Andor.cz - Dračí doupě online

Přístavní čtvrť – Byt
Baltazar


"Přesně tak." Potvrdím jí její vlastní slova. Samotnému se mi tady na tom toho mnoho nezdá, ale jak můj líná kocour podotkne. Možná si to vše jen já sám představuji a ve skutečnosti zde není více, než jen to co je. Skutečnost je taková jak to vypadá a já jen straším, jako bych si skoro přál, aby víle něco bylo, i když tomu tak není.
"A právě proto tu mám přeci tebe. Mého úžasného démonického kocoura, který mě vždy upozorní, když se moje mysl zaměří na zbytečné hlouposti." Usměji se jeho směrem.

"Samozřejmě." Odvětím a zamávám jí na rozloučenou.
Během toho co odchází mám ještě v hlavě trochu zmatek, ale naštěstí je zde můj úžasný kocour, kvůli kterému vystartuju dolů.
"Já blb. Úplně mi to vypadlo z hlavy, že tady není ani trochu bezpečno. To kuře si opravdu zasloužíš!"
Dohoním Noru, která se na mě pravděpodobně zvědavě otočí.
"Tady Shakua napadlo, že noc je nebezpečná a plná hrůz. Možná větších, než i on." Mrknu na kocoura. "Takže by bylo zdvořilé, aby jsme tě doprovodili minimálně mimo tuto čtvrť." Taky už se mi dneska chce vzdát hledání. Možná pak doma vyzkouším kouzlo s vlasem, což by mnělo být dost přesné. Stejně jich je málo a na ochranné kouzlo to nestačí. Samozřejmě by byla lepší žíně jednorožce, ale kde něco takového shánět.

Elysium

Byl to jeden z těch večerů, kdy sedíte v nálevně a přejete si, aby vaši rodiče před lety radši fakt hráli tu kanastu a vy jste měli pokoj. Bohužel, bolest v mírně doutnající hrudi mi neustále dokazovala, že skutečně pořád žiju. Kopnul jsem do sebe pálenku v marné snaze ten pocit otupit.
"Poslyš, jsem v pořádku," začnu s námitkou, kterou Brock nepochybně celou dobu čekal, "nějakej všivej rohatec mi nezabrání dotáhnout ten prokletej případ do konce."

Všudypřítomný tlak v hlavě po těch slovech trochu zesílil. Gru'hlovi se evidentně tohle označení nelíbilo. K čertu s ním. Doslova. Na druhou stranu, i když nerad, tak musím uznat, že bez něj bych ten večer možná nerozdýchal. To nemám rád, být odkazaný na ostatní. Nejsem žádná dámička, aby mě někdo musel zachraňovat. Zatraceně.

S povzdechem položím prázdnou sklenku na podtácek se značkou Elysia, který se mi právě snažil na malých nožkách nenápadně odejít ze stolu. Ozve se tiché zapištění jak ho váha skla připlácne zpět ke stolu.
"Dobře, uznávám, že máš možná recht," přiznávám neochotně, "možná ten tvůj kámoš bude vědět něco co já ne. Ale štourat a řezat do sebe nenechám! Víme, jaký jsou to pošuci."

"Bezva, to byste si mohli rozumět!" ozve se mi najednou od pasu, kde sídlí pravděpodobně nejukecanější revolver v Sognaru. Raději dělám, že ho neslyším.

"Kde toho tvýho kamoše najdu?" zeptám se nakonec. Třeba by skrz démona mohl zjistit něco více o tom kultu. Nové vodítko v případu by se mi hodilo jak ghůlovi deodorant. Ta nepříjemnost s posednutím mi poněkud rozhodila vyšetřování. "A probůh nekoukej se tak na mě, fakt tě nehodlám svést a pozřít tvoji duši nebo tak něco."

"V zdravém těle špatný duch"
Oz

Sognar je zvláštní místo. V jeden moment si pohodlně sedíte v křesle a popíjíte skleničku skotské, jenom abyste se v další chvíli ocitli v tratolišti vlastní krve a ohromnou dírou uprostřed břicha. Ne, že by zrovna tohle byl tvůj případ … tedy … možná až na tu díru v břiše.
Stačil jeden malý okamžik nepozornosti a všechno šlo do háje. Celý případ ti proklouzl mezi prsty a byl jsi tak prakticky zase na začátku. Navíc si teď ve tvém těle hověl nový nájemník, který nehodlal odejít. Slušně řečeno, byl jsi v prdeli. Jediná pozitivní věc na tom byla to, že jsi byl stále ještě naživu.

Zrovna ses nacházel v Elysiu. Asi jediné místo, kde ses mohl volně pohybovat a nevzbuzovat zvědavé pohledy kolemjdoucích. Lokál byl obvykle plný roztodivných individuí, jako byli trolové, divolidé, nebo dokonce samotní démoni. Takže jeden posedlý detektiv se tu snadno ztratil.
U stolu s tebou seděl Brock a už několik minut mlčel. Toho večera kdy se to všechno posralo, na tebe narazil na ulici. Někdo ohlásil, že se v sousedství dělo něco podezřelého, tak to tam pročesával Tetikirën. Chvilku na to dorazila jednotka Čarosprávců a uzavřela celou oblast kolem opuštěného domu, kde si našel ty kultisty. Brock ti pomohl vyhnout se hlídkám a pravděpodobně i pobytu v cele Čarosprávců.

„Tohle se mi vůbec nelíbí.“ promluvil po chvilce. Původně jste se tu setkali, abys zjistil, jestli místní zákonodárci něco zjistili, ale nakonec se rozhovor stočil k tobě a tvému “malému“ problému. „Měl bys s tím za někým zajít, dřív než se ten parchant osvobodí a začne tě ovládat.“ Piva před sebou se za celou dobu ani nedotkl. Místo toho tě pozorně sledoval, jako kdyby ti měly každou chvíli narůst rohy nebo tak něco. „Mám u Čarosprávců kámoše. Možná by ti pomohl. “

Přístavní čtvrť – Byt
Baltazar

„Takže je všechno v pořádku.“ zakončí tvé shrnutí Nora. „Musela nutně odejít, takže nestihla ani zavolat, že nepřijde. Možná se ozve, až se všechno uklidní. Třeba toho měla fakt jenom moc. “
Shaku celou dobu spokojeně odpočívá. Skoro to vypadá, že spí, ale zvuk jeho vrnění vypovídá o opaku. Navíc je s tebou stále v kontaktu. Možná jenom hledáš problémy, kde nejsou. Třeba je to jak vypadá. I tato teorie se zdá jako možná. Vše nasvědčuje tomu, že to tak opravdu mohlo být. A když by ses zaměřil na vše, co by mohlo být podezřelé, tak tu není patrné nic, co by se vymykalo normálu.

„Není zač.“ řekne Nora s milým úsměvem. „Byla to celkem sranda.“ Položí Shakua na zem, kde se usadí a vzhlédne k Noře, jako kdyby tím pohledem chtěl říct “Díky“. „Budeš zítra taky v práci?“ zeptá se Nora ještě před tím, než odejde a zmizí na schodišti.
Shaku chvilku pozoruje prázdné dveře a potom se s otázkou v očích podívá na tebe.
Ehm … šéfe, vážně jsi tu holku nechal odejít samotnou? Ještě k tomu v týhle čtvrti? Já jen že … no nic. Jdeme taky domů nebo budeme dál pátrat. Začínám mít už trochu hlad.

Přístavní čtvrť – Prohledávání bytu
Baltazar

Měl jsem sice jenom tušení, ale čím více pátrám v tomto bytě, tím více se moje obavy naplňují. Tedy nazvat to obavami je trochu přehnané, ale je to nejblíže tomu co pociťuji. Minimálně mi je jasné, že jí nevzali odtud a díky pár vlasům, které jsem našel jí i budeme schopni přesně najít, což bohužel nejspíše i ten, kdo po ní jde. Tenhle byt totiž mluví dost jasno. Někdo se stěhoval. Měl nějaký čas, takže o nebezpečí věděla dříve.
Dotyčný zde zjevně už byl. Ta aura mi nesedí k vílám, takže jí zde musel zanechat ten, kdo tu hledal.

Nakonec se vracím k Noře, ke které se už ráčil přidat Shaku, který se rozhodl využít její slabosti pro kočky.
"Ano i ne. Myslím tím, že jsem tu nenašel hodně věcí, které by zde měli být. Minimálně to nasvědčuje tomu, že se vydala pryč z bytu se svými věcmi." Nic zde není ani trochu rozházené. Vše by nasvědčovalo tomu, že se přestěhovala a ne rychle prchala.
Vlastně. Všechno mi přijde až moc jak má být. Není možné, že tohle má na svědomí někdo jiný. Druhá možnost, která mě zprvu nenapadla a sice, že zmizely všechny její osobní věci, aby jí někdo nemohl najít. Ten někdo navíc vše urovnal, ale nebyl dost opatrný a nevšiml si drobounkých vílích vlásků, které jsem našel jen díky tomu, že jsem šel přímo po nich. Zároveň zde panuje pocit toho, že se sama rozhodla odejít a měla čas, nespěchala.
"Každopádně. Děkuji Noro, že jsi šla s námi. Hádám, že bude lepší, když se už vydáš domů a půjdeš spát, aby jsi zítra byla připravená do práce. Mi to s kocourem také už zabalíme." Usměji se na ní. Říci jí, že je zde hodně věcí příliš podezřelých by jí nedalo klidu. Takhle bude mít za to, že víla se prostě stěhuje, nebo něco takového.
Navíc chci použít vlas na vyhledávací kouzlo. Musím s tím pohnout dál, jinak začnu přemýšlet, že i ty vlasy, které jsem našel sem ve skutečnosti někdo nastrčil.

Centrum - Asijské bistro
Mahalath

Muž stojí kousek stranou než je hlavní pult a něco tam krájí. Když ho oslovíš, tak s prací přestane a vzhlédne. Chvilku si tě zvědavě prohlíží, jako by chtěl identifikovat, co jsi zač. Bodejď by ne, tvou tvář tu ještě nikdy dřív neviděl a své hosty si vždy pamatoval. To jsi ale samozřejmě nevěděla.

"To jsem já." řekne klidně, až skoro lhostejně. Potom odloží nůž vedle prkénka na které má rozdělané maso. Ruce si utře do zástěry a podá ti přes pult ruku. "Vy budete nejspíš Mahalath, že?" dodá. "Jste tu trochu brzy. " okomentuje tvůj příchod podobně jako dívka na nové adrese. "Ale na tom vlastně nezáleží. Aspoň to bude všechno rychle za námi. Sedněte si a hned vám řeknu o co jde. Dáte si něco?" Muž se vzápětí vrátí zpátky k prkénku a pokračuje v rozdělané práci. Během toho povídá.

"Před nějakou dobou se nám ztratil jeden náklad. Nic moc důležitého, ale i tak to šéfa dost namíchlo. Obzvlášt když i s nákladem zmizel celý náklaďák a nikdo si ničeho nevšiml. Žádní svědci, stopy, ani podezřelí. To pak je hned jasné, že není něco v pořádku. Pokud by se toho ztratilo ještě víc, nebo se to dokonce rozneslo mezi místní gangy, tak by to ... nebylo moc dobré. " Svoje slova chvilku zvažoval a výraz "moc dobré" pravděpodobně nebyla tím prvním, co ho napadlo. Podle toho jak to řekl myslel spíš něco jako: "bylo dost v prdeli", nebo tak nějak. "Je třeba zjistit kdo to provedl a poslat jasný vzkaz. Pokud se najde i ztracený náklad, tím líp, ale jak jsem už řekl, není to nic co by se nedalo nahradit."

Přístavní čtvrť – Prohledávání bytu
Baltazar

„Chodbu? Proč? Něco tu je?“ Zeptá se Nora vyděšeně. Současně se rozhlédne kolem, ale nic nebezpečného, nebo podezřelého ve vaší blízkosti není. Snad až na podivného chlupatého tvora nápadně připomínajícího černou kočku, ale tomu se dá věřit. Nora otevře dveře a vykoukne na chodbu. Práh ale nepřekročí a celou dobu zůstává v bytě.

Ty mezi tím hledáš něco, co by ti alespoň trochu objasnilo celou situaci okolo tvé ztracené zákaznice.
Byt vypadá vcelku normálně. Žádné stopy po násilném vniknutí, zápasu nebo podezřelé aktivitě. Všechno kolem je sice nasycené jakousi zvláštní aurou, ale nejedná se o nic škodlivého nebo temného. Pátráš dál, v naději, že bys našel alespoň víliny vlasy, ale jak to tak vypadá, tak i to nebude snadný úkol. Projdeš celý byt i koupelnu, ale nikde ani stopy po hřebenu nebo kartáči. Koupelna je až na pár šampónů docela prázdná. Žádný kartáček, ústní voda, dokonce ani ručník nikde nevidíš.

Zatím co hledáš, tak se Shaku přesune k Noře. Ta stále dává pozor na chodbu, i když zevnitř bytu. Shaku se o ní chvilku otírá, až ho nakonec vezme do náručí a začne ho drbat. V hlavě se ti začne ozývat tvůj společník, i když nic neříká. Jenom vrní.

Tvé pátrání pokračuje dál v hlavní místnosti, ale podobně neúspěšně. Objevíš sice pár vlasů na polštáři, ale není toho moc. A jiné části vílina těla nenajdeš. Možná se tu kolem něco povaluje, ale bez správného vybavení nebo použití magie se ti nedaří nic najít.
I když něco přeci jen najdeš. Nebo by bylo spíše lepší říct, nenajdeš. Byt je na první pohled zcela normální, ale chybí zde jakékoliv osobní věci jako fotky nebo třeba šperky. Taky tu není žádné oblečení. Věšák u vchodu je prázdný a nejsou tu ani žádné boty. Stejně tak to, co bys odhadoval na komodu pro oblečení je prázdné.

„Našel jsi něco?“ Zeptá se tě Nora od dveří.

Přístavní čtvrť - Byt
Baltazar


"Ty toho taky poslední dobou naležíš více než obvykle, ale dobrá. Až zase půjdeme kolem tamtoho stánku, tak ti tam koupím kuře, ale pokud jej nesníš celé, tak ti už pak žádné nekoupím." Odvětím mu rychle zatím co odchází. Lepšího společníka jsem si jako čaroděj nemohl přát. Kde jsou ti služebníci, kteří se pro své Pány nechávají dobrovolně zabít? Já vyfasoval tohodle pošuka. Na druhou stranu je to můj nejlepší přítel, takže bych si neměl tolik stěžovat.

"Jak kdy. Má na to talent."
Pokrčím rameny a po chvíli vcházíme dovnitř do domu, který je otevřený.
Interiér chodby je opravdu otřesný, i když vlastně nic nevidím jelikož je tu taková tma, že by si tu jeden bez větších problémů dal na držku, ale po chvíli se naštěstí už trochu rozkoukáme a zorientujeme se v této temnotě.
"Tak už to u starých strašidelných domů bývá." Usměji se, i když hádám, že kvůli tmě nejde můj pobavený úsměv vidět.
Shaku se ohlašuje, že je nahoře a tak se vydávám po schodišti nahoru.

Shaku nás nasměruje a i přes Nořiny pochyby nakonec vcházíme do dveří, kde už na nás netrpělivě čeká Shaku.
Nora je samozřejmě zaražena Shakuovou přítomností. Normálně by nebylo co vysvětlovat. Prostě démon. Ti si vždy umí poradit, i když tenhle už hodně splynul s klasickou kočičí osobností, což z něj dělá trochu většího troubu a nafoukance, než démoni normálně bývají.
"Já myslel, že ti už došlo, že Shaku je neobyčejný kocour."

Prohlížím si byt, kde je překvapivě mnoho zeleně, z nichž mi je dosti neznámo.
"Něco je tady na tom zvláštního. Pohlídala by jsi prosím chodbu. Podívám se jen jestli nenajde něco, co by nepovídalo kam se vydala, nebo hůře třeba výhružné dopisy, jelikož je dosti jasné, že víla nebude úplně v pořádku."
Ve skutečnosti mi jde jen o to najít její vlasy, což je důvod proč se snažím najit v místnosti její hřeben a další věci, na kterých obvykle zůstávají vlasy. Vlasy, nehty.... hold magie je nezbedná věc. Možná tu i najdu někde víc jejich prachu, tedy odumřelé kůže, která jim opadává z křídel a dává jim onen magický efekt.
Pak se samozřejmě snažím najít i něco co by i poradilo, kde víla je. Hádám, že se nakonec budu muset obrátit na klasické vyhledávací kouzlo, které snad už bude úspěšné, když tu získám něco z ní. K tomu musím dát tedy pozor na Noru.