Vypráskání Družiny

Rvačka se stupňuje. Patrola pokřikuje. Údery dopadají na svá místa a odolnost Družiny začíná slábnout. Jako první padá kapitán Družiny. Ten dostal takovou ránu od Betchana že okamžitě zhasl jako svíčka. Chtěl svým mužům přidat na odvaze tím, že se nezalekne o tolik většího protivníka ale šeredně se mu to nevyplatilo. Po Betchanově tvrdém úderu se jeho bezvládné tělo kácí k zemi.

Vražedné duo Alexe a Benjiho vyřídilo dalšího člena družiny. Nejdříve mu Alex vyrazil svými údery dech a pak k němu přistoupil Benji a svou kombinací dvou úderů na obličej ho poslal k zemi. Ten už se z té země nezvedne. Družijník si ani nemohl stačit všimnout co ho vlastně trefilo, vaše údery byly naprosto sehrané.

Katrin se podařilo svého protivníka dobře kopnout do kolena až to Družijníka poslalo do kleku. Teď je snadné ho jakkoliv ukončit. Kopačka na spánek nebo nadskočené koleno na bradu by poslalo spát i větší tvrďáky než je on.

Kluzký svého soupeře narazil na stůl a sází mu jednu ránu za druhou. Netrvá dlouho a začíná z něj cákat krev. Když si Kluzký všimne že mlátí do bezvládného těla tak přestane.
"Tak, to by jsme měli. Skvělá práce. Svažte je." prohlásí když vidí že všichni Družijníci leží na zemi. Všichni až na jednoho.

Zůstává pouze Gabriela a Jean. Její rána na ohryzek jí sice nevyšla jelikož jí Jean uhnul, ale pár úderů mu trefila. Jean má s trefováním trochu problém jelikož si na něj celkem rychlá. Je vidět že se opravdu neumí moc prát, a proto kolem sebe má lidi. Kluzký váš zápas pozoruje.
Jeanovi se podaří trefit ti dva údery. Ten druhý ti trošku spustí krev z nosu, ale ani jeden z úderů nebyl tak silný aby tě poslal k zemi. Už si v životě nějakou ránu dostala, a jen tak něco tě nesundá. V téhle rvačce se nemusí hrát fér. Spousta Patrolářů ví že Jean je pouze sráč, který využije čehokoliv aby se dostal ke svému. To samé platí i o jeho boji. Ty jsi však rychlejší a zkušenější. Tvůj čas teď přišel...podařilo se ti Jeana dostat do stavu kdy ho můžeš zabít na několik způsobů. Nůž který má v botě, kus stolu který odletěl když na něj Benji spadl...nebo toho sráče prostě uškrtit. Ať už se rozhodneš jakkoliv stejně svůj čin nakonec nedokončíš.

"Tady ne! Kdyby se tady prolila jejich krev tak by sem naběhla celá divize těch sráčů." hlas patřil Kluzkému který tě stačil chytit a zastavit ještě před tím než si svůj čin dokončila. "Neboj, postarám se o to. Ale tady ne." dodá zašeptáním do tvého ucha.
Patroláři mezitím svázali probírající se zmlácené Družijníky. Hospoda už se pomalu vrací do běžného ruchu.
Kluzký přistoupí k Betchanovi. "Máš mé díky, nikdy jsem nečekal že v hospodské rvačce vstanu po boku rytíře z Bratrstva. "

Pak pohlédne na Hefronovou
"Gabrielo, ty a ten tvůj kámoš se musíte schovat. Jestli o vás věděl Jean je celkem dost pravděpodobné že o tom ví více lidí. Sežeň si co potřebuješ, pak se propližte na stanici pro vaše věci a přijďte k Hádesovi. Schovám vás u sebe. A dávejte na sebe pozor."

Obrátí se znovu na Betchana "Mohl bych tě požádat o jejich doprovod? Na někoho jako si ty si jen tak nikdo netroufne. Zadarmo to samozřejmě nebude, věřím že máš i další věci na práci." nakonec souhlasíš

Gabriela dokázala sehnat veškeré drogy které potřebovala. Věděla přesně za kým jít. Jeden chlápek z Patroly zvládne sehnat jakýkoliv halucinogen či opiát. Konopí, Durman, Šalvěj nebo houbičky Příhraničí. Dealer u kterého nikdo neznal pravé jméno zvládl zásobit celou hospodu.

Freya opouští hospodu. Informace které hledala zde nalezla.
Jen co hospodu opouští Hefronová, Betchan a Will , Kluzkému ztvrdne výraz. Přistoupí k Jeanovi který má zavázanou hubu a celou dobu něco huláká. Většina Družiny se zatím moc nevzpamatovala.

"Z toho bude průser Kluzký a pořádnej!" zavolá Kocour.
"Nebude, o to se postarám. Přines pět flašek té nejhnusnější vodky co tu máš a trychtýř. Mám plán..." odpoví a škodolibě se usměje. Když mu Kocour vyhoví, Kluzký pověří pár Patrolářů aby Družijníky podrželi. Postupně jim pak začne rvát trychtýř do huby a lít flašku vodky. Družijníci se dáví, prskají ale nakonec jim flaška mizí v hrdle a oni za pár minut odpadají na zem totálně na šrot. Nakonec přijde řada na Jeana. Ten ihned co mu sundají roubík z huby začne řvát "Si mrtvý Kluzký!! Rozumíš?! Mrtvý!!" ale nakonec i on je umlčen trychtýřem v puse.
"Máš pravdu...jsem...ale tebe vezmu sebou." odpoví chladně Kluzký a začne mu lít flašku do huby. Když už všichni leží opilí na zemi Kluzký si prohlédne lidi co okolo něj zůstali a řekne

"Družijníky vyhoďte ven kousek od hospody i s jejich zbraněmi, ti budou tak posraní že budou držet hubu, navíc když je najdou ožralý ve službě tak skončí minimálně v Pracovním oddíle. Ale Jeana s Kapitánem musíme uklidit. Potřebuji dva odvážné dobrovolníky kterým zaplatím. Navlečte na ně tulení kabáty a protáhněte je přes Pevnost až na území Ligy. Běžte východní stranou, je tam úzká ulička a až za ní je území Sester, hlídají to až o kousek dál. Sundejte z nich ty kabáty a vyhoďte je tam. Dejte jim však kapuci, kdyby náhodou přišli trochu k sobě tak aby nevěděli kde jsou. Sestry se o ně postarají, Družina je v poslední době sere víc jak nás. Pak ty kabáty pořádně vyperte ať z nich umyjete smrad těch sviní. " našlo se pár Patrolářů kteří do toho šli, a tím byl problém vyřešen. Patrola mezi sebou tajemství udrží.

Marcuse si při odchodu na pokoj vyhledal tajemný muž který byl u něj dnes v dílně. Vyhledal si tě s otázkou, jak si se rozhodl.


Cech

Jak se dalo čekat, Cecháči si na Hefronovou počkali. Jen co opustila hospodu, začali vás sledovat tři muži. Betchan je poznává, a ví moc dobře že je zvládne sám. Jediný problém bude ten kterému poskytnou moc jeho druhové. Je ti jasné že tohle jsou nováčci kteří musí ukázat co v nich je. Posilněný bude pouze jeden....ale kterej? Nakonec jste se ocitli v úzké boční uličce kde nikdo kolem vás není. Dokonalé místo na to ukázat jim že si s váma nemají zahrávat. Cecháči začínají tasit dlouhé nože a jeden z nich má dlouhou sekeru. Než stihnete jakkoliv zareagovat jeden z nožů letí vzduchem a zabodává se Willovi rovnou do hrudi. Ten padá bezvládně k zemi. Gabriela ale není ozbrojená. Will má u sebe pistoli, ale výstřel by přilákal nechtěnou pozornost. Bude muset stačit Willova mačeta.
Ti dva s nožemi nebyli žádný problém, ale ten se sekerou už ano. Byl to ten kterému byla propůjčená moc. Proti Betchanovi měl sice nevýhodu v délce zbraně, ale díky moci oplíval větší rychlostí. Několik seků tě trefilo, ale brnění tě zachránilo. Sekera v něm ale na pár místech zanechala svůj podpis.
Po zabití prvních dvou se však jeho moc zmenšila. Starší členové ho odepsali a on to zjistil až tehdy když jim projela Betchanova čepel.

Gabriela se díky svým zkušenostem zvádla proplížit na stanici pro své věci a bez problémů se z ní dostala i ven. Léta zlodějské práce se nezapřou. Po cestě k Hádesovi míjíš několik hlídek Družiny. Dneska je v Pevnosti celkem rušno, každá hlídka někam pospíchala a tudíž si tě nějak nevšímala.

Hotel u Hádese byl jako jediný v Pevnosti magicky zabezpečený, starý mág jej sice nemohl opustit jelikož stále musel udržovat magický tok, ale co se bezpečnosti týká to bylo asi nejbezpečnější místo v celé usedlosti. Hned poté co vkročíš dovnitř a přejdeš prázdnou recepci tě tělo přestalo poslouchat a ty zamrzáš na místě v celotělové paralýze. V hlavě slyšíš pouze hlas "Co zde pohledáváš?"
Nemůžeš promluvit na což ti hlas odpoví "Slyším tvé myšlenky."
Když Hádesovi řekneš koho hledáš, nechá tě stát a zanedlouho přichází Kluzký. Potvrdí že jsi to opravdu ty a Hádes tě pustí ze své paralýzy.
Kluzký má na pokoji dvě postele a jednu z nich připravil pro tebe.

Freya ráno před odchodem nachází dva mrtvé zmrzlé Družijníky. Oba dva umřeli smrtí Krvavého Orla. Dozvěděla ses že byli natolik drzí že v noci ožralí slídili na území Ligy. Podle tváří je poznáváš...oba dva byli včera v hospodě.

Dar Bratrstva

Betchan ráno jak mu bylo řečeno přichází do zbrojnice. Zde už čeká Uther, a výbava která před ním leží připravená na stole vypadá jednoduše skvostně.

"Vítej Betchane. Dnes vyrážíš do nejnebezpečnější oblasti Příhraničí, a na tvé cestě se ti bude hodit pořádná výbava. Bratrstvo ti proto dodá jen to nejlepší. "

Předává ti obouruční meč u které už na první pohled vidíš postříbřené čepele. "Říkáme mu Uriziel. Bratr Tuck ho koval celou noc za asistence mágů z Gymnázia. Je velký a masivní, ale zároveň poměrně lehký. Obě ostří jsou stříbrné a pokud podržíš prst na tomhle symbolu (Ukazuje na symbol slunce uprostřed záštity) , vzplane magickým plamenem který poškodí i ducha či přízrak. Mágové do něj vložili část své magie, ale dej pozor, není věčná. Symbol bude postupně blednout až úplně zmizí. Ale zkušený mág může tuhle moc obnovit."

Poté bere do rukou lamelovou zbroj která je místy pokrytá magickými ornamenty.
"Tam venku je každé kilo navíc přítěží, a tudíž ti dáváme tuhle zbroj. Je lehká jako pírko a tahle jezdecká verze ti ochrání i stehna. Mágové jí očarovali...její magie tě ochrání před jinou magií a kulkami. "

Všimneš si že na stole leží i zajímavá kuše která vypadá jako by měla zásobník.
"Kuše je účinná věc, ale proti střelným zbraním je až příliš pomalá na nabíjení. Proto jsme sestrojili tuhle polo-ocelovou verzi starodávné Čínské opakovací kuše. Má zásobník na šest šipek. K tomu samozřejmě toulec. Nalezneš zde jak klasické šipky tak i stříbrné a osikové."

"A zde je i pár darů z Gymnázia. Tohle je jejich "Vosa" (Cca 80cm dlouhá kovová hůl na jejímž konci je korunka ve které pevně drží velký žlutý drahokam.) Zvládne vystřelit 20 magických projektilů se kterými dokážeš provrtat strom i se svým cílem který se za ním schovává. A přidali k ní i tři Ohnivce. ( Rudá koule velikosti tenisáku. Je to magická napodobenina granátu. Pří výbuchu rozpoutá malé ohnivé peklo)"

"Přeji ti úspěšnou výpravu. A kdyby jste po cestě narazili na Krysáka...doufám že tentokrát už spravedlnosti neunikne."


Odchod

odkaz ♬ ♬ ♬ ♬ ♬ ♬

Po včerejší noci se všichni probouzíte v různých stavech, ale všichni jste připravení dnes odejít do ledové pustiny. Pomalu se scházíte u Východní brány. Někteří z vás si přivstali aby stihli nákup u Gilgameše. Patroláři šli hned do zbrojnice si vyzvednout své zbraně a odstranit pečetě z granátů. Dnešní den je obzvlášť chladný, jako by vás Příhraničí vítalo v celé své kráse.
Když přichází Freya, všichni v ní poznáváte tajemnou dívku od Kocoura kterou jste tam včera viděli.
Kluzký v rukou třímá svůj VSS Vintorez s optikou. Na zádech má na batohu připevněnou z jedné strany sekeru a z druhé zvláštní bojovou brokovnici. Benji ji poznává. Je to přesně ta kterou ti včera nabízel Karlovič.

Východní blok. Bývalé centrum zastrčeného východního městečka bylo obehnáno vysokými zdmi z betonových desek a tvárnic, které nevypadaly o nic sympatičněji, ani když na nich svítily žluté a oranžové záplaty z cihel. Nahoře vedlo několik řad žiletkového ostnatého drátu, přičemž pro větší efekt byla střední řada postříbřena a do vnitřního okruhu se případě nebezpečí pouštěl proud. Každých sto metrů se tyčily strážní věže s úzkými štěrbinami střílen. Jako Východní brána sloužil přizpůsobený bývalý podzemní přechod. Člověk musel pokaždé klouzat po zledovatělých schodech a potom se z druhé strany zase drápat nahoru. Východní bránu používala pouze Patrola a nebo opraváři kteří kontrolovali stav Pevnosti. Všichni ostatní vstupovali do Pevnosti z Jihozápadu kde byla normální brána.

Když se sejdete všichni tak Kluzký zavelí k odchodu. Vstupujete do podchodu. Schody jsou jako vždy zamrzlé. Patroláři jsou na ně už zvyklí, ovšem zbytek skupiny má s kluzkými schody malé problémy. Čím níže se nacházíte tím větší je zima. Posádka přestupu se nějak fláká, obvykle tu taková zima nebývá. Chlad se snaží najít malé skulinky ve vašem oblečení aby do nich mohl proniknout a zavrtat se vám do těla. Nízké stropy přechodu dělají problém vyšším členům výpravy. Trocha nepozornosti a můžete si omlátit hlavu na několik způsobů.

Vládne zde přítmí. Celý tunel osvětluje jenom pár slabých žárovek.
Po asi pěti minutách přicházíte do přechodové místnosti. Zde už je výrazně tepleji, stará kamna příjemně vytápí místnost. Osádka předává Patrolářům žebradla (Malé plátěné tašky přes rameno) s jejich jménem. "Dar od Drona." řekne jeden z mužů. Uvnitř nacházíte pistoli Makarov s jedním zásobníkem, pár neoznačených konzerv a malý plynový vařič.

"Takový dárek ať si Dron strčí do prdele." zazubí se Kluzký. Poté už ale osádka otevírá průchod. Železný poklop sebou párkrát trhl a se skřípěním se odsunul do strany. Asi pět minut pak ještě kráčíte tunelem když se před vámi objeví schody ven.



Po opuštění průchodu na vás opět zaútočí zima. Chlad který tlumila bariéra z hradeb na vás agresivně doráží jak jen dokáže. Pouze na Freyu to nemá žádný vliv. Magie Ligy jí před mrazem chrání. Venku vidíte zbytky civilizace. Rozvaliny budov, napůl spálené hromady odpadků, zrezivělé kusy železa či zničené skelety aut které většinou zdobily díry po kulkách, a některé i po drápech.
Hromada budov je rozebraná a materiál z nich byl použit na stavbu hradeb. Celkově je to ponurá scenérie, ale člověk si zvykne na všechno.

Patroláři věděli co je zde může čekat. Bandité, obří krysy nebo třeba Plenitelé, kteří dříve bývali lidé ale po uchýlení se ke kanibalismu zmagořili. Nyní jsou horší jak zvířata. Vyřezávají si jazyky a sebepoškozují se. Přes rozřezané obličeje a končetiny jsou už těžko poznat lidské rysy. Jedno je ale jasné...nikdo nechce aby ho dopadli. Jejich vřískot dokáže nahnat hrůzu i ostřílenému profesionálovi. Nejednou se stalo že jste se vraceli z výpravy a tyhle zrůdy vás přepadli. Pro ty které se jim podařilo chytit zbývala už pouze rána z milosti. Plenitelé své oběti žerou zaživa.

Procházíte v trojuhelníkové formaci (Řazení nechám na vás) a Kluzký kráčí v čele.
"Mějte se na pozoru, je zde stále několik nebezpečných věcí na které můžeme narazit. Družijníci se o to měli dávno postarat, ale s jejich pomocí nemůžeme počítat. Ti vystrčí prdel z hradeb jenom když je vedení pořádně zmáčkne, a maximálně jako eskorta nějakému opravářovi."

Gabriela ví že má pravdu. Každej z Družiny ví že za hradbami číhá smrt v několika nehezkých podobách, a že větší bezpečí je uvnitř. Vždycky když někdo musel jít jenom před hradby Pevnosti tak se z toho snažil vykroutit jak jen to šlo.

I když všichni hlídáte okolí, zatím máte prostor prohodit pár slov. Patroláři ví že tahle oblast bývá většinou klidná, ale taky víte že za chvíli se dostanete do labyrintu starých garáží, kde jsou místa pro přepad jako stvořená a všechny díry a jámy se od potvor ani při vší vůli vyčistit nedaly.

Hrrr na ně

Jak jsem čekal, můj příchod všechny zchladí a zastaví rvačku. A jak jsem nečekal, nevydrží to dýl než pár sekund a jsou v sobě. Začne se to řezat všude kolem mě a za okamžik kolem mě proletí chlap, co před okamžikem vyšel z arény, zatímco ex šampiona Helmuta vynesli.
To tam maj zaparkovanýho koně?
Proletí mi hlavou, protože na první pohled nikdo z družiny nevypadá, že by na ten kousek měl.

Jsem si skoro jistej, že nikdo nebude tak blbej, aby mě napadl. A opět mýlka. Velitel družiny ten nápad dostal. Nezastavily ho moje dva metry ani to, že taktak projdu dveřmi. Ani to, že jsem ve zbroji a bude se mu kurevsky blbě hledat místo, kam mi ji natáhnout a nezmasakrovat si ruku.

Zablokuju jeho úder a zlomek vteřiny nevím co s ním. Vím, že když mu jí křápnu opancéřovanou rukavicí, bude hledat zuby a felčar se bude shánět po jeho fotce, aby aspoň přibližně věděl jak ty puzzle poskládat.
Jeho ruku nepouštím. Chci mít aspoň trochu kontrolu nad jeho pohybem. Druhou rukou se ho pokusím praštit, jak mě to učil starý dobrý Bud Spencer. Hlava, čelo nebo rameno. Jak to vyjde, tak to vyjde.

Dáváme jim!

Rád bych řekl, že přesně takhle jsem to plánoval. Přesně takhle to mělo být a on mě měl vymáchat na stole. Tak přesně takhle to nebylo. Prostě mi dal po prdeli a já jsem se sotva nadál a už jsem se zvedal ze země.

"Nakopeš Helmutha a dá Ti na prdel Družijník?"

Poklepal jsme hlavou, abych z ní dostal nepříjemné zvonění a zároveň ze sebe sklepal zbytky ze stolu. Takže takhle budeme hrát. No, aspoň vím, že proti mě nestojí žádný nováček. Vrátím se k němu teď už obezřetněji a a zkusmo pošlu dvě rány na obličej a pokud to nevyjde, tak se přisunu blíž a půjdu mu pěstmi do těla. Uvidíme co z toho bude.

"Co by. Maximálně dostaneš ještě víc na držku než teď..."

Odletím stranou, a i když bych to hovado, které tohle způsobilo, nejraději zabila, ovládnu se. Budu si ho pamatovat!

Moji pozornost si teď žádá někdo jiný. Jean. Zatnu zuby. Narozdíl od předchozí potyčky je tohle osobní.

Sleduji muže pohledem. Snažím se ho odhadnout. Studuji jeho pohyby. Zároveň však nechci prozradit své úmysly... nebo schopnosti. Do jisté míry tak kopíruji jeho pohyby.

Nespěchám. Ze zdánlivé nepozornosti stáhnu ruku a odkryji se. Jsem však připravená zaútočit pokud Jean téhle "nepozornosti" využije. Chci uhnout a sama vyrazit dopředu. Zaútočit na ohryzek. A dostat se muži na tělo...

Objednávka
Kocúr

"Tak mi daj to prvé. Dneska sa necítim na lotériu."
Sa trochu uchechtnem, ako mu posuniem po stole kôpku strieborných.
Tiež sa prizerám na bitku.
"Viem, ale dúfam, že to až moc nepokazí zajtrajší odchod."
Lupnem do seba vodku.
"Uch... stále nie som zvyknutý piť. Občas si trochu dám, ale inak pracujem s čistou hlavou... Inak, dal by si mi nejaký tip, či dva, ako biznismen. Rozmýšľam, že si asi tiež niečo založím, ak tá výprava vyjde. Neboj, rozmýšlam skôr niečom technickom, než aby som robil tebe konkurenciu. Hehe."

Rvačka




"Jasně Marcusi! Mám tady nějaký sýr, kus uzeného a k tomu chleba za patnáct stříbrných. A nebo ti můžu dát za dva stříbrný náhodnou konzervu bez etikety. Může to být něco dobrého, ale zároveň to může být třeba psí žrádlo." usmívá se Kocour a u toho ti nalévá stakana vodky.

Podívá se na schylující se rvačku a dodá "Z toho bude průser....velkej průser."

Družijníci se po Jeanově rozkazu chtěli na vás vrhnout, ale zarazili se když se do toho vložil dvou metrový rytíř. Začali váhat. Ani jeden z nich se mu postavou nemohl moc rovnat. Chvíli na vás koukali, ale pak rvačku otevřeli Katrin s Benjim.

Družijník proti kterému se Katrin postavila se na ní usměje. Co by mu tak ženská mohla udělat? Sice to není žádný velký ranař od pohledu, ale určitě nějakou sílu mít bude. Úsměv mu ale z tváře mizí hned poté co zasazuješ první úder.
"Ty mrcho!" odsekne ale to už mu letí druhá rychlá. Tu však k tvému překvapení zvládne odrazit bokem čímž si tě otevře a tobě přiletí pravý hák. Ustáváš ho, a vzápětí trefuješ třetí úder na břicho. Z háku budeš mít možná modřinu, ale už se ti staly bolestivější věci.

"Abych nepomohl najít cestu ven já tobě!" zavrčí Družijník a staví se do bojového postoje. Spoléháš na to že bude čekat útok z vrchu, a tak po něm vykopneš. Ke tvému překvapení se tvému kopu vyhne směrem k tobě, během sekundy stojí u tebe a chytá tě zezadu za límec a kalhoty. Cítíš jak se ti paty odlepují od země, a za chvilku už letíš vzduchem k nejbližšímu stolu. Stůl se s tebou převrací a ty končíš na zemi. Tohle ušlo, ale naštěstí se ti nestalo nic vážného, a o několik vteřin později už zase stojíš na nohou a si připravený bojovat.

"Benji nehraj si s ním a nakopej mu prdel!" zaslechneš od jednoho Patroláře který stojí poblíž převráceného stolu.

"Paktuješ se s Patrolou? Tak budeš bit jako Patrola!" ozve se od kapitána Družiny který jako jediný sebral odvahu a vypálí z levé zadní po Betchanovi. Ten mu ale bez problému zvládne chytit pěst před tím než dopadne na jeho obličej. Všimneš si v jeho očích zaskočení, a možná i trochu strachu. Jo, určitě to je strach. Od oka může mít zhruba devadesát kilo. I přihlížejícím Patrolářům je jasné že je ten člověk právě v prdeli.

Alexovi se podaří uhout zákeřnému Gabrielinimu kopu do rozkroku, a posílá tak suptící Hefronovou bokem. Ta si všimne že Jean se zvedl ze země. Rázným krokem k tobě přikročí a staví se do bojového postoje
"Tak jeden na jednoho jo? Tak se ukaž ty mrcho!"
Nemá moc stabilní postoj, je vidět že se až tak často nerval. Ale proti ženské má dost kuráže. Co by mu tak holka mohla provést?

Další z Družijníků využije zmatku mezi Gabrielou a Alexem, a pokouší se Alexe napadnout do zad. Kluzký ale pohotově reaguje a z boku sráží Družijníka na zem kde mu uděluje několik ran do obličeje. Družijník který před chvílí hodil s Benjim na stůl ho ale skopne dolů. To už je ale Alex připravený a stojí proti němu. Kluzký i jeho soupeř se už zvedají ze země.

Z počátečního zmatku se rvačka začíná formovat v boj jeden na jendoho. Proti Družině máte jistou výhodu a hlavně podporu Patroly která stojí okolo.

"Zničte ty sráče!!"

"Rozbijte jim držky!"

"Nakopejte jim prdel!"

To je jenom několik útržků podporujících Patrolářů které slyšíte. Už teď je jasné že máte vyhráno. Prohrát teď bitku s Družinou by nepřineslo jenom několik povrchových šrámů.

Kocour zaslechne Freyninu otázku
"No, žádný další východ tady není, ale tím hlavním to půjde taky. Nemyslím si že by venku čekal někdo další z Družiny."

Kocour:

Samozvaní hlídači pořádku…

Někdo mě chytí za ruku. Jen kousek od pomsty, kterou si zasloužím. Vrhnu na něj pohled plný nenávisti, zloby a opovržení. Pohled, který by mohl zabíjet. Nechápe nic! Dnes večer se tu bude umírat! Zatnu zuby, nadechnu se k hodně sprosté odpovědi, … pak však střelím rychlým pohledem k Jeanovi. Tímhle přetahováním mu jen dávám prostor vytáhnout pistoli a na místě mě zastřelit.

Zloba v mém pohledu zmírní. Vydechnu.
„Dobře.“
Pronesu s těžko přehlédnutelným sebezapřením. Přesto však udržím oční kontakt.
„Máš pravdu, tohle je vaše hospoda.“
Zvednu volnou ruku a několikrát s ní smířlivě poplácám prsty, které mě drží.

Poplácání je však jen způsob, jak odvést pozornost. U druhého plácnutí se chytím a pokusím se muže vší silou kopnout do koulí. Miluju tyhle samozvané hlídače pořádku! Nasrat. Hned pak chytnu palec, kterým svírá moji ruku a pákou uvolním sevření…

Celou dobu se snažím mít přehled, kde je Jean...