Andor.cz - Dračí doupě online

A dost tvl

Stále na to vše koukám a prostě nechápu, proč se to děje mě.

Je prostě na mol. Strážní jsou neoblomní. Tady to prostě nepůjde.

"No nic panstvo, respektive teda měšťanstvo, bavte se tu hezky. Já se jdu tedy vzdálit ať tu nenarušuji vévodův noční klid. Ať žije papež!" zvolám a dramaticky odejdu.

Moje práce tady je asi hotová.

Hehe

Prodejce vtiskne Bastianovi opravdu do rukou lahvičku, kterou mu slíbil koupit. No zjevně, jak jde o obchod, myslí mu to pořád ještě trošku jasněji, než při běžném fungování a komunikaci. Pak se odmotá kousek ke svému bratranci, Bastianovo víno stále v ruce.
Zhodnotí zkušeným, rozmlženým pohledem Alessandru a pak se podívá na Ermenegilda.

"Je vostrá." uznale pokýve a trošku ho zradí nohy, takže musí najít dvěma kroky ztracený balanc.
"Bys potřboval, by tě trochu-" švihne rukou ve vzduchu a napodobí zvuk vozkova biče.

Jak jako my?

"Jak jako my že děláme bordel?" zamračím se. "Jsem se jako přišla úplně normálně slušně zeptat, my snad můžeme, že tu přilezl váš bratranec, úplně na káry a začal se po nás plazit a dohazovat nám... Eh..." přimhouřím oči na Ermenegilda, "A ne, děkuji za nabídku. Jsem vdaná." a trošku protivná.

"Proč se o něj vůbec máme starat? Si ho někam odtáhněte vy, náš kamarád to není."
Udiveně sleduji, jak Bastianovi zrovna šmelí do ruky malou lahvičku s jakýmsi hnědavým práškem. S práškem přátelství, žejo. Promnu si kořen nosu v údivu nad celou situací.

Random guy does not care

No nejen, že strážní nechtějí pomoct a ještě naší hrdinné dvojici nudících se věcných děcek hodila na hrb starost o idiota, který ve své pracovní době obchoduje s cetkami při vstupu do města - ale NAVÍC je jejich názor opilému prodavači cetek zjevně úplně fuk, nebo ho nevnímal, protože se zrovna zasekl nad něčím jiným, zatímco několika mocnými loky žahá Bastianovo víno a že ho do sebe nalil tak jako dobrou půlku flašky, zatímco se mu lísá okolo ramen.

"Jak jako že máte kamrády?" se smíchem na Alessandru zahrozí. "To mi tady slečna chce kazit kš- kšš kšefty, nebo co? To už dneska jedna zkusila, ale..." prohlédne si Alessandru opilecky od hlavy k patě. "Ale tamtbyla vošk-livá, jak dýmějovej mor," vážně kýve na Bastiana, aby si to jako živě představil. "Tahle je moc hezká, tkžeji to od-pustím," řekne ve sladkém opojení a pak Bastianovi zašeptá do ucha "má někoho?"

Pokud by si člověk řekl, že shání přítelkyni pro sebe, což je dost hrozný samo o sobě, že se takto zeptal, tak čekal jen málo podivna.
"Er-menegildo je dlouho sám, panno, tak kdybyses- jetofešák..." dodá zasněně.

Randomest

Strážní se na sebe podívají, zamračí a podívají se zpět na vás.

"Hele, to všechno je prostě hezký, ale nechcete jít prostě někam do hajzlu? Děláte tu bordel a my vás dovnitř stejně pustit nesmíme. A toho ožralu si vemte sebou a pokud by náhodou nabral smysly, ať se staví zamnou zítra," řekne (zjevně) Ermenegildo. "Teď prostě není vhodná doba, aby se tu někdo coural. A pokud nejste schopní odejít, tak vás vezmeme klidně někam vyspat do chládku a klídečku."

Random encounter is random

Sleduju celou výměnu a napadá mě nejspíš spousta různých myšlenek. Nejvíc ale asi něco jako "Vidíš? Ani jednou neškytal, protože je doopravdy opilej, ne jenom jakože komediálně opilej! Ho chvilku sleduj a uč se, protože příště až..."

Vy s něma totiž pak hrrrr a pffffffrp a taky po nocích uíí,"
Bože, co? Co s nima že?
Zachytím Bastianův zoufale zmatený pohled, žádající mě o pomoc. Akorát jako jak mu mám pomoct? Jako mohla bych toho švindlivýho mamrda zabít, žejo! A pak asi i ty dva strážný, co by to viděli, no. Ale k čemu by to bylo dobrý?

No a nebo mám něco říct?

"A nedáme si to vínečku někde vevnitř u stolu jak spořádaní lidé?"
Merda měla jsem něco říct, než stihl Bastiano říct tohle!!! Jako... Já s ním ale nechci nikde jít pít! Mamrd je to, nasral mě dneska před tou městskou branou! Proč s ním jako teď budeme...?

"Ale my máme kamarády," zamračím se nakonec. "Marca a Mattea tam vevnitř, za tou barikádou." znovu se podívám na strážný, jestli nám jako nechtějí nějak pomoct! Když se takhle dramaticky změnila situace.

Kamaládi no

Koukám, civím, nechápu.

Co se to děje. Proč se to děje. Proč se MI to děje. Proč? PROČ? převaluji tyto slova v hlavě a koukám u toho prosebně na Alessandru, aby mi pomohla.

"Noo, eh, jo, asi si můžeš napít no... A ty prášky asi koupím, ať jsme teda kamarádi víc, že jo. He, he."

He, he. Proč. Proč se mi to děje?

"A nedáme si to vínečku někde vevnitř u stolu jak spořádaní lidé?"

Kamaládi!

Než se Alessandra nadechne k odpovědi, ať už bude tato odpověď protivná, nebo vtipná, nebo vlastně oboje dohromady, znovu otevře pusu prodejce cetek, jehož jméno narozdíl od jména jednoho ze strážných, ještě neznáte. Pokud tedy někdy vůbec reálně padne.

"Notojo!" plácne se do kolen a upřeně si prohlíží Bastiana, kterého ale evidentně nepoznává. "Eme- Ermenegildo je můj bratranec z druhého kolene, a je to taky můj kámoš!" dá Bastianovi za pravdu. "Je super. To. Mít kamarády. Vy s něma totiž pak hrrrr a pffffffrp a taky po nocích uíí," rozvášní se a předvádí - no, těžko říct, co vlastně s kámošema po nocích dělají. Může to být cokoliv od pití přes rybaření až po hlídání dětí, nebo impregnaci osla.

"Chcete mít kamarády?" zpozorní a probudí se v něm zase duch obchodníka. Jde k Bastianovi potácivě blíž a položí mu ruku na rameno. Pak se mimochodem natáhne i po víně, které drží assassin v ruce, nejspíše již s jakýmsi předsevzetím ho tentokrát nikde neztratit.
"Mám tady prášek z ropuchy. Jeto-kouzelný prá-šek. Na elixír. A když ho někdo vyp-vypije -hej, můžu se odtebe napít, ty pohledný jinochu? - tak se s vámi hned bude chtít kamarádit! Pomohlo by to i tady Rinovi, aby nebyl ta- taková protivná piča žejorino?" zamává druhému strážnému, který po svém kolegovi Ermenegildovi vrhá nasraný pohled za to, že prodejce zná a že tohle musí zažívat.

"Jenom za stříbrnej! Levný to mám!"

Random event jako od Bethesdy

"No, vidíš, já věděl, že to takhle nepůjde," a chystám se ji už chytit za ruku a jít pryč, když se objeví náš starý známý.

"Hele, vidíš, jak máš všude kamarády. No, není to hezký?"

No. Vlastně ani není no. Ale tak je to spíše řečnická otázka.

Lulw random event strike!

Než se Alessandra stihne nadechnout k jakékoliv, beztak ne úplně přátelské odpovědi, protože to je bohužel styl, jakým ona tak nějak od přírody jedná s cizími lidmi, když jo ihned nejdou na ruku, připotácí se ke strážím ještě jedna opilá postavička. Nevelký, trošku hubený chlapík v šatech, které asi na začátku noci byly o trošku čistější, ale pořád vypadají velmi slušně, střední třída měšťanstva - a má dle chůze docela naváto.

"Eme- Emer-" podívá se na strážného a evidentně se snaží něco vyslovit, co mu úplně nejde. Pak se nadechne a překvapivě ze sebe vychrlí "Ermenegildo! Kamaráde!" Potřebuju... Potřebuju koupit ještě - "

A vy ty hadry poznáváte. Takové stejné, nebo velmi podobné měl ten obchodník s cetkami, nový dnešní Alessandry kamarád! A zároveň i dost podobný hlas. Takže je jen velmi malá šance, že to není on.

"Nemáš Ermenegildo nějaký zuby? Vyražený od někoho? Jsem dneska všechny. Všechny jsem dneska to. Prodal. A oni byli heeeee a já byl aaaaa a oni pak jeeee a já hm hm..."
No, evidentně jsou jeho vyjadřovací schopnosti, umocněné předchozí oslavou úspěšných obchodů, velmi hluboké, protože komunikuje především posunky a citoslovci.

"Potřebuju ještě na zítra, nepobil se tu t- setutřeba někdo?" ztěžka se pokusí opřít o klacek jednoho fríského barikádového koně, což okomentuje "au!" a nechá to být.
"Kdyby byly zka-žený. Zkažený. Je jasný, že Bogr - že Borgia měl určitě zkažený zuby. Zlí lidi to mají. Říkal to kněz na mši. Zlí lidi a ježibaby. Už jsi někdy viděl ježibabu?"

Jako by si najednou všiml, pohled se mu stočí k Bastianovi a Alessandře. A než stihne Ermenegildo, chudák, svému známému cokoliv odpovědět, řekne ještě " Já viděl ježibabu, chcete z ni koupit vla- vlasy? Někde v kapse bych ještě měl mít nějaké vlasy z ježibaby, jsou na potenci nebo kocovinu. Jsou na oboje! A vy si to do pití brrrr a pak gloglo a pak jeeee a pak frrrrrt a pak hrrrc..." začne barvitě vysvětlovat.