Andor.cz - Dračí doupě online

Klub Elysium
Karra

Po tom, co z Runga vypadne dle mého vskutku absurdní částka už jen zírám s polootevřeným zobákem a přemýšlím, kde na takový obnos přišel, zatímco on pokračuje s výkladem a lije do sebe jedno pivo za druhým.. Vybavení, lidi, benzín, no, to se určitě bude dát nějak proškrtat, ta cena je příšerná. Vždyť i za své nejlepší runové kamínky jsem nejvíc dostala zaplaceno v řádu stovek, takže buď mě podvedli, nebo si tenhle Dobrodruh účtuje zatraceně hodně.

„Plácnout si můžeme, ale až mi dáš nějakou rozumnou cenu, mladý muži. Tři tisíce jsou daleko za mými finančními možnostmi,“ pokusím se vysvětlit Dobrodruhovi svou situaci. „A co se vybavení a lidí týče, nestačíme my dva, případně jeden další? Doufala jsem v relativně klidnou cestu, kde nezpůsobíme moc rozruchu – přeci jen potřebuji studovat faunu a flóru Parku v co nejpřirozenějším prostředí, ideálně ne zatímco leží všechno v plamenech,“ pokračuji svým ověřeným narativem o akademikovi, který je vždy lepší než rozhlašovat, že hledám duchy kamenů..

„Nedá se do Parku dostat i o něco diskrétněji nebo alespoň levněji? Sama se zvládnu ubránit a zaplatit mohu také v runových kamenech,“ krátce se zamyslím, „umím i obstojně léčit, kdyby o to šlo... Nedohodneme se nějak?“ domluvím a vrhnu rychlý pohled na muže za pultem - je na mé straně?

Cesta domů
Baltazar

Cesta zpátky domů se obejde bez jakýchkoliv incidentů. Žádné stíny potulující se ulicemi, žádná monstra ani vrazi. Když se konečně dostanete pryč ze starého města, tak to okamžitě pocítíš. Opadne z tebe ten nepříjemný pocit, který tě doprovázel celou cestu. Dokonce i Shaku se zdá být klidný a uvolněný.
Jakmile je tvůj domov na dohled, tak se s tebou Puk rozloučí. Trvá to jenom chvilku a než si stačíš všimnout kam, tak zase rychle zmizí. Tvé dnešní pátrání bylo úspěšné. Konečně se někam dostáváš a jsi teď o krok blíž ke svému cíli.

Klub Elysium
Karra

„Tři tisíce.“ vypálí Rungo bez přemýšlení. „Záleží, kam až chceš jít.“ Potom si sedne na jednu z barových židlí a pokyne barmanovi, který před něj hned postaví půllitr s pivem. Pořádně z něj upije a povídá dál. „Čím hlouběji půjdeme, tím nebezpečnější cesta bude. To znamená, že je potřeba víc vybavení a víc lidí. Žádnej blázen nenasadí svůj krk, pokud to nebude stát za to.“ Na okamžik se zamyslí.
„A benzín taky něco stojí. Ty svině za zdí jsou pěkně neodbytný, ale když je ugriluješ, tak daj pokoj.“ Znovu se napije svého piva a víc než polovinu už má v sobě. „Tak co, plácneme si?“

Zpátky ve městě
Baltazar

Poryv studeného větru, který mě ovane, když opustím dům je příjemný. Mám sice rád teplo, ale nyní je mi neznámo proč chlad na kůži příjemnější. Možná to bude kvůli obavám, které mnou cloumají, nebo jsem se přehřál tím čajem.

"Děkuji. Moc rád jsem poznal a přeji pěkný zbytek večera." Rozloučím se s Madam Iris, načež zaklapnou dveře a já se spolu s Pukem a Shakuem ocitnu sám na ulici.
Shlédnu dolů na Puka a zamyslím se. Dneska myslím bylo už dost dobrodružství a celkem se těším na svou měkkou postel a na svou zítřejší práci. Hlavně, aby jsem nyní v pořádku odnesl kouli a svazky. Už se nemohu dočkat, až se pustím do jejich čtení.
"Ano Puku. Už se vrátíme."

Vyrazím tedy s Pukem a Shakuem směr k našemu příbytku. Dneska jsem se poznal s dvěma zajímavými jedinci a něco mi říká, že je nevidím naposledy.

Klub Elysium
Karra

Poděkuji, usrknu brčkem vodu a sleduji Runga, kterého mi muž za pultem zavolal. Na Dobrodruha vskutku vypadá, zjizvená tvář a pravá hromotlucká postava. Opět se tak někdo tyčí vysoko nade mnou, jen tentokrát to není gorila a je zjevně ozbrojený, u pasu má teď jen jakousi mačetu, ale předpokládám, že jí to zdaleka nekončí.
Milá dáma je příjemná změna.. ale dlouho se nad tím nestihnu pozastavit, neboť Dobrodruh není zrovna výřečný, přelétne mne pohledem a jde rovnou k věci.
Kolik platím bych taky ráda věděla.. zas tak často jsem průvodce nepotřebovala, přemýšlím a rozhodnu se pro opatrnou sondu. „Záleží, kolik normálně za takovou cestu Parkem bereš?“ odpovím a čekám, zda na takový výlet mám.

Přístaviště
Mahalath

Kouzlo, které jsi vrhla proti ženě, se minulo účinkem. Nejen, že jsi jí nezasáhla, ale ani se ti jí nepodařilo zpomalit. Bez větších potíží uskočila a pokračovala plnou rychlostí přímo k tobě. Nebýt tvého přemisťovacího kouzla, tak by tě nejspíše zasáhla. Opět jsi unikla její čepeli, ale je jen otázkou, jak dlouho tomu ještě zvládneš unikat.

Hned potom jsi přešla do protiútoku. Muž byl zaměstnán Thomasem a žena až do poslední chvíle netušila, že její dýka nezasáhla nic jiného než vzduch. Byla to perfektní příležitost, ale ani ta se nevydařila. Jakoby měl nějaký šestý smysl, ohnal se po tobě muž volnou rukou a chytil tě za zápěstí. Jeho stisk byl nezvykle silný. Dokonce i tvé elfí tělo, které běžně nemá konkurenci, ti nepomohlo. A přitom to byl člověk. Neměl žádné elfí rysy, mutace, dokonce ani neseslal nějaká kouzla, která by vysvětlovala tu sílu.

„Hej přestaň zdrhat a bojuj!“ zavolá na tebe žena, když si konečně všimne, kam jsi zmizela. Na nic nečeká a vyrazí zase za tebou. To už se ti ale podaří z mužova sevření vysmeknout. Vystřelí tvým směrem dvě střely, ale žádná nebyla tak přesná, aby ti hrozilo nějaké nebezpečí. Potom svou pozornost zaměří zpátky na Thomase. Tou dobou už od vás byl pěkný kousek, ale to muže nezastavilo. Kulky vyletěla z jeho zbraně a zasáhla Thomase přímo do zad. Následně spadl k zemi a zůstal ležet. Stále se ještě hýbal ale nezvedal se.