| |||
|
| |||
Místo výměny [/b]Den 1, ráno Trestanecká kolonie, místo výměny Všichni Černá Skála byla utrpením, takže když se objeví dozorci a důstojník, nemůžu než se těšit na to, až tyhle plesnivé, věky zmaru prostoupené zdi opustíme. Ještě naposledy se podívám na v kameni lehce vyškrábané čárky značící strávený počet dní a pak poslušně následuju stráž ven. Konečně zase čerstvý vzduch! neodpustím si aspoň trochu veselou myšlenku než jsem popohnán kopancem k rychlejší chůzi za ostatními. Trochu překvapeně zírám, když nás začnou rozpoutávat, ale když první letí z útesu dolů do vody, dojde mi, co bude následovat i pro mě. Poslední pohled na normální krajinu, během letu poslední nádech a let dolů do ledové vody jezera v hloubce pod útesem. |
| |||
Místo výměny Den 1, ráno Trestanecká kolonie, místo výměny Všichni Pobyt na Černé Skále je peklo. A přesto. Když zjistím, že je čas k odchodu, cítím strach, jako ještě nikdy. Hlad, zima i úděsné podmínky, ve kterých jsem tu živořila, jsou náhle ničím, v porovnání s tím děsivým obřím neznámem, které Kolonie představuje. |
| |||
Trestanecká Kolonie Místo výměny Byla to dobrá bitka. Rozhodně jsme se nedržel zpátky a rozdával rány kam se dalo a že cílů bylo opravdu hodně. Až moc, takže nebyla šance na to, že bych se nakonec udržel na nohou. Prostě mě strhli a bylo to. Když jsem konečně otevřel oko, které nebylo tak napuchlé a jazykem zkontroloval zbytky zubů a vyplivl krev z huby, tak většina těch zmetků je pryč a zůstali jenom ti noví. Sice mě tělo bolí, ale donutím se vstát. Je potřeba se hýbat a nechci tady zůstávat déle než je nezbytně nutné. Mohli by přilézt další a na nový taneček už nemám moc náladu. Jenom si trochu opláchnu obličej. Studená voda mi udělá dobře. Z nosu vyfrknu další chuchvalec krve a jsem připravený vyrazit. Neznám to tady, ale ti parchanti museli odněkud přijít a zase se tam vrátit, takže tu jistě bude stezka a po té se vdám zjistit kam vlastně vede. |
| |||
Trestanecká Kolonie Den 1, ráno Jezero je velmi romantické, je napájené deset metrů vysokým vodopádem z nějakého horského potůčku, takže voda v něm není úplně klidná. Silný proud může neopatrné jedince snadno strhnout a buď ho stáhnout pod hladinu, nebo zanést do bariéry, což s této strany znamená smrt. |
| |||
Kapitola I.
|
| |||
Svatá říše Alderánská Den 1, ráno
Cesta ke Kolonii trvá asi hodinu a vůbec se nedá označit za jednoduchou. Většina vězňů je celkem zesláblá hlady a žízní, také nikdo neměl moc prostoru se v cele protáhnout a připravit se na pochod. To se na fyzičce celkem projeví. |
| |||
Věznice Černá Skála Den 1, ráno Dny se pomalu vlečou, pěkně jeden za druhým. Dají se počítat snad jen díky menšímu množství jídla, které se vám každý den po ránu dostane malou škvírou ve dveřích. Není to nic moc, ale drží vás to naživu. No alespoň natolik, abyste zvládly cestu do Kolonie….
S těmi slovy se řetěz pohne a všichni vězni vyrazí na cestu k magické bariéře, ke Kolonii. Někdo se možná vzpouzí, ale k ničemu to moc není, jediné čeho tím dotyčný dosáhne je pár ran bičem přes záda.
|
| |||
Věznice Černá Skála Pár dní do transportu Věznice Černá Skála, vězeňské cely Všichni No, nevím, co bylo horší. Pochod sem do hor nebo to, co nám připravili dozorci tady. Během obojího jsme měli hlad, byla nám zima a byli jsme vyčerpaní, tady k tomu ale ještě přidali smrad sraček, moči a lidské beznaděje. Jo, asi je to fakt horší tady. Sice jsem si tohle všechno užil i u armády, ale tam byl člověk svobodný. No, tak, jak jen to u vojska jde. Jak jen mi chybí dýchat opět čerstvý vzduch... Ostatních v celách si nevšímám. Snad jen s výjimkou toho trpaslíka, který podle mě dělá ostatním svým žadoněním akorát ostudu. Kdysi, kdysi jsme byli hrdý národ, ale jestli jsou takoví všichni mladí, máme se na co těšit... |
| |||
Věznice Černá Skála Pár dní do transportu Věznice Černá Skála, vězeňské cely Všichni Špína, vlhko, smrad výkalů, potu a strachu. Tiché kňučení a nářky. Takhle to je v mém okolí, ale mě je to jedno. Já byl už i na horších místech. Dokonce tu i dostaneme najíst a to je víc než se mi kolikrát poštěstilo když jsem byl ještě na svobodě. V cele, do které mě šoupli není nic zajímavého až na několik čmáranic na zdech, které stejně nedokáži vyluštit. Určitě něco znamenaly pro ty co je dělali. Zpověď, nadávky, nebo možná jenom vzpomínky. Kdo ví. Mně na tom nezáleží. Sednu si do rohu, založím si ruce za hlavou a zavřu oči. Odpočívám a nechávám čas jenom tak plynout kolem mě stejně jako teče voda v řece. Jsem trpělivý. Nikam nepospíchám. Co se má stát to se stane. Od dalších vězňů jsme samozřejmě slyšel o Kolonii. Všichni ti považují za strašlivý trest. Nevím proč. Vůbec tohle pro nás dělat nemuseli. Klidně nás mohli rovnou popravit. Provaz, nebo sekera mi přijdou mnohem horší osudy. Klidně mohlo dojít i na mučení. Myslím něco pořádného, ne těch pár šťouchanců, které nám strážní nacpali pro dobrou náladu. Já jsem vlastně spokojený. Stejně nemám kam jít a klidně mohu být i tady. |
doba vygenerování stránky: 0.49500298500061 sekund