Andor.cz - Dračí doupě online

Upíre a myše!

"Templáři nechodí a nevypalujou náhodný vesnice, proč by to asi tak dělali? Co by tak vesničani mohli mít, co by chtěli? Ve sklepě jablko z ráje? Ne, že by jakože Francouzi nebyli vlastně taky tak trošku Templáři, však víme, kdo za tu válku jako tahá, ale..."

A pak začne o upírech. A ne, jakože upíři neexistujou, což bych od něj prakticky vzato čekala, protože on prostě nikdy ničemu nevěří. Ale spíše jako by existovali, ale Pepe jenom zrovna upír nebyl. Jenže ty argumenty mě prostě nepřesvědčí.

" Tak moment, popořadě. Upíři mění podobu? Na co? Jako že by pokaždé, když si sundá masku, měl jinej obličej? Někdy mladý, někdy starý? Nebo jak to myslíš s tou podobou? A jak bych ho mohla vidět měnit podobu, když jsem ho teď vlastně poprvé vůbec viděla? Vždyť má pořád masku a ten svůj háv. A rukavice. A vysoký boty. Vlastně z něj nikdy nevidíš ani centimetr kůže! No víš proč? Protože se bojí slunce, proto!" odpovím vítězoslavně.

"A jíst ani pít jsem ho neviděla. Ani lidské maso ani krev, ani to maso dneska, ani víno ani nic nikdy. Viděl jsi ho někdy něco jíst nebo pít? Já ho tehdy neviděla vypít ani ten jed, nebyla jsem úplně přímo u toho. Až pak, když byl, no... Víš." mávnu rukou. Všichni známe tu historku.

"A že loví v noci? Ty ho po nocích sleduješ, kde je a co dělá? Já ne, já se mu vlastně, pokud můžu, vyhnu. Je takovej celej děsivej, jak se šourá okolo. Takže tvůj největší argument jakože... Zkus ho asi rozvést, protože to není ani argument, natož nejlepší. Heh
" zavrtím nedůvěřivě hlavou.

"JAKTOŽE vůbec upír má bejt vždycky ženská? Jak se množej teda, aha? Taková blbost a jak že bych ho měla svést, co s tím má společného, no... Víš. Co s tím má společného sex? Pozná se při tom upír nějak, nebo co? Nemyslím si, že bych dokázala svést Pepeho. No, nebo že bych chtěla, teda. Ani pro vědu. Čemu se směješ, ty zlobo! Ty ho sveď!" začnu se smát taky.

"Kam jdeš? Cesta je tady lepší ale..."

Myše lepší rybe.

"Tak nikdy nevíš, co ti lidi řeknou. Třeba to nebyli Francouzi. Třeba to byli Templáři! A nebo nějaká blbá shoda náhod. Nikdy nevíš. A je samozřejmě fajn, že Diego poslouchá, i když kdo ví, co se mu teď honí hlavou. Určitě si říká, že je to lepší než Turecká galéra. A furt si říká, že je lepší to táhnout s náma. Jinak by Lucovi už ujel. Ve finále, v tom stavu v jakým byl, by ho dost možná i v klidu zabil, aniž by si Luca všiml, co se děje. A PEPE NENI UPIR. Viděla jsi ho někdy měnit podobu? Jíst lidské maso a pít krev? Já teda ne. A navíc. Upír loví v noci. A co je nejdůležitější a největší argument, který prostě nemůžeš obkecat. Pepe je muž. Upíři jsou vždycky ženský. Z podstaty věci NEMŮŽE být upír. Prostě to nejde. Viděla jsi ho i bez masky. Není to ženská. Ergo, Pepe je člověk. I když samozřejmě, jediný způsob jak to vědět jistě je, že se ho pokusíš svést.."

A dál už se neudržím a začnu se smát. Ale smích mě přejde, když uvidím něco, co je možná přízrak Salvia a Kalogera.

Dneska jsem skoro nepil a není ani horko... Že už bych měl taky artefaktové vidiny, jako Alessandra?

A pomalu se za tím přízrakem vydám, jestli se znovu neobjeví.

Supr, teď vidíš myšky!
-Bastiano-

Sotva vyjedete, zahlídneš koutkem oka v křoví pohyb. Chvíli si možná myslíš, že vás někdo sleduje. Ale nikdo tam není, minimálně nikdo reálný. Jako by... Jako bys viděl pohybovat se nějaký obrys člověka, možná přízrak? Což je samozřejmě nesmysl. Ale kdyby to nesmysl nebyl a bylo to reálné, byly by ty přízraky dva. Jeden, pomáhající v chůzi tomu druhému, jako když je někdo zraněný, nebo přebere v hospodě a někdo jinej ho táhne domů.

Je to nezřetelné, postavy jsou, jako by byly z kouře, mihotají se a mizí. Ale máš pocit, jako by jedna z postav měla důvěrně známé assassinské roucho. Udělají pár kroků skrze podrost, kterým volně procházejí jako duchové, směrem k vesnici a po zamrkání celý přelud zmizí. A už se znovu neobjeví. Hm...

kuši utopila...

"No, nepovedlo," pokrčím rameny. "Ale kdo to moh prostě vědět? Já teda taky nečekala, že ho zabiješ, jo. Spíš, že je prostě jenom vypráskáme do prdele, protože to je něčí jinej problém. A pak jsem teda ani nečekala, že to budeš chtít dotáhnout a pošleš kluky dodělat ty zbylý dva, přišlo mi, že to za tu námahu prostě nestojí, ale tím jako neříkám, že to bylo špatný. Prostě... Se stalo, no. Je to blbý, ale občas se to tak nějak fluidně posere. Hlavně nad tím moc nepřemýšlej, ať ti to ještě není zbytečně líto."
Já totiž vím, že máš dobrý srdce. I Luca to ví, jenom byl prostě zrovna zralej na zhroucení a vyřvat se mu pomohlo.

"A můžeme to udělat takhle, pokud budou ochotní mluvit. I když teda nevím, co by nám tak asi řekli. 'přišli tu dva vrahové a před našima očima zavraždili Giuseppeho!' no, my víme. 'A taky Francouzi nás cestou vyplenili!' no, nepovídejte, z těch zhořelejch baráků bych to fakt nehádala. No... Ale Diego udělal cos mu řekl, to je asi pozitivní. Myslí si o nás teda podle mě, že teda zabíjíme na potkání všechny, co nám přejdou přes cestu, to už tak pozitivní není. Zatím jsme se před ním nepředvedli, jako nejlepší kluci. Ne, že by byl v pozici si nějak stěžovat, nejlepší upírskej doktor v Itálii mu ošetřil tu hnisavou ránu, dostal nažrat a nemusí veslovat."

Tak hlavně, že se neutopila. Lula.

Tak, to bychom měli. Snad se z toho nezhroutí, citlivka. Ale vypadal, že už se sbírá, tak snad ne.

"Tak, to se úplně nepovedlo no," řeknu Alessandře, poté, co osamníme.
"Ale teď už s tím moc dělat nejde. Jako, jel bych se podívat na tu vesnici a pokud vypadají tak uboze, jak Luca povídal, tak bych jim dal nějakou almužnu. A třeba nám i něco poví. Minimálně, kdo kdo to udělal. Přiznám se, že jsem nečekal vypálenou vesnici doslova pár kilometrů za Anconou. Jenom, ať se nás neleknou, můžeme si vymyslet historku... že jsme třeba ochranka kavarany, kterou přepadli. Takovej klučina v bílé robě a nějakej snědej Turek, podle zbroje. By nám mohlo dát pár sympatií. To a že se podělíme o peníze. Trošku si nadjedeme, ať nepřijedeme z lesa, ale hezky po cestě. By mohlo snad na ty lidi zafungovat, aby se z nás úplně nevyděsili. Co myslíš?"

Uplavala

"Haha, dementi, fakt!" zavrtí Luca nevěřícně hlavou, ale zdá se, že nabyl barvu a minimálně se sebral a přišel na jiné myšlenky. Ono schovávat se za masku humoru je sice možná laciný, ale prostě to pomáhá. Minimálně v pracích, jako je ta vaše. Smějící se bestii to tak nesemele, jako kohokoliv jinýho.

"Tak my teda jedeme. Eee... Diego. Eeee my," " ukáže na sebe a jeho. "Tam." Ukáže směrem, kde zbytek skupiny nejspíš schovává mrtvolu.

Diego přikývne, zase evidentně nemá ahnung o čem to tu bylo a jede s Lucou. Cestou zaslechnete jen tiché. *Italové jsou divný...*

Hehe! Inside joke s rybama

"Jo!" obrátím se k Lucovi.
"Nedělej z něj laskavě idiota jenom proto, že poslední měsíce sedí za stolem a neumí se orientovat v terénu! MAESTRO Bastiano je skvělý assassin a zaslouží si tvoji úctu!" založím ruce v bok, pobaveně se šklebím a poklepávám nohou do třmenu.

"A teď už jeď a neser, co jsme ti řekli!" ušklíbnu se. Snad pochopil, že tu vesnici sakra nemáme v plánu po, asi Francouzích, dopálit. A snad cestou vychladne a pak se Bastianovi přijde později, až se ubytujeme, omluvit, jak to přehnal. Sprateček. Zase, já jsem ráda, že se naši assassini nebojí říct, co si myslí a stojí si za svým přesvědčením. Nebylo nic horšího, než když jsme je tehdy dostali jako novice, zakřiknutý, poslušný a tupý. Hlavně Fiorella, jak ta mě tím srala! Luca měl vždycky alespoň trochu svoji hlavu. To já umím ocenit. Kdybychom chtěli bejt ovce, jsme asi jiný lidi.

Hehe, Soulcalibur reference

"To je ale pěkná sračka, protože..."
"Hej!" nenechám to jen tak vyšumět.
"Ty sis vyřídila jednu loď. Já jednu loď. Já zabil kapitána. Ty sis zabila svýho kapitána. Tak jakýpak copak, ty zlobo. Nedělejte ze mě všichni furt jenom idiota, co poslední měsíce jenom sedí u stolu a už se neumí v terénu orientovat."

Tvl, ať už Potassium Be jede pryč XD

"... a stejně jsem málem vyvraždil tu pirátskou loď sám i bez ní."
"Cože?" vyletí ze mě automaticky. "To je ale pěkná sračka, protože..." pak se na vteřinu zaseknu, když mi dojde, kdo nás tady vlastně primárně sere, hej, a dodám "Jo! Tak to přesně bylo! Úplně sám všechny vybil, já tam nebyla ani potřeba!"
Tak!

A vůbec, můžeme přestat laskavě rozmatlávat mně? Já dneska jako jedinej člověk kurva nikoho nezabila, tak proč zas prostě to schytávám já!

"A vůbec, teď už jeď doprdele a nebuď drzej. Takhle jsme tě s tá- s Bastianem nevychovali! Huš! My těm lidem dáme nějaký bolestný a Bastiano se koukne, jestli tam někde nepůjde ještě zasadit nějaký zelí, beztak má nějaký zapomenutý semena někde po kapsách, když se teď nedávno sázelo. Když teď zasaděj, v červenci sklízej. Pokid to zasaděj na ty hroby, tak budou mít lepší hlávky, jak on. A teď už padej, sereš nás."

Rybooo!

"Tak to prrr mladej. Všechno mi projde, protože jsem nesmrtelnej a neomylnej, ne kvůli Alessandře za prdelí. Pokud si zapátráš v paměti pár dnů dozadu, tak jsem neměl Alessandru za prdelí a stejně jsem málem vyvraždil tu pirátskou loď sám i bez ní. Takže se neunáhluj ve svých rozhořčených závěrech."

Ne, že bych si v jednu chvíli nemyslel, že umřu, ale tak nestalo se a to je to hlavní, co se počítá.

"A co bude s tou vesnicí je dobrá otázka. Na kterou ti neodpovím, než ji uvidím na vlastní oči a záleží trošku i na míře spolupráce těch vesničanů. Ale můj plán je, když nic, po nich alespoň hodit hrst mincí. Třeba jim i nějak pomůžeme, kdo ví."

A pokrčím rameny.

To je asi tak všechno, co pro ty lidi můžeme udělat. A nebo jim případně pomoct jako navrhuje Alessandra, ale to je poněkud brutální řešení. Byť kdo ví, v jakém stavu tu vesnici najdeme...