Andor.cz - Dračí doupě online

U krysího stolu

Všichni hrajou karty jak jsem už viděla možná si budu muset zahrát i když tomu bych se radši vyhnul, krysáci se baví se zvláštní dialektem a tak jim nerozumím. Když jsem u jejich stolu tak krysák s šedou bradkou který si mně všimne jako první mně pak sleduje, ale na mou otázku mi neodpoví. Ale druhého krysáka to zaujalo, jasně já to tušila otázkou bude co za to budou chtít. A zatím co ostatní se baví ohledně toho krysáka který špatně vidí a považuje mně za lišku, také jeden krysák se nebaví, ten poslední chce hrát a chce aby se tahle hra dohrála.
Jistě musím přijít zrovna když má dobré karty.
Ale i ostatní chtějí počkat až dohrajou a dobrá tak já počkám. ten krysák pak vyhraje a nebude tak podrážděný. A ostatní si budou chtít vydělat, možný by mi mohli pomoct já najdu toho pitomého Bertolda, dám mu tu pitomou krabičku on mi to potvrdí a bude to.
„Dobrá tak já počkám až dohrajete.“přikývnu a najdu si nějaký volný stůl, ne moc daleko. ale také ne přímo u nich. Pokud nebude nic volné opřu se o zeď, jistě tohle může trvat, ale pokud se vrátím tak až dohrají mohli by než k ním dojdu začít dělat něco jiného.

Můrov
Oz

„Ona a bohatství? To sotva.“pokračuje si žena stále v tom svém. Nezdá se, že by tvůj pokus o sousedskou solidaritu zabral. Pokud něco, tak to akorát ukázalo, že Léthii nemá ráda. Na druhou stranu se už nezdá, že by jí ovládal strach jako z počátku vašeho rozhovoru.
„Jestli má nějaké peníze, tak je to z toho jak furt spí s cizími chlapy. Ne pane. Jestli se jí něco stalo, tak si to do posledního drobku zaslouží.“

Nakonec jí poděkuješ za pomoc a “rozloučíš“ se s ní, v domnění, že by snad ještě mohla něco říct. Bohužel tvá taktika moc nezabere. „Není za co.“ řekne žena a zabouchne před tebou dveře. Z druhé strany zaslechneš ještě chrastění zámku a řetězů a nakonec je ticho. Kroky jsi ale neslyšel.

Tos nečekal, co?

A proč nezkusíme nějaký bar? Třeba ta babka tak úplně nekecala. Někdo by jí tam mohl znát.
A když nic, tak si tam alespoň najdeš nějakou jinou holku. Hezkej pevnej zadek, pořádný … akorát do ruky.

Hele nechceš dohodit nějakou démonku? Znám holky, co dokážou divy. Pěkný křivky, spoustu předností ... i zadností. Sem tam růžky nebo kopýtko.

Bezejmenná hospoda - u krysího stolu
Eleanor

Po rozhovoru s dívkou se rozhodneš obrátit pozornost na skupinku krys v rohu hospody. Celá parta (pět krys) sedí okolo jednoho stolu a hrají karty. Skupinka si spolu živě povídá a když se přiblížíš, tak zaslechneš nějaký zvláštní dialekt. Nikdy dřív jsi nic takového neslyšela, takže nemáš ani představu, o čem se baví.
Jakmile jsi u jejich stolu, tak krysáci zpozorní. První kdo si tě všimne je prošedivělý krysák s bradkou, který sedí přímo naproti tobě na druhé straně stolu. Čumák má samou jizvu a chybí mu kus ucha. Na tvou otázku nic neříká, jenom tě močky pozoruje.
Hned po něm zvednou čenichy od karet i ostatní. „Informace? Obchod? Povídej, povídej.“ začne druhý krysák, který sedí po levici šedivého. Ten je celý hnědý a v uších má řadu ozdob. Od kostěných náušnic až po kovové.
Jako další se ozve krysák po šedivákově pravici. „Co chce ta liška?“ zaskřípá svým hláskem a zamžourá na tebe skrze silné brýle na nose. Na to pak reaguje čtvrtý krysák sedící vedle něj. Hlasitě se zasměje a poplácá ho po zádech. „To není liška. Lidská holka.“ Čtyřka je celý černý a oproti ostatním se zdá mnohem statnější.

K3: „Vidím rezavou srst.“ pokračuje krysák a stále mžourá tvým směrem.

K4: „Jo, ale není liška. Vyčisti si skla.“ následuje další smích, ke kterému se připojí i ostatní.

Poslední krysák je zamračený a nezdá se, že by ho tvé vyrušování moc těšilo. „Nepočká to? Hrajeme.“

K4: „Tak ať hraje taky.“

K5: „Ještě jsme nedohráli!“ zamručí krysák ještě víc podrážděněji.

K2: „Co ten kšeft?“

K5: „Teď ne.“

K4: „Jo kšeft až po kartách.“

Můrov - Dům naproti

Jestli já něco čichám, tak je to především závist. Zdá se, že paní sousedka není s Léthií spokojená. Ale je to jen starosvětství nebo by možná ráda také trávila čas po barech jako zamlada, kdyby měla s kým a za co? Rozhodnu se vsadit na tu druhou kartu.

"Máte pravdu," začnu s jemným pokýváním, "její životní styl rozhodně není...eh...příkladný. Ale věřím, že tahle zkušenost by ji mohla otevřít oči k nápravě. Ostatně jen ve chvílích krize si člověk uvědomí, na koho je spoleh. Ať už jde o kamarády nebo dobré sousedy, kteří pomohou. K čemu je jí to bohatství, když nemá oporu ve správných lidech, že?"

Zpracovávám ženu tak, aby si spojila, že taková dobrá sousedská výpomoc by se jí vlastně mohla do budoucna velice vyplatit.

"Je škoda, že k tomu nic víc nevíte, žádnou indicii, která by mi pomohla s hledáním. Ale co se dá dělat, asi ten její velký byt zůstane prázdný, pokud se tam brzy nenastěhuje někdo nový, snad ne horší," pokrčím zvolna rameny, podobně jako před chvílí ona.

"Ale děkuji Vám za pomoc," dodám a tvářím se jako, že jsem tedy na odchodu. Někdy není od věci namísto nátlaku předstírat spíše nezájem.

Spáleniště – bezejmenná hospoda

Když přede mnou stojí pivo tak to vypadá že to je to co bych mohla od piva očekávat co se však týká Bertolda tak to nevypadá že by ho ta dívka znala, ale zeptá se někoho jiného.
Někoho kdo je nejspíš majitelem této bezejmenné hospody a vypadá poněkud zvláštně na tyto poměry. Když pak odpoví ta dívka si vzpomene, je vidět že ho zde znají a ne zrovna v nejlepším světle.
Skvělé musím vyfasovat místního potížistu který se před všemi schovává.
Aspoň tak mi to ta dívka řekne a protože pochybuji že by zde věděli něco víc budu se muset poohlédnout jinde, proč mám pocit že prochodím celé Spáleniště než ho najdu a on to pak nebude chtít převzít.
Tohle bude vážně dlouhý den ...
A ta dívka to myslí dobře, ale kéž by to bylo tak snadné, musím mu předat tu pitomou krabičku on si z ní má něco vzít a pak mi to podepsat. Tohle bude ještě veselé, zašoupu nohama, pokrčím prsty a poklepu s nimi o zem než se rozhodnu to zkusit u těch krysáků
Mohli by něco vědět a spíš mně vyslechnou, doufám.
Takže se nejdřív pořádně napiju piva a potom se vydám tam kde krysáci sedí.
„Zdravím, omlouvám se že ruším, ale mohla bych se vás na něco zeptat? Škodní nebudete.“oslovím je potom co k nim dojdu.

Centrum – Průzkum terénu
Isaac

Svůj průzkum začneš hledáním dalších možných vstupů dovnitř a tedy cestou kolem celé budovy.
Tvé předešlé tušení se ukázalo jako správné. Kromě hlavního vchodu je zde opravdu ještě nouzový východ. Velké dvoukřídlé dveře se značením ukazujícím cestu z budovy, v případě požáru. Je tu nicméně drobný problém. Dveře z tvé strany nemají žádnou kliku ani zámek a zdají se zamčené. Pokud se tudy budeš chtít dostat dovnitř, budeš muset použít hrubou sílu.
Není to ale jediná možnost, protože je tu ještě jedna cesta. Tou je údržbářský (zaměstnanecký) vstup. I je jak se dalo čekat zamčený, ale na rozdíl od nouzového východu je zde zámek, který bys mohl odemknout.
To jsou všechny vstupy, které budova má. Během svého průzkumu jsi hledal i nějakou cestu na střechu, ale bohužel tu nic takového není. Tedy alespoň ne ze země. Pokud by ses o to pokoušel z některé ze sousedních budov, tak tu jedna možnost je. Jedna ze sousedních staveb je dostatečně blízko a na přibližně stejné úrovni jako budova s tvým cílem. Bude to sice vyžadovat skok, ale tvůj výcvik ti říká, že by to mělo být proveditelné. Na střechu tu dokonce vede požární schodiště, takže by ses měl vyhnout nechtěné pozornosti.

Tím jsi prověřil všechny možnosti, které tě napadly. Máš tu tři vchody a jednu možnost pro cestu přes střechu. Co se ukrývá uvnitř, můžeš už jenom hádat. Stojíš zpátky před hlavním vchodem. Strážný je pořád na svém místě. Potom v jednu chvíli zkontroluje své hodinky, jako už několikrát před tím, ale tentokrát místo toho aby pokračoval ve své rutině, udělá něco jiného. Vyjde ven na ulici, kde si zapálí cigaretu a chvilku tam stojí. Hodiny ukazují, že je minuta po desáté. Jakmile dokouří, tak se vrátí dovnitř, zamkne za sebou a zmizí někde v budově.

Spáleniště - Místo činu
Mahalath


Gimbul není zrovna nadšený tvým zadržováním peněz. I přes to ale na tvou otázku odpoví.
„Pár bych jich měl. Většinou vetešnící a sběrači. Jako náš krysí přítel. Ale jestli budou něco vědět nevím. O ostatní se moc nestarají a i kdyby viděli, jak někoho zamordují, tak si budou hlavně pamatovat, jaké měl hodinky nebo velikost jeho bot.“ Goblin si pak vezme bankovku a po krátkém prohlédnutí jí strčí do kapsy. Potom se pomalým krokem vydá pryč, a pokud už na něj nemáš žádné otázky tak odejde.

Zůstala jsi na místě “činu“ sama. Nikde poblíž nevidíš žádnou živou duši a vlastně ani mrtvou.
Pokud se dá věřit Gimbulovým slovům, přijel vůz stejnou cestou, kudy jste sem přišli. Je to tu pro dodávku dostatečně široké, ale v případě, že by se setkala auta dvě, tak by to měli hodně natěsno.
Jak se zdá, tak auto zahnulo do ulice, ve které stojíš a po několika metrech jízdy nakonec narazilo do domu. Při tom urazilo kus rohu. Část budovy je popraskaná a pobořená. Ne však skrz. Rozbitá suť je stále na místě, ale některé větší kusy chybí. Kromě stop po nárazu tu nic jiného není. Žádné plechy ani kusy auta, které se mohly zaseknout ve zdi.
Na místě nenajdeš žádnou brzdnou dráhu, ani známky toho, že by měl před nárazem vůz kontakt s něčím jiným. Ulice se zdá být docela čistá, tedy pokud pomineme odpadky a všudypřítomnou směs humusu. Co také nenajdeš je krev, palivo ani jiné kapaliny nacházející se ve voze. Při nárazu dojde občas k takovým škodám, že něco zkrátka vyteče ven. Ale tady není nic.

Můrov - Dům naproti
Oz

Tvůj klidný a přátelský přístup zdá se ženu trochu uklidnil, ale ne moc. Rozhodně nevypadá, že by měla každou chvíli dostat infarkt, ale pořád se rozhlíží všude po ulici a sleduje každý tvůj pohyb. „Pche, ta a potřebovat pomoc? To určitě.“ Žena si div neodplivne, když to řekne. Podle tónu jakým to řekla, se nezdá, že byla o Léthii měla nějaké vysoké mínění. „Celé noci tráví někde po barech, tak se nemůže divit, když se jí něco takového stane.“

Hmmm, co to čichám? Že by příběh? Buď to, a nebo zase čistí kanály.

Žena jenom pokrčí rameny. „Nevím, jak vypadali. Viděla jsem jenom jednoho a byl celý zahalený. Dlouhý kabát, vysoký límec a klobouk.“ Velmi prostý popis, ale nic víc se zdá pokud jde o vzhled ze ženy nedostaneš. „Pořád se vyptávali, stejně jako vy. Ale já nic nevím! Párkrát jsem jí viděla, ale neznám ji."

Klobouk a kabát, koho mi to jenom připomíná?

„Hele jestli je to všechno, tak zas můžete jít. Jo? Víc opravdu nevím a ... nemám čas se s vámi bavit.“ Potom začne pomalu zavírat dveře, ale nezavře je úplně. Jako kdyby se chtěla ujistit, že opravdu odejdeš.

Centrum - První úkol
Isaac

Vybavení je přichystáno. Nyní zbývá pouze počkat na správný čas a vydat se na cestu. Bylo by lepší více omrknout svůj cíl a více se připravit, ale nemohu zanedbat své povinnosti jakožto sluha svého Pána.
Co je pro mě však trochu mrzící je, že můj Pán po mě vlastně vůbec nic nechce. A to naprosto nic. Přijdu si zde, až zbytečně, i když je fakt, že mi bylo řečeno, že je raději samostatný, než aby se nechával obskakovat. Je to trochu nezvyk, jelikož nás původně připravovali na něco zcela jiného, ale pokud půjde čas, tak muž zestárne a bude pomoc potřebovat. Chce to tedy do té doby dobře odvádět svou práci, jakožto vrah.

Minimálně jsem dostal možnost prohlédnout si řádně dům a zjistit vše možné, co bych mohl jakožto sluha potřebovat. Prohlédl jsem si sklad a hádám, že Pánovi upeči nějaké sušenky, nebo něco takového. Prosté, jednoduché a především křupavé, což pak většinou vede k tomu dát si čaj.

Nyní stojím naproti domu, kde se nachází můj cíl. Dům je opravdu velký a pokud bych neměl číslo pokoje, tak by bylo těžké zde můj cíl najít, ale ono číslo jsem získal a proto jsem připraven, jak to jen jde.
Jelikož jde o tak velkou budovu, tak je pravděpodobné, že bude mít druhý východ, který bude sloužit především pro zaměstnance. Teoreticky by zde měl být i třetí, když by v budově došlo k požáru. To je právě vchod, který hodlám využít, aby jsem se dostal dovnitř. Normálně by mně totiž spatřili, když bych lezl po budově, jelikož zde to není moc nenápadné.
Hádám, že jsem si to měl více promyslet, jelikož nejlepší by nyní byla Vražda Tajný milenec, což je poslání otráveného dárku, který cíl následně zabije a je tak velmi neosobní a dovede se dostat i velmi daleko do nepřítelova území.

Zkontroluji ještě vedlejší budovu, zda by bylo možné se z ní dostat na střechu budovy, kde je můj cíl. Případně pak se podívám i na strany budovy, kde je můj cíl, aby jsem zjistil, zda tam není umístěný nějaký žebřík, nebo něco takového.

Jelikož nechci vzbuzovat pozornost, tak jsem nyní oblečen v nuzném oděvu a vypadám spíše jakožto obyvatel ulic, který si sebou tahá jen nevelký batoh. Právě v něm se nachází i mé oblečení na vraždu a zbytek věcí na vraždu, která mě čeká.