Andor.cz - Dračí doupě online

Divadlo - první patro, balkóny
Mahalath

Hlídka pomalu pokračuje tvým směrem a sem tam se někde zastaví. Dojde až k tobě, kde se otočí a pokračuje dál ve své obchůzce opačným směrem. To je tvá příležitost. Opatrně se k hlídce připlížíš a podřízneš jí krk svou ledovou dýkou.
Smrťák nestihne ani vykřiknout a pomalu se sesune k zemi. Tělo ukryješ v jedné z místností s balkónem. Dostatečně daleko aby ho nikdo zespoda nezahlédl, ale pokud by šel někdo po chodbě a nahlédl by dovnitř, tak si ho určitě všimne. Ke tvé smůle tu nejsou dveře, které bys zavřela, takže tělo takhle musíš nechat, nebo najít jiné místo kde ho schovat.

Hlídka je mrtvá a ty teď máš tak o něco víc volnosti než před tím. Můžeš pokračovat dál v průzkumu, nebo začneš své krvavé představení. Skupinka dole o tobě neví a určitě bys jich dokázala pár zabít, než by stihli zareagovat. Ach ano, je tu ještě ta puška, kterou měla u sebe ta hlídka.

Cesta z podzemí
Walter

„Hádám, že myslíš nějaký podnik, kde by se z dotyčné nestala součást jídelníčku, co? “ Zeptá se Rizie napůl žertovně a na chvilku se zamyslí. Tunelem se v tu dobu ozývají pouze vaše kroky a občasné švitoření vašich gobliních společníků. Ticho Rizie naruší až po několika minutách.
„Myslím, že jeden takový podnik je ve Starém městě. Nevím, jak jsi na tom s penězi, ale tam tě určitě nevyhodí, ani kdybys přišel s bandou krysáků. Teda v případě že by byly vykoupaný a slušně oblečený. Jenom si tam netahej žádný elfy. Vedou to trpaslíci a ty by tě vykopli dřív než bys stačil pípnout.“
Rizie ti ještě zhruba popíše, kde by se měl podnik nacházet a jak se k němu dostaneš. Váš rozhovor nejspíš zachytili i vaši gobliní společníci, protože se jeden z nich ozve. Překvapivě je to goblin Ut, který během vaší výpravy většinou mlčel a všechno mluvení nechával na svém společníkovi.
„Zbytečně to řešíš, šéfe. Je hezký se před holkou blejsknout, ale nakonec jde stejně o dýlku tvejch tesáků a o to jakej jsi.“ Jeho slova přeruší Krizz, který mu pošeptá něco do ucha. „Cože? Tesáky ne? A jak potom … “ Rychle si to vyřeší a Ut začne zase mluvit k tobě. „Jak říkám, záleží na tom, jakej jsi. Vezmi si tady slečinku. “ při tom dlouhým nehtem ukáže na Rizie. „Prolejzá s tebou ruiny, nežene se bezhlavě za pokladem a vypadá, že by kvůli tobě zapíchla člověka.“

„I goblina.“ přeruší ho Rizie a zlomyslně se ušklíbne.

„Ehm … jde mi vo to, že slečinka tady ti trpí všechno tohle a nevypadá, že by tě nesnášela. Znamená to, že v tobě něco vidí. A to je důležitý. Jestli je ta druhá slečinka podobná, tak fajn. Ale myslím, že drahý dárky a fajnovej podnik něco takovýho neovlivní.“

„A já myslím, že moc kecáš.“ přeruší ho Rizie. To už Ut nic neříká.


Nakonec opustíte podzemí a dostanete se na povrch. Rizie se s tebou rozloučí a vydá se po svých. Ty zamíříš domů, kde ze sebe dostaneš veškerou tu špínu a zápach. Nebylo to tak strašné, jak bys čekal, takže jsi se vším rychle hotov. Jediné co zbývá, je kytice. Vzpomínáš si, že o ulici dál je malý stánek s květinami. Vydáš se tedy tím směrem a stánek bez obav najdeš.
U stánku stojí starší žena, která je asi o hlavu nižší než ty. Když si všimne, že jí sleduješ, tak se na tebe okamžitě usměje.
„Dobrý večer, hledáte něco? Možná květinu?“

Doma - Návštěva Čarosprávců
Eleanor

Čarosprávci poslouchají tvé vysvětlení a při tom si tě celou dobu prohlížejí. Jeden z nich letmo nahlédne i do tvého bytu, ale dovnitř nejdou.
„To myslím nebude třeba.“ řekne jeden z mužů na tvé pozvání. Z těch dvou je starší. Krátké šedivé vlasy a tvář plná jizev, které mu dodávají auru profesionála. Celou dobu se tváří naprosto vážně a ani jedou se za celou dobu nepousměje. Vlastně jediné co vidíš, je tahle chladná maska bez emocí.
„Jsme tu především proto, abychom vás upozornili na váš přestupek a seznámili vás s pravidly. Ta jak se zdá alespoň z části znáte, ale i tak vám je raději zopakuji.“ Muž rozepne kabát a vytáhne z jeho nitra malý notes, ve kterém začne listovat. Druhý nic moc nedělá, ale můžeš si všimnout, že vše kolem pozorně sleduje. Stejně jako první muž má i tento krátký sestřih, ale na rozdíl od něj mají jeho vlasy barvu černou. Také ani jeden z mužů není ozbrojený.

Šedivý muž začne číst.
„Ve městě platí přísný zákaz používání magie a předmětů magii používajících. Porušení tohoto nařízení může být trestáno peněžní pokutou a v některých případech i vězením. Na Úřadě pro kontrolu magie je možné požádat o vydání povolení, což vyžaduje řádné složení zkoušek a zaplacení poplatku ve výši 5000. Tato částka je pevně stanovená a nelze jí změnit.
Povolení vás opravňuje k používání všech druhů magie, s výjimkou nekromancie, invokace, evokace a rituálního obětování. Pochopitelně se na vás stále vztahují běžné zákony. Pokud je nějakým způsobem porušíte, může vám být povolení odebráno. Pro jeho opětovné získání musíte opět složit zmíněný poplatek. “

Když muž domluví, tak notes zavře, zastrčí ho zpátky do vnitřní kapsy a kabát si zase zapne.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o váš první přestupek, tak to tentokrát vyřešíme pouhým napomenutím. Příště ale počítejte s pokutou. Byla jste patřičně varována a nic jako nehoda nebo zapomenutí vás příště neomluví. Doporučuji vám tedy opatřit si povolení, pokud plánujete v používání magie. Je vám to jasné?“

Podzemí - Cesta zpátky

„A o nějakým jiným místu, který by bylo na úrovni, vařili tam dobře a neměli by problém s obsluhováním divolidí, nebo někoho, kdo má jako spodní část těla hadí ocas, náhodou nevíš? Rád bych si po téhle nepříliš úspěšné výpravě užil poklidný večer s trochou té romantiky při svíčkách a poslední o co stojím je obsluha, která by mě s Ralishou odmítla obsluhovat, nebo vyhazovač, co by nás odmítl pustit dovnitř," zeptám se Rizie v naději, že by ona, jako divočlověk, o takovém místě mohla vědět.

„Nevěšte hlavy, až zjistím, co bylo napsaný na tý desce, tak se po Vás možná zase poohlídnu v Krysově. Krom toho jste si dneska vydělali za jeden den víc, než drtivá většina obyvatel Krysova za měsíc poctivý práce." prohodím ke goblinům, poté se s nimi v Krysově rozloučím se slovy: „Tak příště," a dál budu pokračovat v cestě na povrch s Rizie.

Až opustíme stoky, zamířím rovnou domu, kde se ze sebe pokusím smýt zápach podzemí a stok, učešu se, vezmu si na sebe nějaké lepší oblečení a vydám se sehnat kytici rudých růží.

Jak by řekl klasik

Z mých dalších plánů mně vyruší bušení na dveře, jsem zvědavá kdo to je. Nejdřív mně napadne že sem někdo přišel vymáhat výpalné. Ale když se pak ozve kdo je tak nejsem nadšená o moc víc, ano já vím co mi říkal ten trpaslík, ale myslela jsem že se to týká jen těch co někoho magií zabijou, použijí ji pro krádež atd. Kdyby měli kontrolovat opravdu každého bylo by to obtížné, proto se neobtěžuji dívat skrz kukátko a rovnou otevřu dveře. Všimnu si dvou postav které jsou oblečené v tmavé modrých kabátech a na ramenou mají stříbrné symboly magického typu. Nevím sice co znamenají, ale to teď není důležité. Vrhnu na ně omluvný výraz a pak je oslovím.
„Zdravím já netušila že přijdete, omlouvám se já za vámi chtěla včera zajít, ale bylo mi řečeno že abych získala povolení k provozování magie vyžadujete opravdu vysoký poplatek. Když jsem se toho muže zeptala jak vysoký, řekl mi že to není pevně dané protože si ho určuje osoba za kterou přijdu. A ... no pojďte dál a uvidíte jaké jsou mé finanční možnosti ...“
Vrhnu na ně starostlivý pohled s obavami a mluvím upřímně protože mi nedělá dojem tomu věřit, Berean sice neřekl že tomu tak je, ale to neznamená že tomu tak není. I když mně nejspíš seřvou (a já budu mít štěstí když jenom to) zní to jako něco čemu by jste uvěřili zvláště když jste zde noví.

Další den - Pátrání pokračuje
Oz

Vzhůru za dobrodružstvím!

Bez jakýchkoliv nových stop se rozhodneš pokračovat tam, kde jsi předchozího dne skončil. A to u pátrání po Augisthorovi. Včera večer se ti ho nepodařilo najít, ale dnes to snad bude lepší. Zamíříš tedy na místo, kde by se měl tvůj kontakt obvykle nacházet. To znamená zpátky do Elysia.
V klubu je takhle po ránu o něco méně hostů než bylo včera večer, ale pořád je to celkem dost. Třeba tu nakonec bude i Augisthor.
U baru stojí kostlivec v zástěře a utírá sklenice. Na žebrech má připnutou jmenovku, na které stojí Tony.

Páni, tak tomu teda říkám oddanost svý práci. Navíc levná pracovní síla. Nepotřebuje jídlo, pití ani spát. Jen ho občas přetřeš leštěnkou a dáš mu nějaký mazaní na klouby. Musíme někdy zajít na drink do Nekropole. Kopec srandy, alkohol teče po podlaze a holky nahoře bez, nekdy doslova.

Kostlivec si tě přeměří prázdným pohledem a zeptá se, co si dáš. Po krátkém rozhovoru se konečně dostaneš k tomu, proč jsi tady. A tentokrát máš zdá se štěstí. Aughisthor je prý tady. Zamíříš tedy ke stolu který kostlivec zmínil, kde najdeš sedícího trpaslíka. Hlavu opřenou o opěrku a koukající do stropu. Před sebou má poloprázdnou sklenici s pitím a doutnající cigáro. Tvého příchodu si vůbec nevšiml.

Ale ne, neříkej mi, že tuhej. Já věděl, že máme jít za těma holkama, já to prostě věděl.

Podzemí - Cesta zpátky
Walter

A tak končí vaše výprava do tajemných koutů podzemí. Našli jste staré ruiny, prach a nic víc. Zřejmě nic, v co bys doufal, ale to je zkrátka riziko tohoto povolání. Někdy je člověk první a někdy je pár století pozdě. Je zkrátka třeba být připraven na neúspěch. A nejsi jediný, kdo je s výsledkem vaší výpravy zklamaný. Goblini, kteří s vámi vyrazili na výpravu plní očekávání nemají moc dobrou náladu. Podle útržku jejich rozhovoru, který zaslechneš, čekali alespoň nějaké drobnosti, které by se dali prodat.

Rizie zůstává stejná. Těžko říct, jaká měla očekávání ona, ale nezdá se, že by jí to zasáhlo jako ostatní. Je pravda, že po neúspěchu s dinamitem její nadšení trochu opadlo, ale jinak ti připadá stejná jako vždycky.
„Hmm, to by asi šlo." Souhlasí s tvým nápadem. "A pokud nikoho nenajdeš, tak ti tam určitě poradí, kde někoho takového hledat. Akorát s tou večeří si nejsem moc jistá. Elysium není známé tím, že by provozovali restauraci. “

Cesta zpátky tentokrát nenarazíte nic podivného. Chodby jsou prázdné a tiché.
Goblini vás dovedou zpátky do Krysova, kde vám poradí nejkratší cestu na povrch.

Doma, další den
Eleanor

Tvůj byt není prozatím kdoví jak vybavený, ale nějaké ty základní potřeby aby ses vykoupala a vyčistila své šaty tu najdeš. Špína i zápach spáleniště jsou pryč, i když máš u svého oblečení zvláštní pocit, jako by zápach i přes veškerou tvou snahu převládal.
Nic víc zdá se už dnes nestihneš, tak jdeš spát.

Druhý den, nedlouho poté co se probudíš, se ozve bušení na dveře. Silné a hlasité, takže není možnost si ho splést s něčím jiným. Potom je ticho. Když neodpovíš, ozve se bušení znovu, tentokrát mnohem hlasitější, než před tím. Poté ale nenásleduje ticho, ale ozve se mužský hlas.
"Úřad pro kontrolu magie, otevřete dveře!"

Pokud se podíváš skrze kukátko na dveřích, tak spatříš dvě postavy oblečené v tmavé modrých kabátech. Na ramenou mají nějaké stříbrné symboly, zřejmě magického typu. Nedokážeš však identifikovat jejich význam.

Divadlo - První patro
Mahalath

Na tvou připomínku Melitta nic neřekne a dál mlčí. Zůstává to tedy celé na tobě. Po krátkém zvážení nakonec vybereš cestu po schodech, které jsi objevila v zákulisí. Zdají se v pořádku a nepoškozené. Jdeš tedy nahoru, ale jakmile došlápneš na první schod, ozve se slabé zavrzání starého dřeva. Nezdá se, že by si zvuku někdo všiml, tak opatrně pokračuješ dál, pokoušející se co nejvíc eliminovat další případné zvuky.
I přes to skřípání pokračuje, i když je těžké předem určit, který z nich bude skřípat a který ne.

Po několika minutách opatrného výstupu se nakonec dostaneš až nahoru. Všude panuje relativní ticho a to, že po tobě nikdo nezačal střílet ani křičet se zdá být dobré znamení toho, že to nikdo neslyšel. Nyní stojíš v chodbě, která se táhne dál kupředu a zatáčí za roh. Po levé straně vidíš dveře označené číslicemi, které vedou na balkóny. Poznáš to velmi snadno, protože jsou některé z těchto dveří vysazené z pantů, nebo protože chybí část zdi. Dveře se nacházejí i na druhé straně, ale není jich tolik. Také nejsou nijak označené, takže můžeš jenom hádat, kam vedou.

Chvilku se rozhlížíš po chodbě než si nakonec všimneš hlídky, kterou jsi spatřila zezdola. Pomalu se prochází mezi balkóny a čas od času se na některém z nich zastaví, aby se rozhlédl po sále. V rukou drží pušku, kterou má připravenou ke střelbě.