| |||
Balada pro Niniho Na stolku vedle mne přistane čerstvě natočené pivo. Svlažím rty, a pak profouknu svoji novou flétnu. Zahraju na ni jednoduchou chytlavou melodii. "Tohle je balada o jednom dobrém chlapíkovi, co měl všech pět pohromadě, a srdce na správném místě." Pronesu k sálu plnému lidí, kteří mi nevěnují pražádnou pozornost. "Malinká postava krajinou chodila, gnóm, s nímž se nejedna legenda pojila. V hlavě měl nespočet úžasných nápadů, zkoumal svět od rána do slunce západu. Po lítém souboji udatný drobeček, V pavoučím kokonu teď našel hrobeček. Nad hlavou pluje nám Velký vůz, A z něj se směje pan gííínius." "Na Niniho!" Pozvednu obřadně korbel. Nikdo se ke mně nepřidá. Vyprázdním obsah na jeden nádech až do dna. Budu takhle obrážet rewadinské nálevny každý večer. Však oni si zvyknou. Uvidí, že jejich duše pookřává, že jejich život je plnější, zkrátka že umění povznáší. Zanedlouho se budou mé přítomnosti dožadovat. Nějaký ten zlaťák z toho nakonec kápne. Musí. "A teď nějakou veselejší..." |
doba vygenerování stránky: 0.43030285835266 sekund