Andor.cz - Dračí doupě online

Dobrodružství

Příhraničí

Příspěvků: 660
Hraje se Jednou týdně  Vypravěč HalfdanCZ je offlineHalfdanCZ
 

DružinaObnovit družinu

 Postava Yuliya Lavellan je onlineYuliya Lavellan
 Postava Benjamin Harkness je offline, naposledy online byla 21. června 2024 21:27Benjamin Harkness
 Postava Freya je onlineFreya
 Postava Alexander Korobkov je offline, naposledy online byla 20. června 2024 22:51Alexander Korobkov
 Postava Betchan je offline, naposledy online byla 21. června 2024 21:22Betchan
 Postava Gabriela Hefron je offline, naposledy online byla 20. června 2024 20:05Gabriela Hefron
 Postava Aric Stonegate je onlineAric Stonegate
 Postava Izumi je offline, naposledy online byla 18. června 2024 10:10Izumi
 
Alexander Korobkov - 20. dubna 2024 17:34
386253541_872898114397332_6652180853964180589_n2914.jpg

Do hospody!


"Nemusíš." odpovím během chůze. I když... S jejími zebry je to spíš takové důchodcovské šourání, ale asi mi to nevadí. "To jo. Ale abychom nebyli, musíme to celé přežít." ušklíbnu se trochu kysele.

Už pomalu vcházíme do uličky s jankovou hospodou když mě překvapí její otázka. Doteď jsem celou dobu předpokládal, že tam půjdeme spolu. ""To určitě. Ani mě nenapadlo, že bych za ním šel bez tebe." odpovím "I když to tak možná nebereš nebo mi pořád nevěříš, já to myslel vážně a nechci tě podrazit." dodám už skoro před hospodou. Podle toho co vidím oknem je tam ještě pořád celý zbytek naší skupiny a hlavně Kluzký, kterého teď potřebuju nejvíc.

 
Gabriela Hefron - 20. dubna 2024 17:08
hefron33.jpg
Do hospody!

Má pravdu, bylo to příjemné

„Máš pravdu… ale tím spíš už nemám chuť nikomu nic dokazovat.
Je hezké myslet si… že už nejsem součástí… toho všeho v Pevnosti.“

Jen co to vyslovím, dojde mi, jak nebezpečné tohle uvažování je. Naivita zabíjí! Jenže je tak příjemná. Po těch letech.

Při zmínce o andělech se musí usmát. Ne, nikdo z nás tu anděl nebude.

„Jsem pro...“
Souhlasím.
„… a můžu jít s tebou?“
Zeptám se.
„Rozhodně to bude méně nápadné, než když za ním budeme chodit po jednom.“
Vysvětlím.
 
Alexander Korobkov - 20. dubna 2024 14:41
386253541_872898114397332_6652180853964180589_n2914.jpg

Do hospody!


"Chápu a respektuju." odvětím, když zmíní, že se nepotřebuje mstít nebo jim něco dokazovat. "Ale když jsme si tak vykládali na stodole... Bylo příjemné mít aspoň na chvíli pro co žít a ne tu jen přežívat." odpovím po chvíli. "Netuším, co ti Betchan řekl nebo neřekl. Ale ano, ta šance tu je." souhlasím. "A kdo z nás tu anděl je? Sem se nechodí za odměnu..." pousměju se při představě naší skupiny. Nejlepší válečníci z Pevnosti se vydávají vstříc Ledovým. Jo, přesně tak to je.

"Dobře." okomentuju jen její rozhodnutí neposílat zatím zprávu. "Jestli jsi pro, promluvíme si s Kluzkým o medu. To o hlášení nechám na tobě, ale teoreticky by to mohlo projít..." odpovím, protože mě teoreticky nenapadá důvod, čemu by reálně vadilo, že se do Pevnosti nevrátí. A i kdybychom to přežili a žili jinde - změnit vzhled neni zas takový problém

 
Gabriela Hefron - 20. dubna 2024 13:38
hefron33.jpg
Do hospody!

Kudy cesta?

Přestože to tak nevypadá, bedlivě si Alexe prohlížím a to zejména, když se mluví o egu.
„Já se nepotřebuji mstít… ani jim nic dokazovat.“
Pokrčím rameny. Ještě aby jo, když o moji pomstu mě připravil Kluzký a do dalšího průseru…
„Je tu docela slušná šance, že mi Betchan prostě lhal.
Že je to nějaká jeho hra, jak získat spojence.“

Vychrlím bez jediného nádechu.
„Všechno mi to přijde… dost na vodě.“
Rozhodím rukama.
„Rozhodně jsem nebyla žádný anděl… ale že by si někdo potřeboval takhle hojit ego.“
Zavrtím hlavou. Nebyl čas to vůbec promyslet.

„Půjdeme do té hospody, jo?
V tuhle chvíli prostě nevím, co dělat.“

Přiznám, protože někdy má upřímnost smysl.
 
Alexander Korobkov - 20. dubna 2024 12:51
386253541_872898114397332_6652180853964180589_n2914.jpg

Do hospody…


"Nevím... Život?" nadhodím, když se zeptá, co by mohla ztratit. "Byla by tě škoda." dodám a zamyslím se nad její otázkou. Ne, asi ne. "Podle mě ne. Jednám na rovinu." odpovím nakonec. "A co se týče pomsty... Víc je nasereš úspěchem." dodám.

Když tvrdí, že je zbytečná námaha, jen pokrčím rameny. Já si to nemyslím, ale nemám ji jak přesvědčit. Nakonec se ale přece jenom odhodlám. "Dobře. Tak proč po tobě jdou?" zeptám se nakonec ale spíš konverzačně než že bych se to z ní snažil dostat.

"To je na tobě." odpovím a vzpomenu si na to,.co jsem jí slíbil. I když ona možná Betchanovi něco řekla, já slovo držím. "Já mu to neřeknu a slíbil jsem ti, že ti pomůžu." dodám a zamyslím se. Jo, nový začátek je dobrá motivace. I když to už nahlas neříkám.

 
Gabriela Hefron - 20. dubna 2024 12:33
hefron33.jpg
Do hospody…

"Nevím."
Přiznám.
"Ale zase, co můžu ztratit?"
Zastavím se na chvíli.
"Uražené ego je slušná motivace..."
Přikývnu. Pak se lehce zamračím.
"Taky to tak máš?"
Těžko říct, jestli mluvím vážně nebo provokuji. Možná chci jen vědět, co je Alex zač.

"Samozřejmě, že jsem zbytečná námaha."
Rozhodím rukama. Pak se rozhlédnu a ztiším hlas
"Jen nevím, jak to těm v Pevnosti vysvětlit."

Kluzký byl nejlepší řešení, jenže to by znamenalo:
"To bych mu o tom musela říct."
Zamračím se. Dlouze vydechnu. Těžká volba.
 
Alexander Korobkov - 20. dubna 2024 12:12
386253541_872898114397332_6652180853964180589_n2914.jpg

Do hospody… a na poštu?


Postupně během chůze poslouchám její odpovědi a přemýšlím. "A pomohlo by to? Myslíš, že by se na to opravdu vysrali?" reaguju jen na její odpověď. "Uražené ego je slušná motivace k pomstě..." dodám spíš pro sebe. Vypráví ale dál a já poslouchám. "A jsi zbytečná námaha?" ptám se. Připadá mi to jako lepší otázka než Proč po tobě jdou? a může podnítit ke správné odpovědi.

"To by asi šlo... Ale musel by to být Kluzký, on má tenhle bordel na kolečkách na starosti..." souhlasím s touhle myšlenkou. Něco na tom je. "A kdyby náhodou, dá se tahle nesrovnalost v hlášení snadno napravit..." pokrčím rameny. V pustině se nikdo moc neptá...

 
Gabriela Hefron - 20. dubna 2024 11:49
hefron33.jpg
Do hospody…

Poslouchám. Jenže tohle rozhodnutí je vážně složité. Může přinést víc problémů než mám teď. A navíc je tu Alex a jeho otázky.
"To ne... nebo možná jo.
Ale o tom jsem zatím nepřemýšlela."

Začnu opatrně.
"Spíš jsem chtěla napsat těm, kterým tak ležím v žaludku, ...ať se na to vyserou."
Trhnu rameny.
"Něco jim slíbit.
Vysvětlit, že se nehodlám vrátit.
Nevím.
Prostě... jim podsunout myšlenku, že jsem zbytečná námaha."

Pak mi však něco dojde.
"A co kdyby někdo z vás podal hlášení?
Posun a ztráty.
S tím, že dnes noci jsem umřela i já...?"
 
Alexander Korobkov - 20. dubna 2024 11:08
386253541_872898114397332_6652180853964180589_n2914.jpg

Do hospody!


„Jo, to jo...“ souhlasím „Určitě mají nějaký způsob dorozumění i mágové, ale...“ vysvětlím pokrčením ramen jak moc tomu rozumím. Když se pak zeptá na umístění klecí a na cenu, ani nemusím moc přemýšlet, máme to celkem po cestě. „Mají tu něco jako radnici, tam bývaly klece co vím... Ale kolik za to chtějí? To fakt nevím. I když to asi nebude nijaká velká částka. Je to jenom kousek od hospody.“ odpovím a zamyslím se, jestli mám pokládat další otázku nebo raději ne. Nakonec ji ale po pár metrech přece jen položím.

„Myslíš, že je tam někdo, kdo ti bude ochotný pomoct?“ zeptám se pak. Sice jsem celkem zvědavý, ale... Je to takový malý detail, který mou důvěru v Gab opět nahlodává. Ale možná jsem po dnešku opravdu jen příliš paranoidní.

 
Izumi - 20. dubna 2024 10:46
izumi4880.jpg

Hospoda



Na Freyinu pobídku jen přikývnu. Má pravdu, pořádné jídlo a spánek je důležitý a kdo ví, kdy se mi zase dostane pořádné koupele. Zvednu se tedy od stolu a zamířím k hostinskému, od kterého si objednám něco teplého k jídlu a k tomu něco k zapití.

Jen co se vrátím ke stolu, všimnu si, že Freya hovoří s nějakým mužem, kterému i sebrala kousek jídla. Trochu mne to překvapí, ale nic moc na to nereaguji. Jen se usadím na své místo a pustím se do svého. Když se pak Vědma sebere a kamsi odejde, jen přikývnu.
Ač se zdá, že se plně věnuji svému jídlu, pravdou je, že stále po očku sleduji dění u stolu. Prohlížím si oba gymnazisty, zvláště toho muže, co tak podivně sledoval Sestru. Mému pohledu neujde ani rytíř, jehož si neodpustím kriticky zhodnotit. Ráda bych ho viděla v boji, hlavně to, jak se umí ohánět tím tesákem. Zároveň si uvědomím, že mě ten muž, s nímž Freya mluvila, Benjamin, po očku sleduje. Je mi jasné, co se mu honí hlavou. Odhaduje, jak na tom jsem, co umím. A já právě dělám to samé.

Když pak mág, Aric, sjede rukou k pasu a rytíř na to reaguje stejně, jen přidá ještě ruku pod stůl, ztuhnu a i v sedu se trochu nakrčím, připravena okamžitě se vymrštit od stolu do obranné pozice. Pak se ale rytíř uklidní, stejně tak i magič. Dojde mi, že to byly jen instinktivní doteky, ujištění, že jejich zbraně jsou stále tam, kde by měli být. Mě ale uklidnění o něco chvíli trvá. Stále jsem ještě ve stavu vysoké pohotovosti a abych byla upřímná, stačilo o chvilku déle a už bych tu stála s katanou v ruce.

Když se konečně uklidním, vrátím se k jídlu. Moc toho už nezbývá, takže jakmile dojím, odsunu tác se zbytky, pořádně to zapiju ne příliš chutným pivem a o trochu pohodlněji se usadím na židli. Hned na to si začnu více prohlížet své nové společníky. Rytíř řádu, dva gymnazisti a... podívám se na Benjamina patrola? Zajímavé. A ještě tu jsou dva další. Takže i s Kluzským, mnou a Freyou devět lidí.



 
 
 
 
Andor.cz o.s. © 2003 - 2024 hostováno na VPS u wedos.com
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce, či administrátor portálu www.Andor.cz
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR

doba vygenerování stránky: 0.12161684036255 sekund

na začátek stránky