Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Město snů
Družina
| |||
 | Nové bydliště, nový zaměstnavatel Mahalath Rozhodneš se zamířit rovnou na adresu tvého nového bytu. Mělo by se to nacházet někde v centru, takže docela kus od Přístavní čtvrti. Posbíráš si veškeré své věci a vyrazíš. Venku se touhle dobou moc lidí nepohybuje a je celkem klid. Jediné na koho narazíš, jsou kočky, feťáci a několik členů gangu. Mají ale na práci své vlastní věci, takže si tě nikdo z nich nevšímá. Tedy až na ty kočky. V naději, že by mohly dostat něco k jídlu, nebo být alespoň trochu podrbány se k tobě vrhnou a několik z nich tě část cesty sleduje. Netrvá to moc dlouho a dorazíš do Centra. Lidí kolem podstatně přibylo a také kolem tebe občas projede nějaké auto. Samotná scenérie je oproti přístavu docela jiná. Budovy jsou mnohem moderní a v daleko lepším stavu než kdekoliv jinde. Všechny září a svítí, takže se může chvilkami zdát, že je den. Adresu tvého nového bytu najdeš bez větších problémů. Hned u vchodu najdeš recepci, kde sedí mladá holčina, pravděpodobně něco přes dvacet let. Oblečená celkem normálně. Mezi prsty jí hoří cigareta a něco si čte. Sdělíš jí tedy, proč tu jsi. Dívka nehlédne do papírů a najde si tě. „Ano, mám to tady. Ale říkali, že dorazíte ráno. Budete muset počkat. Věci si klidně hoďte dozadu a já je pak nechám donést do vašeho bytu.“ Při tom ukáže na dveře za recepcí. Uvnitř to vypadá jako hodně malý byt. Postel, malá kuchyňka a televize. Další tvou zastávkou je Conrad Morin, tvůj kontakt. Není to moc daleko, vlastně je to jen kousek dál v téže ulici. Když na místo dorazíš, tak se ocitneš před něčím, co připomíná malé asijské bistro. Míst k sezení uvnitř moc není, takže je pár stolků i venku. Tam spatříš muže, který jí hůlkami nudle. V obličeji má prázdný výraz a nevěnuje ti žádnou pozornost. Kromě něj je ještě akorát obsluha uvnitř. Muž s tmavými vlasy staženými do culíku, na tváři krátké vousy a u pasu zástěru. Obě ruce potetované. | ||
| |||
 | Přístavní čtvrť - byt
| ||
| |||
| Přístavní čtvrť - Byt Baltazar Shaku se vyškrábe celý ven z batohu a posadí se ti na rameni jako námořníkův věrný papoušek. Hodně chlupatý a hladový papoušek. Víš, v poslední době po mě pořád chceš nějaké hlouposti. Nezdá se ti? Řekne kocour a věnuje ti současně dlouhý pohled. Možná bychom se mohli domluvit na nějakém platu. Nechni toho moc, kuře by určitě stačilo. Hezky propečené, ještě s kůrčičkou ... Aniž by k tomu dodal cokoliv dalšího, tak seskočí ladně za zem a vzápětí je pryč. "Dělá tohle často?" zeptá se Nora při zmínce že musíte jít dovnitř pro kocoura. Chvilku si prohlíží dům před vámi, který má nejlepší léta už dávno za sebou. Prostředí kolem mu navíc moc na atmosféře nepřidává. Nakonec neochotně vezme za kliku a vejde dovnitř. Ocitáte se v tmavé chodbě. Světlo které je na stropě z nějakého důvodu nesvítí ale i tak se vám podaří zorientovat. Hned u vchodu po tvojíí levici jsou schránky zdejších obyvatel. Jména kvůli šeru nepřečteš, ale zcela určitě mezi nimi bude jedna patřící Shaltaj. Kromě nich najdeš také dvoje dveře, ale kvůli osvětlení nepoznáš jestli vedou třeba do sklepa, nebo jestli je to prostě jenom normální byt. Nakonec přímo naproti vchodu jsou schody, vedoucí do vyšších pater. Všimneš si jich především díky slabému světlu, které zhora přichází. "Určitě jsme tu správně?" vysloví Nora své pochybnosti. "Vypadá to tu opuštěně." V tu chvíli se ti v hlavě ozve Shaku. Pojďte nahoru. Společně s tím ti pošle i svojí pozici, abys ho lépe našel. Netrvá to dlouho a stojíte před bytem víly. Jsem uvnitř. To je prakticky totéž, jako kdyby Shaku řekl: "Je to bezpečné." Dveře jsou neoznačené ale démon si zdá se být jistý. Nora už tak jistá není. "Určitě tady? Je tu spousta dalších bytů. Co když vlezeme k někomu cizímu?" I přes své pochybnosti tě ale následuje v těsném závěsu. Vejdete dovnitř a před sebou spatříte jednu velkou místnost. Kuchyně, postel, obývací pokoj, všechno je zdá se vměstnané do tohohle prostoru. (Samozřejmě je tu ještě koupelna ale kromě ní tu žádný jiný pokoj není). Všude kam se podíváš, roste spousta roztodivných rostlin, řadu z nich ani nepoznáváš. Celkem to vypadá jako místo, kde by mohla žít víla. Shaku sedí na stole uprostřed místnosti a myje se. To vám to trvalo. Když Nora uvidí Shakua, tak se překvapeně zarazí. "Ke se tu vzal? Je to snad lovecký pes?" Skoro, ale já jsem lepší. okomentuje to Shaku aniž by přerušil svou očistu. Nikdo tu není. dodá po chvilce a nezbývá, než souhlasit. Byt je otevřený, a nezdá se, že by se tu mohl někdo ukrýt aniž byste si ho všimli. Všechno je čisté a uklizené. Jako kdyby si obyvatelka bytu jen odskočila na nákup. Něco je ale na tom všem zvláštní. | ||
| |||
 | Přístavní čtvrť – Před domem Baltazar Zazvonil jsem na zvonek a čekal. Čekal a ještě čekal. Dokonce jsem zazvonil i znovu a trochu déle, než je slušno, ale ani tak se nikdo neozval. Je tedy více, než jasné, že tam nejspíše nikdo nebude. Pootočím se na Noru, která přišla se svojí teorií, která mi totiž ani trochu nesedí. Možná, když by to byla nějaká obyčejná ženská, která pracuje od rána do noci pomalu každý den, ale tohle je víla. Tady nelze brát klasické standarty. "Je to dost možné chlupáči. Možná by nebylo na škodu se podívat dovnitř. Třeba má alespoň něco dobrého v lednici, co by sis mohl dát za svojí dobře odvedenou práci. Mrkneš se tam?" Apeluji na Shakuovu nenažranost a radost z toho, když si může prolézat cizí věci. "Je to možné, ale nějak se mi to nezdá. Navíc se stejně musíme dostat dovnitř." Počkám si na její nechápavý pohled. "Kocour tam vlezl." | ||
| |||
| Přístavní čtvrť - Byt Mahalath Melitta nic neříká. Celou dobu je zticha a nijak se neprojevuje. Ani potom co jí řekneš svoje, se neozývá. Žádná reakce, ani sebemenší myšlenka. Zdá se, že už s tebou není a jsi prozatím zase sama. Posbírala sis veškeré své oblečení a cokoliv, co pro tebe mělo alespoň nějakou hodnotu. Čehož nebylo tolik, takže jsi byla zanedlouho hotova. Byt je teď tichý a prázdný. Ne že by nikdy takový nebyl, byl, ale teď si toho všímáš tak nějak víc. Všechno vypadá prakticky stejně, jako tehdy když jsi poprvé prošla hlavními dveřmi. Vrzající podlaha, padající omítka, dokonce i ta díra, kterou někdo udělal v kuchyni do zdi. To vše je stále na svém místě. Jako kdybys tu ani nikdy nebyla. Nebude to trvat dlouho a budeš na zcela jiném místě. Pohled na hodiny na stěně ti prozradí, že nový byt nebude ještě několik hodin k dispozici. Mohla bys zamířit na místo, ale vůbec netušíš, jestli mají už vše připravené, nebo jestli na tebe v tuhle dobu bude vůbec někdo čekat. Nebo se mezi tím můžeš ještě někde zastavit. | ||
| |||
| Přístavní čtvrť - můj byt
| ||
| |||
| Přístavní čtvrť – Před domem Baltazar Než Nora stihne cokoliv říct, tak se natáhneš ke zvonku a zmáčkneš ho. Nezdá se ale, že by chtěla protestovat. Ozve se krátké zabzučení a potom je dlouhé ticho. Čekáte na odpověď, ale žádné se nedočkáte. Zkusíte tedy zazvonit ještě párkrát, pro případ že by vás třeba neslyšela, ale nic se nestane. „Asi není doma.“ napadne Noru. „Možná se stalo něco v práci a proto nepřišla.“ pokračuje ve svých teoriích. „No co, ale alespoň jsme to zkusili.“ „Opravdu si myslíš, že by se nějaká ženská vykašlala na kadeřníka?“ zapochybuje Shaku. „Mě se to moc nezdá. Pravidelná zákaznice se neukáže na domluvené schůzce a ani nezavolá, aby se omluvila? A ke všemu ještě bydlí v přístavní čtvrti. “ Samotný dům ve kterém víla bydlí je dobrým příkladem zdejší atmosféry. Opadaná omítka, špinavá a místy rozbitá okna jsou to první, co padne člověku do oka. „Myslíš, že sežral nějaký jiný démon než já?“ zeptá se po chvilce Shaku s mírným zklamáním v hlase. | ||
| |||
| Zpátky v bytě Mahalath Zamíříš zpátky do přístavní čtvrti, na místo, které jsi doposud mohla nazývat domovem. Nebo alespoň tím, co se mu hodně vzdáleně podobalo. Nebyl ničím výjimečný a dostala jsi ho prakticky zadarmo, jako bonus k jedné z práciček. To bylo ještě někdy v době, kdy jsi přišla do města. Od té doby se toho moc nezměnilo, i když si to patřičně zútulnila. Když dorazíš domů, je všechno ve stejném stavu jako jsi to opustila. Žádní nezvaní hosté nebo nové pozvánky na schůzku s tajemným mužem. Dáš se tedy do práce. „Přijde ti to jako dobrý nápad?“ ozve se ve tvé hlavě povědomý hlas. Stačí pohlédnout do nedalekého zrcadla, aby ti bylo jasné, že je opět přítomná. „Vůbec toho muže neznáš.“ | ||
| |||
| Přístavní čtvrť – Putování mlhou Baltazar "A to i psi? "Zeptám se jej pochybovačně. "Kočky mají rádi mnoho lidí. Hřejí, hezky vrní, jsou příjemnou společností a jejich maso prý není vůbec špatné." Zažertuji trochu na jeho účet, i když jsem to opravdu slyšel od Puka, což mě dost zaskočilo, ale hádám, že to také má od někoho a sám to nedělal. "Křísil nevím, ale Shaku by tě možná kousl do ruky, když by chtěl pohladit." Povím s lehce zadržovaným smíchem. Během toho napomohu chlupaté bestii dostat se do mého batohu, odkud pak vykoukne hlava. Vypadá to, že si chce užívat pozornosti dokud to jde, takže nevím, proč mu kazit zábavu. Hlavní je, že ví kudy. "Tak vezmeme to trochu oklikou a pomalu půjdeme zpět. Po cestě se ještě podíváme, jestli něco nenajdeme." Navrhnu, jelikož jít přímo k domu bez vysvětlení by bylo více než podezřelé. Nakonec k domu opravdu dorazíme. Už jsem o našem navigátorovi začal trochu pochybovat, což on sice ví, jelikož začal cítit moje pochyby, ale nyní je to příjemná překvapenost. "Dobrá práce." Pochválím jej. "Na spánek je ještě brzo, tak zazvoníme a uvidíme. Při nejhorším se jí prostě omluvíme za vyrušení a svedeme to na tebe." Ušklíbnu se a dříve, než stačí odpovědět, tak zazvoním. | ||
| |||
| Rubínový palác -> Přístavní čtvrť
| ||