| |||
Západní rozcestí Den 1, odpoledne "Není to moje cesta. Můžeš si jít kam se ti zlíbí," pokrčím rameny na znamení, že mně je z celého srdce jedno kam trpaslík jde. "A nejsem dobrý muž. Kdybych byl, tak netrčím tady. Stejně jako ty," odseknu. Všichni tady jsme něco provedli. Ať už já, on, tak i ta elfka a stejně tak jako kdokoli koho tady potkáme. Jsme zloději, vrazi, žháři a násilníci a jestli si o ostatních bude myslet, že jsou snad dobří a nějak mu pomohou tak brzy přijde nejenom o ty hadry co má na sobě, ale i o vousy. Takhle to vidím já. |
| |||
Západní rozcestí Den 1, odpoledne Západní rozcestí, volba cesty Všichni Sláva! Civilizace! No... pokud se dá v těchto místech vůbec mluvit o civilizaci. Pevně doufám, že se aspoň někdo ze skupiny rozhodne jít právě tam. A, světe div se, náš udatný barbar se hned vydává tím směrem. Neváhám a štráduji si to rovnou za ním. "Páni, těm goblinům jsi to teda nandal! A stačil ti k tomu jenom klacek. Kde ses naučil takhle dobře bojovat? Rumtal jméno mé. Řečený Zlatoústý. Jsem bard. Nevadí, když půjdu kousek s tebou, dobrý muži?" |
| |||
Západní rozcestí Den 1, odpoledne Kývnutím poděkuji za starost. Pořád ještě tu herdu cítím, ale bez potíží mohu pokračovat až na křižovatku. Jedna cesta vede tam a druhá onam. Jedna vypadá častěji používaná než ta druhá a na jejím konci je nějaké město. Rozhodování není nijak těžké. "Nevím jak vy, ale já mířím tam," mávnu rukou se zbraní před sebe, směrem kterým mají ležet domy a které jsme před chvíli zahlédli. Kam zamíří ostatní mi je z celé duše jedno. Klidně se mohou vydat druhou cestou kamsi hlouběji do lesa. Nebo jít stejnou cestou jako já. Jejich volba. Za mě je řečeno vše a tahle krátká přestávka v cestě je u konce. Vyrazím dál. |
| |||
Západní rozcestí Den 1, odpoledne Západní rozcestí, volba cesty Všichn Goblini padli jak ožralá zvěř. A ani nevím kdo tu má víc zářezů. Jestli slovní mág, elfice nebo barbar statečnější než celá naše skupina. Koho to ale zajímá....jsou mrtví. To je nejdůležitější. A stálo nás to jen odřenou zádinu jednoho z nás. Né, moje !! Opět velice důležité. Dokonce to vytváří pár volných minut na vzchopení se, sebrání kdejaké havěti popadané od zelenočupičů a rozpoutání zvláštního dramata. Vlastně je to docela zajímavé. Polo-elf mluví o zmařených životech, elfka se brání.....no.....nebrání. Je jí to fuk. Hehe... Úsměvné to bylo do doby než zmínila nějakého zrzavce. Pravděpodobně trpaslík. Tak tuční a chlupatí....musí to být elfí delikatesa. "Mam hlad... Zakňourám hned to první co mě při celé té debatě napadne. Bez myšlenky, bez pointy. Prostě vyslovená myšlenka o ničem. To celé podpoří lehké zamručení mého né-moc oblého bříška. Tady né, šmudlo... Ne. Je nutné jít vpřed. Zdejší krajina je divočejší než ta v říši. Když to není oplzlý strážce tak je to nahnilý zelený mužík. Jediné logické řešení tkví v nalezení civilizace. Město. Vesnice. Je mi to jedno. Ale pochopím jediné, musím se držet blízko těch zdatnějších z nás. Né lézt za nimi. Jen tiše vyčkávat. Hehe. "Nuže.....přátelé a sporní spolucestovatelé....kam teď ?" Promluvím o něco mužnějším hláskem, který však působí stejně zdatně jako můj vzhled. |
| |||
Západní rozcestí Den 1, odpoledne Kdo si, co vzal z goblinů, to si vzal, a nakonec je potřeba pokračovat dál. Čas během cesty rychle utíká a pomalu mine poledne. Cesta vede stále z mírného kopce, trochu se vlní oklopena nějakými lesy po obou stranách, a nakonec vede k rozcestí. |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Gavion s tím prostě nemůže dát pokoj. Chtěla bych ho ignorovat, ale dost dobře to nejde. Na chvíli možná dokonce i cítím pochybnosti, ale je to zcela v rozporu se vším, čemu věřím já sama. Cure wounds: heal 7 |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Zvednu se od své krvavé práce když žena promluví přímo na mě. Má nějakou rozepři s tím vysokým chlapíkem, ale moc tomu nerozumím. Asi nějaká elfí věc do které mi vůbec nic není. "Bránit se nebudu," zašklebím se což je v mém případě pokus o úsměv. Budu jenom rád pokud mi trochu uleví od bolesti a budu tak lépe připravený na další nečekaná setkání. Zatím pořád nevím kam ta cesta vede takových skupin, nebo i větších, se může potulovat kolem mnohem víc. Sundám si ten kus špinavého, zakrváceného a potrhaného hadru co mám na těle aby se elfka mohla podívat na ránu. Zabalím si do něj uši a až bude hotová hodlám vyrazit dál, protože mrňous má pravdu. |
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Přesně podle plánu. Všichni goblini leží bezpečně mrtví na zemi. Elfí sekce našeho hvězdného týmu mezi sebou vede nějaký teologický spor, do kterého se raději nebudu zapojovat. Šavle jsou brzy rozebrány, což je mi jedno, mé ruce beztak nejsou uvyklé nošení zbraní. Mrtvoly mají na sobě zbytky kožené zbroje. Rád bych si ne sebe oblékl něco, co by mě chránilo, ale tohle fakt ne. Je to vážně odporné. Nakonec si vezmu aspoň jeden ze štítů, co se válí na zemi. "Vskutku. Vážně skvělá práce. Takže... co teď?" |
| |||
|
| |||
Cesta od Místa výměny Den 1, dopoledne Cesta od Místa výměny, cesta Všichni Poslední z goblinů padne k zemi, ale mě to žádnou radost nepřinese. Stále cítím, jak ve mě vře zloba, vztek a pod povrchem bublá zoufalství. Cure Wounds |
doba vygenerování stránky: 0.41369915008545 sekund