Svatá říše Alderánská

Místo výměny

Den 1, ráno
Svatá říše Alderánská, místo výměny
Všichni

Panorama Kolonie, pohled z Říšské strany

Cesta ke Kolonii trvá asi hodinu a vůbec se nedá označit za jednoduchou. Většina vězňů je celkem zesláblá hlady a žízní, také nikdo neměl moc prostoru se v cele protáhnout a připravit se na pochod. To se na fyzičce celkem projeví.

U místa výměny jsou vězni postupně odpoutáni a lehce roztříděni na menší skupinky co stráže lépe zvládnou. Nejprve jsou na řadě pánové, kteří jsou po pětičlenných skupinkách dovedeni k hraně útesu. Tam jim je přečteno obvinění, rozsudek a následně jsou vrženi do ledových vod jezera pod nimi.

Pád do ledových vod jezera čeká každého, krom Aervenveal, která je usazena do lanovky a spuštěna dolů do rukou již čekajících otrhaných trestanců a uniformovaných stráží….

Věznice Černá Skála

Den 1, ráno
Věznice Černá Skála, vězeňské cely
Všichni

Dny se pomalu vlečou, pěkně jeden za druhým. Dají se počítat snad jen díky menšímu množství jídla, které se vám každý den po ránu dostane malou škvírou ve dveřích. Není to nic moc, ale drží vás to naživu. No alespoň natolik, abyste zvládly cestu do Kolonie….

Až asi po týdnu, během kterého máte možnost se trochu poznat, no minimálně se představit a zjistit co je kdo zač, konečně přijdou stráže, aby vás vyvedly ven z cel. Venku vám nasadí okovy, připoutají vás k řetězu a odvedou vás na dvůr k dalším asi dvou tuctům uboze vyhlížejících vězňů.

„Zkontrolujte tu verbež, za okamžik vyrážíme!“ Zaburácí hlas nějakého důstojníka v černorudé zbroji.

Demmin Nass, velitel věznice Černá Skála

S těmi slovy se řetěz pohne a všichni vězni vyrazí na cestu k magické bariéře, ke Kolonii. Někdo se možná vzpouzí, ale k ničemu to moc není, jediné čeho tím dotyčný dosáhne je pár ran bičem přes záda.

Alberich, Notah, Aervenveal, Gavion, Rumtal

Věznice Černá Skála

No, nevím, co bylo horší. Pochod sem do hor nebo to, co nám připravili dozorci tady. Během obojího jsme měli hlad, byla nám zima a byli jsme vyčerpaní, tady k tomu ale ještě přidali smrad sraček, moči a lidské beznaděje. Jo, asi je to fakt horší tady. Sice jsem si tohle všechno užil i u armády, ale tam byl člověk svobodný. No, tak, jak jen to u vojska jde. Jak jen mi chybí dýchat opět čerstvý vzduch... Ostatních v celách si nevšímám. Snad jen s výjimkou toho trpaslíka, který podle mě dělá ostatním svým žadoněním akorát ostudu. Kdysi, kdysi jsme byli hrdý národ, ale jestli jsou takoví všichni mladí, máme se na co těšit...

Nebudu tvrdit, že jsem nevinný. Vím, za co tu jsem a nestydím se za to. Panský jelen je panský jelen, ale nenechám své přátele zemřít hlady. Sice je o pár dní později stejně zabili lapkové stejně jako většinu lidí z vesnice, ale v mém domě později našli zbytky nasoleného masa, kožešinu... No, prostě jsem nezlikvidoval všechny důkazy a místo šibenice putoval sem...

Věznice Černá Skála

Co tady vlastně dělám?
Sama sebe se ptám už asi po tisící. A nyní znovu. To když spatřím svou celu.
Když jsem opouštěla domov, napadlo mě, že to možná nebude úplně procházka růžovou zahradou. Že však klesnu až na úplné dno, to mě ani v tom nejhorším snu nenapadlo.
Jak se to mohlo tak pokazit?

Dojdu k protější stěně a postavím se na špičky. Někteří elfové jsou vysocí, já bohužel ne. Z malého okénka zahlédnu tedy jen kus oblohy. Ocelově šedá mračna mi náladu zrovna dvakrát nevylepší.
Skrz mříže pohlédnu do ostatních cel, ale poté raději uhnu pohledem. Lepší nenavazovat oční kontakt. Vím, za co jsem tady já. Nebo alespoň tuším. Řekla bych, že velkou roli sehrál rasismus. Ale co ostatní? Můžou být úplně stejně "nevinní" jako já, a nebo to taky můžou být psychopatičtí vrazi a krvelační zabijáci. I když to možná vyjde nastejno.

Cela je špinavá a páchne, ale já jsem vyčerpaná a skoro necítím nohy. Pochod sem byl dlouhý, a náročný. Usadím se v rohu místnosti, kolena přitáhnu k hrudi a obejmu je rukama.
Je mi zima, a mám hlad. Snažím se na to nemyslet. Zavřu oči a tiše si pobrukuji.
Stinný les, zurčící pramen, tráva pod bosýma nohama a teplé slunce na kůži.
Cokoliv, jen ne krutá realita.

Věznice Černá Skála

Technická poznámka:

Všichni vězni mají na sobě: Clothes, Common
Nic jiného u sebe, na sobě, či v sobě nikdo nemá.

Ve věznici a jejím okolí, až do vyhození do Kolonie nefungují: Cantripy, spelly, featy, ability, co se dají považovat za magické.

Jídlo odpovídající Rations dostávají vězni jednou denně. Není to nic moc, ale udrží vás to naživu – jen to vězně obvykle oslabí na lvl 1.

Věznice Černá Skála

Pár dní do transportu
Věznice Černá Skála, vězeňské cely
Všichni

Zima je u konce, sněhy pomalu tají a na scénu přichází jaro a to je čas, kdy se v Černé Skále opět začínají shromažďovat vězni pro první jarní transport do Kolonie. Kolik jich je? Snad pár tuctů...koneckonců, co záleží na tom, jestli všichni zimní odsouzenci odjedou s prvním transportem, nebo nějakým dalším.

Vězeňské cely na Černé Skále

Ve světle smolných pochodní jsou chodbami Černé Skály postupně odváděni vězni do prázdných cel. Cely mají rozměry 2x2 metry a zatímco stěnu k chodbě a protější stěnu tvoří masivní kameny, mezi celami jsou jen obyčejné železné mříže. Vězni tak nemají možnost vidět cokoliv na chodbě, ale bez problému vidí z jedné cely do druhé. Výjimku tvoří krajní cely, které mají jen jednu stěnu tvořenou mřížemi – logicky tu přiléhající k jiné cele.

V celách je tma, zima a smrad, jediným velmi omezeným zdrojem světla jsou malinká okna někde u stropu, kudy dovnitř proudí vzduch.

Aervenveal, Rumtal, Alberich, Gavion, Notah. Každý je vhozen do jedné cely v tomto bloku, ti kdož vidí ve tmě nemají problém si prohlédnout některé ze svých spoluvězňů, ostatní mají smůlu.

Všichni co ovládají nějaký druh magie rovněž zjišťují, že v prostorách Černé Skály a přilehlém okolí se jim sesílání kouzel nedaří, jako by je něco rušilo.

Svatá říše Alderánská

Věznice Černá Skála

Věznice Černá Skála

Černá Skála je hrad nacházející v blízkosti bariéry, ale ještě na straně Říše. Je to poslední zastávka před samotnou Kolonií. Právě zde jsou vždy jednou měsíčně shromažďovány zásoby pro kolonii a nový vězni, kteří tam budou následně odesláni. Právě jednou měsíčně to tu ožívá.

Den transportu je vždy první dnem měsíce. Po zbytek měsíce jsou shromažďováni další vězni určeni pro transport a pár dní před samotným transportem sem míří i kolony zásob, které budou následně vyobchodovány za zboží z Kolonie.

Chování dozorců vůči vězňům je není nijak přátelské. Nakonec „Co se stane v Černé Skále, to tam také zůstane.“ Vězni odsud míří rovnou do Kolonie, kde stráví zbytek života a o tom co se dělo v Černé Skále stejně nemohou říci nikomu, komu by na tom nějak záleželo.

Vězni jsou umisťováni do cel v podstatě bez ohledu na cokoliv. Muži, ženy, lidé, elfové, trpaslíci…všichni pohromadě podle toho v jakém pořadí přijdou. Nikoho netrápí, jestli se ti vězni povraždí na celách navzájem.

V Černé Skále se také vězňům dostane oblečení, ve kterém budou následně posláni do Kolonie. Oblečení je stejné pro všechny bez ohledu na pohlaví, rasu, nebo bývalé společenské postavení. Konkrétně jde o obyčejné, otrhané kalhoty, prostou tuniku a onuce do, kterých je možné si zabalit nohy.

Nutno podotknout, že vězni nejsou během pobytu v Černé Skále nijak extra krmeni. Vlastně se jim dostává jedné porce řídké polévky na den a hrnku vody, což je opravdu velmi málo. Do kolonie tak míří velmi oslabení hladem a žízní, díky čemuž při transportu samotném většinou nepůsobí žádné problémy.

V den transportu jsou potom vězni odsud odvedeni až k samotné Kolonii, kam jsou obvykle někdy během poledne posláni. Přesný čas záleží na tom, jak rychle se vyřídí výměna zásob pro kolonii za zboží z kolonie.