Andor.cz - Dračí doupě online

Centrum – Vedlejší ulice
Isaac

Pozoruji muže a ženu. Zajímavý pohled. Hádám, že správný jedinec by ženu zachránil. Já... Já si na žádného hrdinu hrát nepotřebuji. Jsem vrah a jako takový opravdu nepotřebuji nic na očistu mého svědomí. Není třeba páchat dobro za zlo, které jsem učinil. Za krev, kterou jsem prolil a kterou proliju.

Přesto. Žena vypadá celkem zajímavě. Jedinci její rasy jsou o něco zajímavější, než běžní lidé a mohla by být teoreticky užitečná. Stejně ale tak může být narafičenou obětí, aby jsem byl vtáhnut do tohoto incidentu.
Uvažuji, že počkám, jak to dopadne, ale mám dnes ještě naspěch. Proto si stoupnu ke kraji uličky a pouze hodlám odvést pozornost muže.
"Whaa. To je ono." Povím nahlas, když rozepnu poklopec a začnu močit v temné uličce, postavený tak, aby na mě nebylo vidět z hlavní ulice.

Během toho dělám, že se rozhlížím okolo, až se mi pohled zastaví na těch dvou.
"Ehm. Nenechte se rušit. Na sexu na ulici nikdy není nic špatného. Každému dle jeho gusta." Povím vesele.

Staré město - Skarmorli

No jó, místo na sekeru, tu dávají jednu sekerou. Nedivil bych se, kdyby to tu měla pod palcem jedna z trpasličích rodin.

„To já děkuju, že jsi se mnou šla a omlouvám se, že jsem tě nepozval už dřív. Měl jsem hodně práce," zareaguji na Ralishino poděkování, usměji se a dám se do listování jídelním a nápojovým lístkem.
Po chvíli listování v jídelním a nápojovém lístku zvednu hlavu a podívám se na Ralishu: „Teď by asi bylo z mé strany vhodné objednat něco na přípitek, ale já se alkoholu vyhýbám, takže pokud to nevadí, raději zůstanu u čaje a jídlu jsem si vybral skopové s houbovou omáčkou. Trpaslíci prý umějí výtečné houbové omáčky," mile se na ní usměji a zeptám se jí: „Co můžu objednat tobě, Ralisho?" načež počkám, až bude mít vybráno, přivolám číšníka a sdělím mu naše objednávky.

Poté, co objednám jídlo pro nás oba a budeme čekat, až nám to přinesou, využiji času k pokládání otázek ve snaze udržet s Ralishou nějakou konverzaci a zjistit o ní něco víc: „Jak to jde s prací v apotéce manželů Florentiových? Jsi stále ještě u studování vlastností a využití bylin, nebo už pomáháš s přípravou lektvarů, léčiv a protijedů? Plánuješ se v budoucnu stál, lékárnicí, alchymistkou, nebo léčitelkou?"

Vzhůru za Čarosprávci

No je dobré vědět že se nemusím obávat chytráka který po mně bude chtít poplatek několikrát aby si naplnil kapsu. I když nevím co tím asi myslí,jako jo je hezké že jim jedno jestli žena,muž nebo chodící kus dřeva, ale dokážu si to docela dobře představit jak to asi bude vypadat. Potom co tam vejdu dostanu hadrem a nějaká že na mně vyplísní že tam nosím blato i když jsem bosá a nemám na nohách žádné bláto.
Ona to přece musí vědět nejlépe protože tu je hodně dlouho a já jsme teprve přišla.
Potom co projdu kolečko kdy si mně budou posílat než mi konečně ukážou kam mám jít se posadím a po dlouhém čekání mi bude řečeno že mám čekat ještě déle. Ale nemusím se bát že bych se nudila, budu mít ke čtení pravidla, dodatky, dodatky k dodatkům a dodatky k dodatkům dodatků. A až se konečně dostanu na řadu potkám se s věčně naštvaným úředníkem který je navíc právě po rozchodu a tak považuje ženy (a zvláště zrzky) za ztělesnění zla. S výhledem na příjemně strávený den sleduji jak oba Čarosprávci a nakonec se také vydám za nimi. Venku se otočím ke vstupní dveřím a předpokládám že se vrátím až večer (ne večer teprve vyjdu ven), ale pak mi dojde že nevím kde Úřad pro kontrolu magie je a tak se rozhlédnu jestli by mně tam nemohl dovést taxík. Dokonce i nesměle zamávám do prázdna a pokud skutečně přijede taxikář tak nastoupím na zadní sedadlo a řeknu:
„Dobrý den prosila bych k Úřadu pro kontrolu magie.“

Centrum – Vedlejší ulice
Isaac

Následuješ křik, který tě dovede do jedné z nedalekých ulic. Je to jedno z těch zastrčených a špinavých míst, kam nezavítá slunce, jak je rok dlouhý. Místo, kterému se vyplatí vyhýbat už jenom kvůli všem těm nemocím, které se tu mohou schovávat. Je s podivem, že jsi ještě před okamžikem byl v centru, které bylo tak živé, když tohle místo je pravý opak.

Před sebou spatříš dvě postavy, ženu a muže. Muž se tyčí nad ženou a v ruce svírá nůž. Nezdá se, že by se jí chystal v nejbližším okamžiku zapíchnout, ale to proč ho drží je celkem jasné. Přesto to ještě neudělal. Tvář má zarostlou a neupravenou, ale moc starý nebude.
Žena, kterou muž ohrožuje, vypadá asi na dvacet. I když pravý věk se dá u rasy Elvara velmi těžko odhadovat. Může jí být dvacet, ale i dvě stě let. Světlé vlasy má vzadu stažené do culíku, takže odhaluje špičaté uši. Na sobě má džínové kalhoty a koženou bundu.

„Teď prosíš o pomoc? Teď? Když už nemáš jak utéct? Myslíš, že se někdo staral, když jsem v té špíně ležel já?“ Elfka leží na zemi. Tvář špinavou od rozmazaného makeupu a plnou slz. Mlčky muže pozoruje, s hrůzou v očích. Strach cítíš, že z ní přímo tryská.
Tvé přítomnosti ti zatím nikdo z přítomných nevšiml. Pokud zůstaneš kde jsi, tak to tak i nejspíš zůstane, ale co se stane s ženou potom můžeš jenom hádat.

Divadlo - první patro
Mahalath

Zbraň po mrtvém je opakovací puška, takže musíš po každém výstřelu přebíjet. Její tělo se z většiny skládá ze dřeva a v případě nutnosti by se dala použít i jako zbraň na blízko. Zespodu má zásobník, ve kterém je pět nábojů. Kromě toho měl muž u sebe ještě jeden takový.
Když je postaráno o tělo, pustíš se do prozkoumávání okolních místností. Nenajdeš nic moc užitečného, ale pak narazíš na jednu, ve které všechny tvé instinkty začnou řvát na poplach. Ocitla ses v pokoji, plném smrťáků.

Hod 60% Úspěch

Všichni naštěstí spí a tvého příchodu si nevšimli, ale jeden špatný pohyb a mohli by se probudit.
Místnost vypadá jako nějaké provizorní ubikace. Pár postelí, nějaké matrace a minimum nábytku. Napočítáš asi deset postelí, ale jenom sedm smrťáků. Asi bys je dokázala všechny zabít, máš na své straně moment překvapení, ale nejspíš bys tím upozornila všechny ostatní.

Staré město - Restaurace
Walter

Na taxík moc dlouho čekat nemusíte. Krátce po tom co si stoupnete k silnici, tak se jeden objeví. Pomalu dojede až k vám a taxikář stáhne okýnko. Je to bledý muž s tmavými brýlemi a širokým úsměvem na tváři. „Dobrej večír, jak můžu posloužit?“ zeptá se. Když mu sdělíš, kam máte namířeno, tak ukáže dozadu. „Jasně, sedejte.“
Uvnitř taxíku je překvapivě spousta místa. Dost na to, abyste se tam s Ralishou vešli oba dva a nemuseli se moc mačkat. A to i přes její velikost. Přitom je to normální taxík. Možná trochu víc špinavý a na několika místech má sedřenou svojí obvyklou žlutou barvu, ale nezdá se ničím speciální.

Netrvá to dlouho a taxík nakonec zastaví. Nacházíte se nepochybně v jedné z lepších částí Starého města. Není to venku tak špinavé a plné goblinů jako jinde. Kousek od vás si všimneš zmíněného podniku. Nad vchodem je svítící nápis, na kterém stojí: Skarmorli.
Taxikář se s vámi rozloučí a vy pokračujete do restaurace. U vchodu si vás zastaví trpaslík, který si vás oba přeměří. Na sobě má oblek ale jeho hrubá tvář nasvědčuje tomu, že to je bojovník. Nebo alespoň někdy před tím byl. Svalnaté ruce a na každém prstu prsten. Trpaslík nakonec nenajde nic závadného, takže vás nakonec pustí dovnitř. Tam si vás po chvilce převezme jiný muž v obleku a odvede vás k volnému stolu.

Podnik nevypadá špatně. Není to typická putyka, ale nezdá se to ani přehnaně nóbl. Jakási kombinace vyšší společnosti a trpasličí jednoduchosti. Žádné zlato, drahé lustry ani mramor na zdech. Nábytek je především ze dřeva, podlaha pak z leštěného kamene.
Nad barem si všimneš válečné sekery, pod kterou je nápis: Na dluh nedáváme! Zbraň vypadá skutečně a určitě už byla i používaná.
Zaměstnanci které potkáš jsou převážně lidé a trpaslíci.
Muž vás usadí a dá vám jídelní a nápojový lístek. Potom se ještě krátce otočí na Ralishu. "Poprosím vás jenom, aby jste se usadila co ... nejkompaktněji dovedete, aby jste neobtěžovala ostatní hosty a obsluhu. Přeji vám příjemný večer. " S tím muž odejde a nechá vás o samotě. Ralisha na mužovu radu stočí ocas kolem židle a začne listovat jídelním lístkem. "Děkuju za pozvání." Řekne krátce ale kromě toho nemá moc co říct.

Můrov - Cesta taxíkem

Při odchodu z apotéky podržím Ralishe dveře dokud se celé její dlouhé hadí tělo nevyplazí ven a na rozloučenou prohodím směrem k apatykáři: „Na shledanou a nebojte, vrátíme se včas.“
Venku poté Ralishe s úsměvem nabídnu rámě a se slovy: „Restauraci, kam máme namířeno mi doporučila, moje dobrá kamarádka Rizie. Vedou to tam trpaslíci a prý vaří moc dobře,“ jí dovedu k ulici kde bychom si mohli zavolat taxíka.

Jakmile se mi povede přivolat taxi, otevřu Ralishe dveře, pomohu jí nastoupit a přitom budu doufat, že se nám i přes délku jejího hadího ocasu povede dostat do taxíku tak, abych si mohl sednout vedle ní, aniž bychom se na zadním sedadle museli nějak tísnit, jinak bych si musel sednout dopředu (přeci jen má její hadí ocas na délku 6-7 metrů, takže počítám s tím, že Ralisha zabere místa za dva pasažéry).
„Dobrý večer,“ pozdravím taxikáře a požádám ho o zavezení do restaurace, kterou zmiňovala Rizie, případně pokud bych nevěděl její název popíši mu onen podnik jako restauraci na úrovni ve Starém Sognaru vedenou trpaslíky a nepouštějí tam elfy.

Až dorazíme na místo, zaplatím taxikáři, otevřu dveře, podám Ralishe ruku a pomohu jí vystoupit. Následně jí nabídnu rámě, doprovodím jí ke vstupu do zmíněné restaurace, kde jí podržím dveře a poté, co budeme uvnitř, oslovím hostesku, nebo jiný pověřený personál: „Dobrý večer, poprosím stůl pro dva. Rezervaci nemáme.“
V duchu se budu modlit, aby neměli plně obsazeno.

Centrum
Isaac

Procházka uličkami města je opravdu dobrý nápad, za jehož uskutečnění se musím pochválit. Toto město stýská mnoho užitečných míst, která se mi jistě vyplatí v budoucnu navštívit. Samozřejmě inkognito, jelikož nejde, aby jsem se zajímal o tyto věci takto veřejně. Především, když hlavním úkolem, který mám je, aby jsem zůstal neodhalen, stejně jako naše organizace.

Samozřejmě je zde i mnoho podniků, které doufám nikdy nebudu muset navštívit, i když je možné, že mě někdy bude čekat vražda i na takovém místě. Nyní si však hodlám vychutnat možnost klidu, která se mi naskytla.
Tedy to jsem si myslel.
Jakožto džentlmen totiž nemohu ignorovat ženský nářek a musím se jít podívat o co se jedná.