cizí hlasy. Tři, možná čtyři osoby, které spolu vedou rozhovor a občas zaslechneš smích. Přesně to určit ale nedokážeš. Muž před tebou se plně věnuje svému jídlu a doteď si tvé přítomnosti nevšimnul. Pravděpodobně bys ho dokázala i zlikvidovat aniž by stihnul zareagovat. Vedle muže stojí opřená dvojhlavňová brokovnice. Dostatečně blízko aby na ní dosáhl. Jedna přesná rána z té věci a můžeš se chystat na cestu domů. Nemůžu říct, že by mě ta možnost nelákala, ale ráda bych svoje tělo zpátky. | ||
| |||
| Centrum – Obchod, zadní místnost Isaac Muž je tvou náhlou změnou v chování zaskočen. Cítíš, jak se v jeho nitru objeví strach a on ustoupí o krok zpátky. Po čele mu stékají krůpěje potu a srdce najednou začne bít zběsilým tempem. Je to stejné jako u ostatních lidí, když se v jejich blízkosti objeví predátor. Něco, co mají lidi uložené hluboko ve svém nitru a co v případě nebezpečí převezme kontrolu. Po chvilce se ale majitel vzpamatuje. Strach, který jsi cítil, okamžitě vystřídá vztek. Velmi kontrolovaný vztek. Navenek není kromě zamračení nic vidět, ale zcela zřetelně to cítíš. Muž udělá zpátky kupředu. „Dávej si pozor, chlapče. Kráčíš po velmi tenkém ledě. Jsi možná silnější než já, ale pro organizaci jsem daleko cennější než ty.“ Muž od tebe převezme recept na slitinu a strčí si ho do kapsy. „Předám to našemu kováři a dám vědět, až bude vše připraveno. Do té doby se doufám naučíš způsobům. Podobné chování už příště tolerovat nebudu. Je to jasné?“ Ať už souhlasíš nebo ne, tak pak pokračuje. „Svému pánovi viřiď, že vše co chtěl opatřím a dám mu vědět až to bude připravené. Je to vše, nebo bys ode mě potřeboval ještě něco?" | ||
| |||
| Rozhodnutí „Dobrá a ráda bych se zeptala ještě na jednu věc, kde na mně čeká to co jsme zatím získala?“ uznávám že tuhle otázku jsem předtím moc neřešila protože jsem měla pocit že až k tomu dojde tak Baltazar na mně působil dojmem že to vytáhne z kapsy i když tak to asi tak nebude. Když mi to potom Baltazar jak to vlastně bude probíhat vysvětlí tak to začíná dávat smysl, nyní už chápu proč mi to asi nabízí. Vzhledem k tomu jak jsem postavila k tomu abych splnila svou předchozí smlouvu a i když mně ještě pořád děsí tak to jak to bude vypadat už tak moc ne. Tedy zatím já to nepodceňuji,ale je to poněkud méně děsivější než moje představy. Baltazar mi pak ukáže co by pro mně mohl zajistit ovšem mně napadne jedna věc, co když někomu šlápnu na kuří oko? Doufám ... ne tohle se bude řešit až k tomu dojde a doufám že k tomu nedojde i když ... Mám takový pocit že k tomu dojde, ale také doufám že to že pracuju pro démona zabere protože musíte být šílenec pokud uzavřete smlouvu s démonem. Což mně přivádí k další věci kterou Baltazar zmíní a tvrzení že démonům se nedá věřit. „Dobrá tak souhlasím, ale byla bych radši kdyby to co mám udělat a co za to dostanu bylo určeno ve smlouvě.“mohla bych říct že to je čistě pro pořádek, ale Baltazar by pozna že je to také proto že mu zase tak moc nevěřím. Na druhou stranu jsem v tomto směru poněkud přístupnější než jiní ... | ||
| |||
 | Ráno v mém bytě/kanceláři Vždycky byl takový. Vše hrozně prožíval. Věrný kámoš s palicí tvrdou jako býk a zhruba i stejnou trpělivostí. Uznávám, bylo fajn mít se na koho spolehnout. I když to byla někdy těžká domluva. "Dobře víš," zavrčím na oko rozmrzele, "že když jsem v terénu, tak telefony neberu. Bohužel, jak si sám poznamenal, moje obvyklá vejplatní páska mi fakt neumožňuje najmout si sekretářku na plnej úvazek." "A včera to byl vážně dlouhej večer," dodám už smířlivěji, "ale stačil jsem překazit jenom jedny sexuální orgie, takže bych řek, že se extra nepřepínám." Vezmu si od Brocka dokument a pohroužím se do něj. "Zajímavý," ucedím, zatímco studuji přiložené fotky. "A moje játra nech jak sou," ujede mi v reakci na démona, čehož ihned lituji a doufám, že se na tom Brock nebude zase stavět. Odkašlu si a pokračuji jakoby nic. "Ehm, no mám vytipovaný jedno místo, kde se schází podobná kultistická pakáž, ale prej tam budou až ve čtvrtek," pokrčím rameny. Když mi padne pohled na symbol, o kterém Brock mluví, tak zpozorním. Ano, pamatuji si, že byl na stejném místě, kde mě ty parchanti zaskočili. Na první pohled typická klikyháková značka, ale na téhle bylo něco znepokojivého. Možná to bylo mými zkušenostmi s tímhle symbolem, možná měl v sobě opravdu něco víc, ale nedívalo se mi na něj dobře. Bohužel sám o sobě jsem o něm nic víc nevěděl. "Ok, víš něco o tomhle symbolu?" začnu mluvit nahlas, "předpokládám, že vy pekelníci si takhle značkujete rohy smrtelnýho světa, ne?" Legrační, nejdřív Thio řekne, že mu nemám dávat moc prostoru, a pak chce, abych démona zpovídal o informace. Jak flexibilní bývají někdy naše zásady, když se to hodí. | ||