| |||
Město Rewadin Den 1, odpoledne Město Rewadin, hlavní brána Všichni Samozřejmě jsem se nedozvěděl vlastně vůbec nic. No, kdo by to byl řekl. Aspoň to ale vypadá, že pro elfku už využití našli. Sice ji už jednou jako matraci použili jejich kámoši u jezera, ale proč si neužít znovu a neodnést si tak nějakou sympatickou nemoc. Ale to už je jejich boj. Třeba se tu normálně i mezi vojáky umírá dřív, než se něco takového stihne projevit... Dál už situaci u brány nevěnuju pozornost a vydám se do města. Někde tu kovář nebo jiné dílny být musí a vzhledem k tomu, že kovárny doprovází nezaměnitelný odér pálícího se uhlí a železa, neměl by být tak velký problém je objevit. Procházím ale město tak nějak obecně s tím, že třeba možná najdu i nějakou vývěsku nabízející práci. Kdo ví... |
| |||
Město Rewadin Den 1, odpoledne Město Rewadin, hlavní brána Všichni Zjevně máme všichni namířeno do toho samého pajzlu. A že to kurňa pajzl je !! Vždyť první co po pár krocích vidíme jsou ty samé ksichty co nás srovnávali u jezera. Skoro jako by na nás čekali...Takových pindíků tu bude fůra.... Ne, musím se srovnat. Vždyť i ta nejhezčí z nás to skousla. Já musím též. A tak prostě pokračuji městem. Stráže mě patrně pustí, pokud né tak prostě proklouznu kolem. Elfka předvádí své další magické tríčky v rukávu, takže času i prostoru je habaděj. Pak už následuje pečlivé prozkoumání města i jednotlivých čtvrtí. Ať už se skupinkou nebo bez ní. Nechci doly...však ani krumpáč bych na zádech neunesl.... |
| |||
Město Rewadin Den 1, odpoledne To by bylo. Město. Už z dálky pěkně smrdělo a zblízka to není o moc lepší. Trochu se zamračím na strážné, ale to je tak to jediné co mohu dělat. Kdybych se jim snad pokusil dát přes držku tak bych skončil hodně špatně. Vyslechnu si co řokají ostatním. Sám se jich na nic neptám. Nejspíš by mi stejně neřekli nic důležitého, hlavně když mě nechají být. Projdu kolem nich dál do města. Nevím co mysleli tou prací v dole, ale nezní to jako něco co bych chtěl dělat. Nejdřív si to tu trochu prohlédnu, zjistit kdo se jak má a co mi tenhle zmučený kus země může nabídnout. Vezmu to hlavní ulicí až tam kde se otevírá větší prostor, který snad slouží jako náměstí či co to přesně je. Rozhlížím se kolem sebe, v jedné pěsti šavli v druhé štít. Vypadá to tu nevábně, ale nic jsem nečekal, takže překvapený nejsem. Peníze stejně žádné nemám a žebrat se tu dá asi jenom hodně těžce. To spíš dostanu pěstí do zubů. Budu se muset nějak zařídit, ale nejdřív si to tu chci trochu prozkoumat. |
| |||
Město Rewadin Den 1, odpoledne Město Rewadin, hlavní brána Všichni To, co slyším, se mi ani trochu nezamlouvá. Asi není nutné říkat nahlas, že práce v dole mi zrovna nevoní. Rozhodně se ale nechci nechat hned odradit. Zvlášť, když mám veškerou pozornost všech strážných. |
| |||
Město Rewadin Den 1, odpoledne „Nazdar.“ Změří si strážný trpaslíka pohledem. „Jestli chceš práci, tak v dolech jí je víc než dost.“ Pokračuje a dotazy ohledně místního kováře ignoruje, víc než trpaslík ho zajímá elfka. Stejně jako i ty ostatní. |
| |||
Město Rewadin Den 1, odpoledne Město Rewadin, hlavní brána Všichni Cesta dál ubíhá bez problémů. Po několika hodinách náročné chůze se před námi konečně objeví město. S úžasem hledím na vysoké hradby. Přemýšlím, co tady asi bylo předtím, než zde vytvořili kolonii. |
| |||
Město Rewadin Den 1, odpoledne Město Rewadin, hlavní brána Všichni No, skoro všichni jsme si něco od goblinů vzali, já se do zbroje nakonec neoblékal a zhodnotil, že ji akorát předělám na opasek k zavěšení scimitaru. Na to snad ale bude čas později... K plánu další cesty jsem se nevyjadřoval. V lese by se mi asi líbilo víc než ve městě, ale tam asi spíš seženu nějaké jídlo a případně i práci výměnou za jídlo. Když pak ale vidím, že se blížíme k řece, hned mi svitne naděje na opatření nějakého jídla. Minimálně nějaké ryby nebo vodní hlodavci by se zde objevit mohli a z dříví v lese určitě dám dohromady aspoň malou past. |
| |||
Město Rewadin Den 1, odpoledne Nikdo nemá zájem pokoušet štěstí a vydat se na průzkum lesa kam vede vedlejší cesta z rozcestí. Všichni míří po hlavní cestě směrem k velkému městu, které je občas možné zahlédnout.
|
| |||
|
| |||
Západní rozcestí Den 1, odpoledne "Není to moje cesta. Můžeš si jít kam se ti zlíbí," pokrčím rameny na znamení, že mně je z celého srdce jedno kam trpaslík jde. "A nejsem dobrý muž. Kdybych byl, tak netrčím tady. Stejně jako ty," odseknu. Všichni tady jsme něco provedli. Ať už já, on, tak i ta elfka a stejně tak jako kdokoli koho tady potkáme. Jsme zloději, vrazi, žháři a násilníci a jestli si o ostatních bude myslet, že jsou snad dobří a nějak mu pomohou tak brzy přijde nejenom o ty hadry co má na sobě, ale i o vousy. Takhle to vidím já. |
doba vygenerování stránky: 0.41670703887939 sekund