| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Pořádně mi zapraští v žebrech, když dostanu ránu. Je až s podivem kolik síly se v tom malém těle bere. Trochu mi to vyrazí dech, ale na nohou se udržím. Vztekle zavrčím. To, že se jeden válí na zemi je mi málo. Hodlám vytlouct duší i z toho dalšího a začnu do něj mlátit hlava nehlava. Větev v ruce se mi jenom míhá když ho zasypu přívalem ran. (rage, hit 20, dmg 8) |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Notah na nic nečeká a jde goblinům vstříc, jde o po jednom z krajních a praští ho svým kyjem. Zasáhne a jelikož tou samou dobou Aervenveal spustí další cílený proud urážek, padne onen goblin mrtví k zemi. těžko říct, jestli ho zabila Notahova palice, či slova elky. |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Situace se vyhrocuje, kdy i trpasličí fousáš začíná zpívat. Ehhh... Páni zelenosráči, už se vám nedivím. Tady bych útočil i já... Ale nějakým zvláštním údivem mi to přijde fascinující. A já nenechávám své nové přátelé ve štyku. Sám se tak zapojuji svými boky, hláskem hodné chlapa pohyby nadívané chlupaté koule. "Je to tak !! zavšivený bratře...sestro ? ...né bratře... " Otočím se na ostatní a na to, co se bude dít. "..Jen do toho...směle do nich, bude rychle po nich, dáme si do nosu...hňih.." Přičemž poslední slova naberou tóny podobné rýmu. Skoro jako by to bylo nějaký rytmus. Ano, chytřejším dojde jak chabé je mé napodobování trpasličího barda. Chytřejším zas dojde jak zbytečné to vlastně je... Ostatní to asi nechápou. Ale je to jednoduché. Takové povzbuzení od gnómského genia přináší štěstí. Co víc !! Podpora !! A není zač. To vše z dobroty mého srdce. Jen teď dělejte své. ...prosíííím.. A abych nepřekážel, zalezu za toho posledního v houfu. Patrně za půlelfa rozsévající smrt svým těkavým pohledem. |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Asi se není čemu divit, že jsem skončila právě tady. Každý, kdo mě alespoň trochu zná ví, jaká jsem. Vznětlivá, hádavá, možná i trochu agresivní. Moje matka jednou použila výraz labilní, ale s tím já se neztotožňuji. Vicious mockery |
| |||
Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Sice je mi divné, že se na cestě neválí žádný kámen, který by šel použít jako pěstní klín, ale co se dá dělat. Budu těm zeleným kreténům rozbít palice jen holýma rukama. Trochu mě překvapila elfka s tím, že se chce rvát, ale nijak proti tomu neprotestuju. Popoběhnu dopředu, abych zkrátil vzdálenost mezi barbarem a mnou a také ke goblinum. "Tak pojďte vy zelení zkurvysyni!" zavolám na ně hezky obecnou, ať tomu rozumí a zatočím pěstí nad hlavou |
| |||
|
| |||
Cesta od Místa výměny
Ostatní pořád klábosí což není věc ve které vynikám. Goblini jsou naštěstí zticha a rozhodli se na nás skutečně vrhnout a to je řeč, které já rozumím. Jdu jim v ústrety. Nehodlám čekat až dorazí až ke mně. Vyberu si hned toho na kraji. Udělám ještě několik rychlých kroků abych získal pořádný švih . Zařvu a udeřím toho krpatce po palici. Jenom jedna rána a pak rychle uskočím abych viděl i na ty zbylé dva. Jistě to nenechají jenom tak a budou se chtít pomstít a potřebuji se krýt před přívalem jejich ran. (hit 24, dmg 4) |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Goblini se dají snadno obejít jednoduše po louce, ale o tom nikdo ani neuvažuje. Gavion, Notah a Aervenveal jdou po cestě a přibližují se ke goblinům na vzdálenost asi osmdesáti stop (Notah ještě o deset stop blíže) odkud už je možné, že Goblini Gaviona uslyší. |
| |||
Cesta od Místa výměny |
| |||
Má úcta Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Probelhám se otevřenou branou a nakonec se mi podaří dohnat dost nesourodou skupinku. Byť velice trpím, že mne kdokoli uvidí v tomto stavu, tak je to pořád daleko lepší než zůstat sám. "Zdravíčko vespolek. Rumtal jméno mé. Rumtal řečený Zlatoústý. Možná jste o mě... Co?" Všichni se dívají někam dopředu. Och! Skupinka goblinů... nebo co je to za hnusná zelená stvoření. Vysoký urostlý člověk (nebo snad půlelf) se s nimi pokouší vyjednávat, za což má můj obdiv. Ač bych byl rád, kdyby tahle situace šla vyřešit mírumilovně, obávám se, že to se nám nepodaří. Vlasatý barbar a vousatý našinec se naopak připravují k boji. A drobná zrzavá kulička dělá, že tu není, což by za normálních okolností byla i má strategie. Teď si však zcela zoufale potřebuji udělat přátele, je tedy čas na hrdinské činy. Což v mém případě spočívá v pění písní s hrdinskou tématikou. Dám si záležet, aby mě dobře slyšel i ten nejodvážnější dredáč úplně vepředu. "Jen směle do nich, nebojme se nic, až bude po nich, půjdem slávě vstříc." Zanotuji jednu z jednodušších bojových písní. Na nic lepšího se momentálně nevzmůžu, ale i tohle válečníkům často dodá trochu odvahy a odhodlání. ---------- Bardic Inspiration pro Notaha |
doba vygenerování stránky: 0.42648911476135 sekund