Andor.cz - Dračí doupě online

Sám vyrážím… kdo ví, jestli sám zůstanu

Velmi brzy se od nás oddělí dva kluci, kteří si svého pokémona už vybrali. Během dalšího okamžiku dorazila další slečna, zjistila momentální stav v laboratoři, popadla Machoka a také vyrazila ven o několik vteřin později.
Netrvá to dlouho, a společně se zbytkem celé skupiny skončím též před laboratoří.
Na nic nečekám a povolávám svého pokémona. Vypadá to docela zajímavě, když se pokébal otevře a po bílém jasném záblesku se objeví Gastly, jehož tělo je tvořeno tmavým, temným plynem.
Jedná se o obvyklý případ protikladů… tentokrát v barvách.
Gastly kolem mě chvíli poletuje a navzájem se spolu hodnotíme.
Ahoj Gastly… já jsem Lewis. Podle všeho tvůj nový trenér. Myslím, že bychom spolu mohli vycházet. Podle toho, co je mi známo bychom měli mít několik společných zálib… jako je soumrak a toulání divočinou.
Tak co, zkusíme to spolu? Usměji se na Gastlyho, který se sice nejdříve dívá poněkud nesoustředěně, ale pak se usměje a souhlasně pronese své jméno.
Můžu jenom doufat, že to souhlas opravdu znamenalo.
Jakmile se znovu zaměřím na ostatní, tak zjistím, že už všichni odešli (nevím co dělá Katherine).
Zdá se, že jsme tu zbyli sami. Tak so Gastly, půjdeme?
Dočkám se dalšího pozitivního pronesení Gastlyho jména, na které reaguji dalším úsměvem a společně vyrazíme směrem ke Chromovému lesu.
Teď jsme sice sami, ale třeba cestou někoho potkám, a potom utvořím skupinu s ním… uvidíme.
A pokud ne, tak se taky svět nezboří. Na svých dosavadních cestách jsem byl zatím vždycky sám a vždycky jsem to přežil.
Zatímco jdeme, tak si v pokédexu prohlídnu útoky, které můj Gastly ovládá.
Trochu mě zarazí, že neovládá jeden ze svých základních útoků, ale to nevadí... bude to jedna z mých prvních zkoušet, coby trenéra.
Určitě to nebude hned, ale jsem si jistý, že se ho zvládne naučit.