Kapitola I.
Aktivity hráčských postav
Aervenveal po vyčerpávající výpravě za zombiemi někam na jih Kolonie pár dní odpočívá, ale hned jak je opět při síle tak se věnuje potvrzování uznání od všech místních mocipánů, které zatím získala pro svoji věc, své cíle a své ambice a že to nejsou zrovna nízké ambice.
Velmi často se tak potuluje po Vojenské čtvrti, kde je čas od času viděna ve společnosti zástupce velitele Diega, nebo jiných důstojníků.
Nicméně když přijde možnost zúčastnit se obchodní cesty do Amazonie, nebo později do Helgenu, neodmítne to a ochotně vyrazí. Což ji samozřejmě vynese nějaké ty zlaté mince na přilepšenou a alespoň se projde na čerstvém vzduchu.
Alberich tráví většinu času v kovárně, kde během dne tvrdě maká pro kováře Hawata, který je svým způsobem velký workoholik a potom využívá zařízení kovárny sám pro sebe a nějakou tu svoji drobnou činnost.
Je to zkrátka taková obyčejná rutina v kovárně za pár drobných, co stačí na naplnění břicha a ještě i něco zbude. Mnohem důležitější než ona práce je pro trpaslíka jistě přístup k zařízení kovárny, kde může trochu melouchařit. Kováři to nijak extra nevadí, jelikož materiál si trpaslík stejně může koupit jedině u něho.
Allanon věnuje několik dní chození po městě a jeho mapování. Zjišťuje, kde bydlí jací významní lidé a jak by se jim mohl dostat do přízně. Obecně se dá říci, že přízeň většiny místních se dá za 100-200-500 zlatých vysázených na ruku celkem spolehlivě zajistit.
Samozřejmě druid Allanon využije Grahamovi obchodní příležitosti k cestě do Amazonie a následně i do Helgenu, kde se venuje svým vlastním kšeftíkům, které mu mohou něco málo vynést. Konečně proč ne.
Gabriel Fellhorne tráví většinu času ve městě nějakými pochůzkami pro obchodníka Fiska. Na první pohled to vypadá, že z něho má Fisk takového osobního sluhu, ne-li rovnou otroka, jelikož to je samé přines to a ono, kde se sakra flákáš tak dlouho. No zkrátka to nevypadá na žádný vřelý vztah. I když kdo ví.
Gabriel Fellhorne rovněž neodmítne možnost vypravit se do vzdáleného Helgenu a na nějaké dva, tři dny si odpočinout od ruchu města a trochu poznat Kolonii.
Po večerech je možné tohoto charismatického pána vídat v různých nálevnách, kde baví místní ochmelky nejrůznějšími povídačkami a pohádkami, nebo možná i trochou toho hazardu. No jak se říká ve vězení člověk udělá cokoliv, aby se zabavil.
Gavion tráví své dny v Kolonii celkem rutinním způsobem, kdy se za drobný peníz, nebo aspoň za trochu přátelský úsměv věnuje ošetřování nejrůznějších bolístek, kterými trpí místní horníci. Je jedno jestli jde o spáleniny od slunce, odřeniny od hlinené podlahy, opruzeniny na zadku, nebo hemeroidy. Klerik boha smrti je vždy k dispozici připraven pomoci, čímž si mezi horníky získává trochu toho věhlasu.
Zároveň se věnuje vyšetřování několika brutálních vražd horníků, přičemž není nijak zvlášť nenápadný a navíc horníci, kterým klade takové otázky o tom samozřejmě nemlčí. Nicméně se nezdá, že by to dotyčného vraha nějak zajímalo, nebo snad znepokojovalo.
Rumtal je rovněž pravidelným účastníkem obchodních výprav do Helgenu. Koneckonců je to on, kdo ty kontakty dojednal tak toho samozřejmě musí řádně využít.
Po večer se pak věnuje budování své pověsti v Rewadinských nálevnách jakožto bard a jeho cílem je nepochybně stát se nedílnou součástí koloritu místních ochmelků. A víte co? Ono to docela funguje. No aspoň v takové míře, že za pivo občas nemusí platit a dokonce mu někdo dá i kus žvance aniž by ho musel platit. Hlavně když trpaslík zahraje a zazpívá pro zábavu.
Ani hra v kostky není trpaslíkovi nijak cizí, jenom to mezi kopáči nic moc nenese.
Barbar Notah obvykle ráno s úsvitem slunce vyrazí ven do okolí Rewdinu, kde se zkouší věnovat lovu a trochu přitom prozkoumat Kolonii, aby se vracel až k večeru. Někdy je pryč dokonce i více dní, pokud se zatoulá při svých výletech trochu dál od města a nechce se mu hned vracet.
Samozřejmě, když je ohlášena obchodní karavana do Amazonie, či Helgenu tak u toho nesmí chybět. Ale jinak? Ve městě ho není moc vidět...