U Kocoura



(Pro info. Freya je zde inkognito, zatím není poznat že je z Ligy :) )

Kluzký si všimne Freyi a změří si jí pohledem. Vidíš to. Jeho pohled je tajemný, až skoro mrazivý. Cítí z tebe snad také magii? Magický tok který si cítila ty z něj byl slabý. Stačí na to aby vycítil magickou energii i z tebe? Navíc magie Ligy funguje jinak, neměla by být čitelná jako klasická magie. Prováděla si ale silný rituál, a jeho magie by z tebe ještě mohla být cítit. Ale mohl by to cítit někdo kdo má tak slabý výboj? Jestli v něm je nějaká magie tak nebude moc silná. A nebo je natolik silný kouzelník že zvládne svou energii skrýt. Slyšela si že někteří členové Gymnázia tohle dokážou. Že zvládnou uklidnit tok své magické energie aby na první dojem působil slabě. Co by ale takhle silný čaroděj dělal u Patroly? I když by to pak dost vypovídalo o jeho štěstí. Zatím ten člověk vyvolává spíše otázky. Nakonec k němu přisedá dívka z Patroly. Slyšíš o čem se baví.

"Zdravím i tebe Katrin. Prosím tě, říkej mi Kluzký." řekne Kowaljuk a pousměje se.
"Než se pustíme do řešení podrobností, nebudeme tu přeci sedět jen tak na suchu. Vydrž prosím chvilinku a já pro něco skočím."

"Gabriela Hefronová...Doneslo se mi že nějaká Družijnice udělala nějaký průser s vězni, a že jí zítra posílají s námi na výpravu. Hned si se mi vybavila jako první. A vidím že si dokážeš zařídit i poslední večer, začínáš se mi líbit. " ozve se ti za zády hrubší zvučný mužský hlas který poznáš i poslepu. Je to Kluzký. Má poměrně specifický hlas který je snadno zapamatovatelný.
Objedná litrovou flašku vodky s nápisem Pšeničnaja a dodá
"Mám tam volný stůl, nechcete si i s kolegou přisednout? " a vzápětí si všimne i Alexe
"Alexander Korobkov? Ty jdeš na tu akci zítra taky že ? Nechceš se přidat? Můžeme to nazvat "Stmelování skupiny". " uslyšíš Kluzkého a všimneš si láhve vodky.
"Budu sedět támhle, pokud by jste se chtěli přidat." dodá nakonec, a ukáže na prázdný stůl poblíž ringu u které sedí Katrin.

Will ale stále vypadá celkem nervozně, ale že by mu panák vodky prospěl. Souhlasně na tebe kývne že on by klidně poseděl. Navíc mezi sedící Patrolou se člověk lépe ztratí.


Bitka mezi Sulikem a Jéčkem se začíná vyostřovat. Jéčko Sulikovi celkem úspšně rozkopal levou nohu, a trochu mu tak znepříjemnil pohyb. Sulik ho na oplátku zasypal několika hákama a roztrhl mu pravé obočí. Patroláři sledující boj fandí, přeřvávají se a čekají jak to dopadne. Jéčkovi se začíná valit krev do oka a Sulik toho okamžitě využívá tvrdým zadním úderem pravačky který s Jéčkem trochu otřásl. Jéčko se snaží náhodnými údery trefit svého soupeře, ale je mu jasné že s takovou za chvíli skončí. Pokusí se tedy Sulika vzít na zem a takedown je úspěšný. Jéčko se dostává do mountu a snaží se zabaleného Sulika probít kladivami. Patroláři řvou ještě víc. Už to vypadá že tenhle zápas Jéčko vyhraje, když v tom se Sulikovi povede jej ze sebe shodit a rychle mu nasadit gilotinu.
Část Patroly jásá, a část zase naštvaně šermuje rukama.

Kluzký se vrací ke stolu. Nalije vodku a nabídne ji dál.
"No nebudu ti lhát, takhle mise je skoro jistá sebevražda, jdeme až za Severní hranice do země Ledových, a z tama se většinou nevrací. Ale jak si můžeš všimnout Kocoura, přežít se to dá, a pak jsi do konce života za vodou. "

(Pokud jste se rozhodli jít s Kluzkým hned rozhovor slyšíte od začátku. Pokud přisedáte až později slyšíte až tohle)

"Ale tam na Severu je to jiné než tady. U nás je prakticky bezpečno oproti tomu co je tam. Závějníci, Sněžní červi a nebo třeba Wyverny je jenom zlomek toho co nás může potkat. A za hranicí to bude opravdová výzva. Pokud se dostaneme do přímé potyčky s Ledovýma tak jsme v háji. A ty jejich plány? Jejich šamani je pomocí kouzel malují na nějaký magický papír který uchovávají v ledové truhlici. Je to celkem divný, člověk by si myslel že jsou to primitivové. Jejich magie je tajemstvím, a nedivil bych se kdyby ty jejich kouzla zapříčinily to, že jsme se všichni propadli do Příhraničí."

"A kdo s námi půjde? Většinu členů tvoří Patrola. Ty, Alex, Benji a ten nováček Marcus. Pak s námi jde za trest jedna holka z Družiny, Gabriela Hefronová. Ráno se k nám má připojit i jeden rytíř z Bratrstva. " rozmluví se Kluzký
"A taky s námi má jít jedna členka Ligy....z toho nemám dobrý pocit." dodá nakonec a u poslední věty ztlumí hlas.

Freya sedí dostatečně na to aby rozhovor slyšela. Minimálně slyšíš Kluzkého jelikož má zvučný hlas který v téhle vzdálenosti nejde přeslechnout i přes hluk hospody. Takže Bratrstvo vyslalo svého pěšáka. Může ti dojít z jakého důvodu to může být....a kvůli penězům to nebude.


Po zápase Jéčka se Sulikem se do ringu postaví Jermolov, organizátor zápasů. Nejdříve vyplatí sázky a pak začne hlásat

"Vážené obecenstvo, teď připravte své finance protože se bude hrát o velké prachy. Našel se další vyzyvatel našeho šampiona Helmuta!! Poprosím Benjiho aby se dostavil do ringu. Podaří se zkušenému Patroláři sesadit Helmuta z trůnu? A nebo skončí jako další z jeho trofejí? To se za chvíli dozvíme!!"

Tvůj zápas navíc přilákal hromadu diváků. Všichni vášnivě vsázejí, většina tedy na Helmuta, je to už taková tutovka. Podle toho co slyšíš kolik lidí sází v tom musí lítat balík.
Poté co se dostavíš do ringu uvidíš Helmuta. Do zápasu jde nahoře bez. Všímáš si jeho vyrýsovaného velkého těla. Ten chlap musí mít aspoň 120 kilo ve svalech. Účes alá Americký mariňák ve spojení s jeho tvrdým obličejem nahání hrůzu nejednomu Patroláři. Vypadá jako nasraná suptící gorila. Před nástupem do ringu vyzve jednoho Patroláře aby mu dal tři rány do obličeje. Tomu se moc nechce, ale pod nátlakem to udělá. První...druhá...třetí, Helmut se rozsuptí a jediným úderem pošle Patroláře spát. Až tehdy nastoupí do ringu.
"Tak se ukaž ty sráči!!" zařve na tebe. Je ti jasné že tohle je hodně o psychice. Snaží se tě vystrašit aby ses z něj posral. Bordel v hlavě udělá před zápasem opravdu hodně. (Je na tobě jak to ustojíš)
Boj je klasický MMA akorát bez rukavic a v botech. Dovolené jsou kopy, lokty, kolena nebo boj na zemi. Už si ho viděl bojovat několikrát. Víš že si máš dávat pozor na jeho neskutečně tvrdý levý hák, tím když tě trefí přímo tak jdeš spát. Během zápasů sis i všiml toho že moc nepoužívá nohy, bojuje spíše horní částí těla, ale také víš že jeho nohy jsou tvrdé jako kámen, už si jednou viděl jak mu do nohy někdo kopl lowkick, a když mu Helmut nohu nastavil a kop vykryl ozvalo se nepříjemné křupnutí.
Jermolov si stoupne mezi vás a vypadá to že každou chvílí zápas odstartuje.

"Tak tohle mě zajímá. Benji s náma má zítra také jít. Už jsem s ním na několika misích byl, kvalitně se naučil tady přežít...uvidíme jak si povede. Tady Helmut je horší jak Vurdulak . Nějaké sázky? Pokud Helmuta porazí tak z toho bude majlant." řekne Kluzký a koukne na vás.

U Kocoura

U Karloviče jsem si ještě koupila dva zásobníky a nějaké náboje. Uvědomila jsem si, že mi jich už zas tak moc nezbývá.

Vejdu ke Kocourovi a rozhlédnu se. Když uvidím Jéčka Sulikem jak se perou, dodá mi to jakýsi prchavý pocit domova. Úsměv se mi na tváři neobjeví, to se mi moc nestává. Kývnu na některé známé, s některými se pozdravím. Většinou jsou to zkušenější Patroláři, nováčky přehlížím stejně jako Benjamina a Alexandra. Zamířím hned ke Kluzkému a posadím se k němu. Cestou si prohlížím Freyu, ženy se U Kocoura moc nevidí a Sestry vídám vůbec zřídka. Snažím se na sobě nedat příliš vidět překvapení.
"Dobrý večer, Kowaljuku."pozdravím Kluzkého a posadím se naproti němu."Víš něco? Do čeho půjdeme? Kdo půjde s námi?" zahrnu ho otázkami a upřu na něj pronikavý pohled.

Kocour

Vejdu do lokálu a vlastně vůbec nejsem překvapená. Pokud sem chodí valná část Pevnosti, vůbec se nedivím poměrům tam venku. Oni o tom nejspíš nemají ani zdání, ale tím že tu Liga převezme velení, jim udělá obrovskou službu. Je to tu totiž naprosto příšerné. Bez řádu a pořádku. Smrad a bordel. Téměř žádná žena. To mě také nepřekvapuje.

Pohledem přejedu po místním osazenstvu. Tamto musí být Kluzký. Že by jeho pověstná štěstěna byla něčím víc než se zdá? Ta magie mě rozhodně zajímá. Jde z něj nebo ho někdo požehnal? Amulet. I když je minimálně jednou tak starý jako já, jisté charisma se mu upřít nedá. Sestře z minulosti se asi nedivím. Hlavou mi proběhne, jestli by mohl být můj otec, ale ne, to tam vůbec nesedí. Promnu si kořen nosu.

O těch čtyřech vím, ale ignoruju je. Nechci vyvolávat potíže. Jen mě zajímalo, s jakou cháskou budu muset spolupracovat. Dojem to tu na mě příliš nedělá. Všímám si, že se schyluje k další bitce a uzavírají se sázky. Heh, to chci vidět. Posadím se jakoby nic blízko Kluzkého a objednám si panáka. Nebudu ho pít, ale jen tak pro oko. Přitom se podívám směrem k ringu.

Družina:

Hlasy z venku…

Na nákupy už mi moc času nezbývá. Můj doprovod se tváří, že promenáda po pevnosti se spoutanou ženskou po boku, je nejhorší možný trest. A já si přísahám, že až se vrátím, ukážu jim, jak zlatý tenhle úkol byl. Stihnu koupit náramek za 2 zlaté, magickou munici do pistole a flakonek s vodou… a už mě ženou zpět. Zasraná práce.

Nutno přiznat, že čas na přemýšlení v cele mi každou minutu ubírá na příčetnosti. Tohle je jiné… těžko se tu můžu na něco připravit. Těžko tu můžu něco plánovat. O světe tam venku nevím nic. Nakonec se natáhnu a zkusím se alespoň trochu prospat. Pokud půjde vše podle plánu, budu mít v noci lepší věci na práci…

…a ty v mé hlavě.

Když přijde Will, jsem krůček od toho začít si povídat sama se sebou… Semknu rty a za cenu veškerého mého sebezapření se postavím ke zdi. Nesnáším to. Každá buňka, každá molekula v mém těle bije na poplach. Nechci být bezbranná, omezená, svázaná. Sama chci rozhodnout kam půjdu, co udělám… jak budu žít…

Natáhnu na sebe oblečení. Raději nemyslet, kdo ho měl na sobě. Je přeci mojí propustkou na tenhle večer. U kukly se však zamračím.
„To jako vážně?“
Prsknu nespokojeně. Nakonec však přijmu i tenhle doplněk.
„Počkej… víš, kde jsou uložené moje věci? Ty na zítřek.
Chci si je zkontrolovat.“
Požádám, než vyrazíme. Nechci žádná překvapení a chci se podívat na balíček od Karloviče.


Co když je slyším naposledy?

Kocour:

Před hospodou si promnu zápěstí i obličej. Tenhle přesun mi přišel horší než celé nákupy.
„Já vím, já vím… hlavně žádné kraviny.“
Houknu povzbudivě. Vlasy si stáhnu do pevného copu a do očí stáhnu kapuci. Chci mít kontrolu nad tím, komu a jak se ukážu, … pokud tedy vůbec. Dost možná si jen nakoupím zbytek zásob a opiju se… do zapomnění.

Vejdu.

A i když jsem se přesně tomuhle chtěla vyhnout, s prvníma tóny hudby na mě padne deprese. Je to jen mžik, ve kterém mi dojde to hlavní…
Je kurva možný, že tam venku umřu.
A sem už se nikdy nevrátím.
Sem… ani domů.
„Zasraná práce.“
To chce chlast…
Aniž bych o tom moc uvažovala, vyrazím pro panáka.

Večer U Kocoura

Byl jsem spokojený. Teda ne tak moc spokojený jak bych asi chtěl, protože jsem stále nevěděl co nám dá velení sebou, ale v rámci toho na co jsem měl peníze jsem si dobře nakoupil. Co mi bude chybět zjistím až venku a pokud mi něco chybí, tak na to v určitou chvíli umřu. S tím se nedá nic dělat. Už jsem přijal poměrně tuhle myšlenkovou filozofii. V Příhraničí jeden nikdy neví a naše životy jestli neřídí Bůh, ve kterého nevěřím, tak určitě náhoda. Odpoledne jsem se najedl ze svých zásob, což nebylo nijak geniální jídlo, ale pro mě to stačilo. Navíc jsem nechtěl mít plné břicho večer. Předpokládá, že do něj párkrát dostanu a není úplně skvělé poblít Helmutha a pak dostat ještě na tlama znovu.

"Stejně jsi blbej. Nechat se dobrovolně zmlátit. Už si dost starej, aby jsi měl trochu rozumu ty pitomče jeden."

Teď už tohle bylo jedno, takže jsem to celé zahnal panákem vodky. Nakonec jsem si vsadil na večer sám na sebe půlku svých rublů. Zlato nebo stříbro bych nedal, ale trochu těch papírků? Na ty sere pes zmrzlý hovna. Kdybych náhodou vyhrál, tak mi z toho moc nekápne, ale každej peníz dobrej ne? Sledoval jsem ty dvě paka, jak se ze sebe snaží vymlátit duši v ringu a nedělám si iluze, že jim Kříž stejně nasolí nějakou službu, co nebude chtít ani jeden za tohle. Jo tady se můžou bít jak chcou, ale ráno jim něco vysvětlil...co se starám, zítra mi to bude jedno. Co teda musím ocenit, tak tu ženštinu co se odvážila sama ke Kocourovi. Rozhodně není z Patroly, Družiník? Píčovina, ale těch variant odkud je je víc. Aspoň se na ní hezky kouká. Rozhodně víc jak na Leda. Chtěl jsem s ním něco probrat ještě o zítřku, ale kašlu na to.

"Pane Karloviči! Já jsem připravený pane. Čekám jenom na to, až se do sebe budeme moci pustit pane."

Usměju se na tazatele, který jde ještě domluvit detaily.

"Stejně si kretén Benji..."

Večer U Kocoura

(Timeskip, jelikož každý v soukromých zprávách hrál v jiných časových intervalech tak trošku posuneme čas na společný večer :) )

odkaz ♬ ♬ ♬ ♬ ♬ ♬



Místo kde to prostě žije. Je to takový ten typický pajzl kde pivo stojí za hovno, s jídlem moc nepočítáte a každou chvílí čekáte že vám někdo dá po tlamě. Ale ceny jsou zde nejlevnější v celé Pevnosti. Hospoda je vybudována v prostorech starého podzemního skladu. Ještě před Kocourem zde byla jiná hospoda, ale moc lidí sem nechodilo, a tak když Kocour přišel k penězům, odkoupil ji a proměnil jí v Patrolářské doupě. Většinu osazenstva tedy tvoří Patrola. Kde jinde si vyčistit hlavu než zrovna tady. Za stakana nejlevnější vodky chce Kocour pouhé tři stříbrný, za tu nejdražší patnáct, Družina se tady většinou bojí buzerovat a pokud máte chuť někomu pořádně rozbít hubu, tak zde se pro ránu nejde daleko. Je to takový malý pelech neřesti kde se dá sehnat chlast, drogy, informace a peníze. Kostkový poker zde jede ve velkým a sázky na zápasy můžou přinést slušný majlant. A nebo se od Kocoura můžete vrátit s prázdnou kapsou. Cigaretový dým smíchaný se specifickým zápachem trávy udeří do nosu každého hned při příchodu. Je to jedna z mála hospod kde se dá ještě kouřit.
Dnes je tu narváno, a někteří Patroláři zde sedí snad už od otevíračky. Dokonce už dochází i k prvním rvačkám.

Hospodu tvoří jedna velká místnost která je ale místy dělená betonovými sloupy či jinými pozůstatky skladiště. Hned u baru je úzká chodbička která vede na záchody. Když přejdete přes celou místnost, tak v pravém rohu uvidíte improvizovaný ring. Zde se mlátí za peníze. Místním "šampionem" je Helmut, zhruba 190cm vysoký, asi 35 letý nasvalený Němec který i když k Patrole přímo nepatří, občas s ní zajde na nějakou akci aby si přivydělal.
Zatímco se někteří ožralí mlátí mezi sebou, zde už probíhají dnešní první zápasy o peníze. Va ringu stojí staří známí z Patroly a to Sulik s Jéčkem. Ráno je z jejich potyčky vyrušil Kříž, ale v oficiálním zápase jim nikdo nemůže říct půl slova. Zatím se jenom tak oťukávají a Jéčko zkouší Sulikovi rozkopat nohu.

Jedna z výhod téhle hospody je ta, že Kocour jako jeden z mála platí elektřinu. Může si tak dovolit mít zde funkční Jukebox který vyhrává na celou hospodu. Osvětlení ovšem tvoří svíčky a petrolejové lampy. Elektřina je opravdu drahá a může si jí dovolit opravdová hrstka "podnikatelů", a i když Kocour vydělal majlant, platit celou dobu za takové množství elektřiny by ho za chvíli zruinovalo.





Strážný Anděl....Jedna z Legend Patroly. Samotný Kluzký. Věkem vypadá že mu může být něco mezi 40ti až 50ti let. O jeho tetováních kterými má pokrytou značnou část těla se říkají dvě věci. První verze říká že každé tetování značí výpravu ze které se všichni vrátili v pořádku, ale ta druhá tvrdí opak...jedna kérka na památku každého mrtvého ze skupiny který tam venku zemřel.

Kluzký sedí kousek od baru a Jukeboxu. Spolu s ním tam sedí ještě dva Patroláři. Hamlet a Dennis. Oba dva jsou už znalci Příhraničí kteří hodně chodí na patroly právě s Kluzkým. Služebně jsou všichni tři podobně staří. Před nimi stojí prázdná flaška od vodky s jménem Pšeničnaja, a z druhé dolívají poslední panáky. Kopnou tam poslední stakany a zají je konzervou se šproty. Poté se oba dva s Kluzkým rozloučí a ponechají ho o samotě.

Na příchozí Freyu hned kouklo několik přiopilých Patrolářů. Žena v tomhle lokálu se moc často neviděla. Vlastně téměř vůbec. Výjimkou byla jenom hrstka holek které se přidaly k Patrole, ale tam to většinou končilo rozbitou hubou. Při prohlídnutí hospody si všimneš člověka který odpovídá popisu Kluzkého. Všimneš si na něm ale něčeho zvláštního. Cítíš z něj totiž slabý tok magické energie který nepochází z žádného artefaktu. Je to čistá magie, ale jde cítit opravdu slabě.
Tvému zraku ani neunikne to, že tě neustále pozoruje skupinka čtyř Patrolářů která sedí u stolu poblíž baru. Pokukují po tobě, blbě se kření a baví se mezi sebou, jakoby se dohadovali kdo jako první se tě půjde pokusit získat.

Lidé se tu neustále střídají. Někteří přichází a jiní zase odcházejí. Některým ten odchod už moc nejde. Mezi příchozími se objeví i Jan Karlovič. Objedná si láhev vodky a poté vyhledá Benjamina.

"Jak se cítíš Benji? Jsi připravený sesadit Helmuta z trůnu? Skočím domluvit zápas tak se pomalu chystej." řekne ti a pak odchází za Jermolovem, který má na starosti zápasy a sázky.


Gabriela Hefron

Čekáš ve své cele. Připadá ti to jako by to byla už věčnost. Člověk zde má maximálně možnost přemýšlet. Tvůj čas vykoupení z nudy nadešel když do místnosti přichází Will.

"Hefronová vstávej, někdo s tebou chce mluvit! Otoč se čelem ke zdi a dej si ruce za záda. Dovedu tě k němu!" křikne na tebe a otevírá ti celu. Za zády ti sváže ruce a vede tě z místnosti.
Jakmile vylezete potichu spustí
"Vzduch je čistý, můžeme vyrazit ke Kocourovi, ale prosím tě žádný kraviny, kdyby na to někdo přišel tak bych měl průser jako svině. Nejdříve se ale musíš převléct, nachystal jsem ti oblečení jednoho šmejda z místních gangů. Pojď. " pobídne tě, a zalezete do malého kumbálku kde máš připravené oblečení.
"Budu ti muset dát kuklu přes hlavu, nikdo tě nesmí poznat."

V přestrojení a s kuklou na hlavě se vydáváte ven z budovy. Naštěstí se běžně stávalo že se vězni přepravovali z jedné stanice do druhé nebo někam odkud se už nevraceli, takže nikdo neměl žádné podezření. Navíc večer tu býval většinou klid. Většina gangů se mlátila na okrajích Pevnosti, a tudíž to řešilo jiné oddělení. Navíc když vedení přes noc nebylo na základně, ostatní toho značně využívali.

Will ti sundává kuklu až téměř u Kocoura. Je na něm vidět obrovská nervozita. Na jednu stranu ti chce pomoc jelikož tě možná už nikdy neuvidí, ale na stranu druhou riskuje sám svůj krk. Před vchodem ti i rozváže ruce.
Když ale zalezete do hospody, nervozita u něj trochu klesne. Přeci jenom, do narvané Patrolářské hospody se Družijník bojí vkročit skoro stejně jako na území Ligy.
Vidíš hned několik známých tváří včetně Kluzkýho. Trochu ho znáš, párkrát jste spolu prohodili nějaké to slovo, ale nic extra. Na to že jsi z Družiny tak si prý v pohodě, a většině osazenstva tvá přítomnost nevadí.