Andor.cz - Dračí doupě online

tvl Bastiano, proč zbytečně zabíháš do detailů?

"Vracet?" strážný znervózní a znovu na vás oba upře zrak.
"Kvůli čemu? Jako ještě dneska?" no, ať už čekali kohokoliv a na cokoliv - a asi to nebylo nic úplně legálního, když o tom zjevně ví jen kapitán a tenhle biřic, tak evidentně nikdo nepředpokládá, že byste se ještě dnes měli vrátit zpátky. Strážný vypadá upřímně zmateně.

"Ale proč?" zeptá se nakonec. Úplně ignoruje tu velkorysou nabídku donosu vína! Takže to asi je fakt divný, co Bastiano řekl. Co se tady vlastně děje? Nebo neděje, ale má dít?

Kostkám prostě neporuší no

Ehm. Cože? Tak to jsem nečekal. Měl jenom říct, jo jasně, haha. A prostě to přejít a my jít dál. Proč to ten blbec komplikuje?

"No jo, zvyku neporučíš, však víš," řeknu a pokrčím rameny.

"Zvyk je železná košile. Když mě pak železo prostě tlačí na ramena."

Já jsem ale vtipný.

"Chceš pak donést nějaké víno? Až skončíme a budeme se vracet."

Tak si dáme twist, když jsi hodil dvojku jak retard!

Strážný si vše vyslechne a ještě trošku mžourá. Nakonec ale přeci jen, jakoby náhle z nočního podřimování vystřízlivěl. Podezíravě si vás prohlíží od hlavy k patě. Jako by nad něčím uvažoval. Možná přemýšlí nad tím, kdy jste se mu objevili za zády? Jakej z toho kouká průser? Nebo jaktože tady jsou dva cizí strážní z Urbina? Nebo...?

"Na mě to hrát nemusíte," řekne nakonec spiklenecky. "Já vím, že vás Guarnieri čeká - v tý věci," rozhlídne se, jako by byl nervózní, aby ho nikdo neslyšel. "Proto jsem tu já a ne někdo jinej. Že vo vás vím."

Wtf Bastiano?

"Hrej semnou. To bude dobrý."
"Vole..." šeptnu trochu zoufale, ale rozhodím rukama, jako že to nějak dopadne. Strach jako takový samozřejmě nemám. Vždycky se v nejhorším ze situace můžu probít, teď i s halapartnou, což je docela dobrý. Halapartna je velká výhoda. Ale docela bych se tomu vyhnula. Sakra.

Chci jen dodat, že mi chlapský hlas nikdo nesežere. Tak že se vrátím do svých nedospělých let a- no, moc toho nenamluvím. Ale na to už není čas, Bastiano jde na věc. No dobře, jdu za ním a potěžkám halapartnu v ruce.

To bude v pohodě. Bude to v pohodě.
Říkám si v duchu a nasaju nosem chladný noční vzduch.

"Hehe, to u nás v Urbinu by se nestalo, že Alessio?" pokrčím rameny a přikývnu, jako že souhlasím.

Ok, let it flow

Tak samozřejmě, že se musel vzbudit a nemohl ještě minutu spát! Jako, nemůžeme s halapartnou a kuší na idioty lézt oknem. To fyzicky moc nejde, a vypadá to fakt blbě a ne úplně něco, co by dělala městská stráž. Ale v pořádku, já jsem přece herec. To zvládnu. O nic nejde.

Kývnu na Alessandru a pak na dveře ven.

A potichu dodám.

"Hrej semnou. To bude dobrý."

Mírně si odkašlu a už hlasitěji dodám cestou ze dveří:

"Alespoň dneska je v noci teplo, když nic. Ah, ty vole, už nespíš jo? Hehe, to u nás v Urbinu by se nestalo, že Alessio? Ale já tě chápu kámo. Noční hlídka je vždycky na piču. My tu jsme dneska první den a kurva, starej," a udělám ksicht a mávnu rukou za sebe ke dveřím s Gé, "nás stejně pošle hlídkovat v noci ulice, který kurva ani neznáme. Ale chápu, radši my, než vy, že jo. Přeci jenom, my stejně za týdne zase pojedeme zpátky a vaše kyselý ksichty bude vidět další roky. No, snad tě nebudíme moc, my teda zase půjdeme. Ale menší trik. Když se kromě o halapartnu zapřeš i zádama o futra, tak je to mnohem pohodlnější," a šibalsky mrknu.

Ano, Noc Čarodějnice, XD

Ještě než zamíříte ven, zaslechnete zvenku další zvuky. Tentokrát ani nemusíte špiclovat uši, a samozřejmě, že se nejedná o vrznutí židle, protože strážnému venku nikdo žádný luxus židličky neposkytnul. Ale ratiště halapartny, o kterou se spáč, nutno říci evidentně s letitou praxí v oboru podřimování na hlídce opíral, to jaksi vrzne. A následuje neurčité zakletí na téma "jsem se asi trochu ztratil, cazzo, merda."

Tak či onak, dovnitř nejde. Vy sice máte oblečení, které z vás dělá městskou stráž. Jenže je tu možný problém. Většinou při své práci nechcete, aby vás někdo někde poznal - ale teď naopak hrozí, že vás PRÁVĚ nepozná a bude mu divný, že vaše xichty vidí prvně. Protože je dost dobře možné, že se stráže mezi sebou, no, jaksi i vídají. V rámci své práce a tak.

Hehe, čarodějnice, to byla noc, hehe

Vrzání. Takže pán kapitán nejspíš ještě pracuje. V teorii bysme tam mohli vejít a říct, že ho někde potřebují a tím mít tu pracovnu volnou k... prozkoumání. Ale ruku na srdce. Co bysme tam tak našli? Nějaký papíry o Gubbiu o lidech, co stejně neznáme. Takže to je asi zbytečný...

Kývnu na Alessandru, že jako chápu a vydám se tedy ke dveřím ven, ať nás tu nikdo nevidí se jen tak poflakovat. I když snad v teorii už teď můžeme.

Což vlastně... teď co? Jdeme prostě hlavníma vratama do paláce?

Hehe, čarodějnice, hehe

"A víš, co ještě je sranda? Jít nakouknout do kanceláře velitele stráží!"
Tak rozhodně!!! v očích neskrývám nadšení, když se zazubím a přikývnu. Ještě si rychle převážu vlasy. Protože nosit pletený cop na stranu prostě je všechno, jen je typicky pánská móda. Udělám si vespod na temeni obyčejný culík, jako nosil Ezio. Nosí. On ještě žije. Asi. Doufám.

Následuji Bastiana ke dveřím a už téměř beru za kliku, když mi dojde, že on čeká a poslouchá. V duchu se zastydím nad tím, že jsem tam takhle neopatrně skoro vpadla. Tak jasně, že má pravdu. Musíme asi raději počkat, jestli tam náhodou někdo - bylo to vrznutí?

Zatahám Bastiana za rukáv, jestli to slyšel taky a věnuji mu naléhavý pohled.

A já tam skoro vlezla, kurva!

Zabila ho prej nějaká čarodějnice...

Počkat si se vyplatilo.
Pode dveřmi jde nejen vidět proužek mdlého světla, takže se v místnosti evidentně svítí, ale když nastražíte uši, můžete slyšet velice slabé náznaky toho, že uvnitř někdo je. Zašustění otáčené stránky, vrznutí židle, jako by v ní někdo poposedl a hledal pohodlnější pozici. Nic velkého, pan Gé, ať už se jmenuje jakkoliv, je vlastně dost tiše. Nejspíše nemá ani důvod, být hlasitě. Buďto něco píše, nebo čte. Tak či onak, nic nenaznačuje tomu, že by o vás věděl. Proč taky, ne že byste zrovna chřestili plechy, nebo tak.

Rest in RIP Eizo32

Ha. Já věděl, že si vezme halapartnu. Vždycky, je to halapartna. Ach Alessandro, jsi tak předvídatelná!

"Ano. Halapartny jsou sranda. A víš, co ještě je sranda? Jít nakouknout do kanceláře velitele stráží!"

Teda. Teď mi to přijde, jako dobrý nápad a snad nás nekousne do zadku.

"Takže se vracíme, kudy jsme přišli a jdeme se podívat, jestli tam nenajdeme něco dobrýho!"

A snad ano. A snad to něco nebude žádná osoba, sedící za stolem.

Potěžkám si kuši a vydám se tedy ke dveřím s Gé.

Prvně chvilku pozevlíme na chodbě a u dveří, a uvidíme, jestli od tama jdou nějaké zvuky. A pokud ne, asi to je znamení se podívat dovnitř!