Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Město snů
Družina
Postava Eleanor Warden je offline, naposledy online byla 01. července 2024 9:04Eleanor Warden
Postava Mahalath je offline, naposledy online byla 01. července 2024 7:52Mahalath
Postava Oswald "Oz" Broker je offline, naposledy online byla 29. dubna 2024 15:28Oswald "Oz" Broker
Postava Isaac je onlineIsaac
Postava Walter Wilde je offline, naposledy online byla 30. června 2024 21:53Walter Wilde
Postava Mortis Omen je offline, naposledy online byla 05. února 2024 15:18Mortis Omen
| |||
 | Můrov - kultistický dům Opatrně se rozhlížím kolem a neúspěšně se snažím rozeznat něco konkrétního v hlasech u okénka. Nicméně teď už alespoň vím, že dům rozhodně není opuštěný. Chvíli zvažuji svoje možnosti. Jistě, jít zaklepat na přední dveře a doufat, že mi někdo otevře a ještě se nechá vyzpovídat, by bylo asi nejrozumnější. Zvlášť, když uvážíme, že nemám žádný solidní důkaz, že by se tu mělo dít něco nekalého. Ale můj život bohužel není výsledkem vždy jen rozumných rozhodnutí. A v tomhle případě bych se připravil o element překvapení. Navíc který podivný kultista mi mezi dveřmi poví, že je šílenec unášející lidi, které chce obětovat na oltáři svých ujetých bohů, že? Takže ač z toho nemám úplně radost, že zase polezu do neznámého domu obývaného potenciálními cvoky, tak se rozhodnu dostat dovnitř. Zkusím otevřít dveře zadního vchodu. Nevypadají snad ani zamčené, ale člověk to neví, dokud to nezkusí. S trochou snahy by možná šly i lehce povysadit. Můj cíl je hlavně udělat to pokud možno tiše. Což, přiznejme si, není úplně jisté. Zvláště u takové barabizny plné rozvrzaných podlah a pantů, které pravděpodobně neviděly olej déle, než průměrná pouliční pracovnice doktora. V případě, že by se mi ale ten vchod bránil víc jak kočka koupeli, tak jsem připraven toho nechat a zkusit to zpátky z uliční strany. | ||
| |||
 | Výprava začíná „Tak zejtra." prohodím na rozloučenou k Rizie a dojdu si připravit munici s fragmenty denního světla, pak skontoluji talismany přivolávající sluneční světlo a připravím si je na zítra spolu s několika kusy sušeného masa. Taky si kromě mapy od goblinů připravím nejpovedenější pokus o její překreslení podle mapy stok z městského archivu, kompas, sadu šperháků, několik železných klínů, kladivo a delší lano, pro případ, že bychom se museli někam spustit, nebo sešplhat. Teprve poté si půjdu lehnout. Kde ta holka zase vězí? Řekli jsme si po osmé a už je půl deváté. Nádobí mám umyté, všechno mám připravené a ona nikde. „Pozdě, ale přece. Můžeme vyrazit." usměji se na Rizie, naposledy letmo zkontroluji, zda mám všechno, přehodím přes sebe jeden z obnošenějších kabátů, přitom nezapomenu na klobouk, umístím na dveře ceduli s nápisem "zavřeno", zamknu a vydám se s Rizie podle mapy. Cestou ještě Rizie nabídnu jeden z talismanů pro přivolání slunečního světla. „Teď jsme tady, takže bychom měli jít tudy." pronesu poté, co odpočítám odbočky do jiných stok podle svého plánku vytvořeném podle plánu stok z městského archivu, podívám se na kompas a ukáži směrem, kterým bychom se podle mého plánku vydat. Stoky nebudou problém, horší to bude, až se dostaneme mimo systém stok a jejich udržovací tunely. Do tý doby se můžu před Rizie tvářit sebejistě. | ||
| |||
 | Centrum - u Conrada
| ||
| |||
 | Zastrašování bandy Eleanor Hod 57%, částečný úspěch Banda poslouchá, co jim říkáš. V momentě když se zmíníš o možné přítomnosti “bomby“, tak všichni zpozorní. Nebo alespoň ti bystřejší. Na tváři se jim objeví znepokojený výraz, někdo dokonce odstoupí o krok od tebe. Dívka, se kterou mluvíš, zůstane stát kde je. I na ní je vidět, že jí informace o tvém balíčku přinejmenším zaskočila. „Kdo tě poslal.“ řekne výhružně. Prsty na jedné ruce má široce roztažené a vypadá to, že je připravena k máchnutí svými drápy. „Pro koho pracuješ? Vlci? Smrťáci? Nebo … Suva?“ Po tom co zmíní ta jména je i zbytek bandy v pohotovosti. Někteří vypadají, že stále váhají, možná by i vzali nohy na ramena, ale zbytek očividně hodlá následovat svojí velitelku. | ||
| |||
| Můrov - okolí "kultistického doupětě" Oz Jóóó, jdeme na to můj šestirannej kamaráde! Odpráskneme si pár kultistů, zachráníme pár holek co chtěj obětovat a pak se půjdeme pořádně vožrat. Dneska večer poteče krev!!! Teda doufám. Zamíříš do uličky. Ta tě dovede na malý dvorek za domem. Malý travnatý plácek s kůlnou a nějakým tím harampádím poházeným kolem. Ze dvou stran je to tu ohraničené plotem a z té třetí je jiný dům. Pokud jde o ono “kultictické sídlo“, tak to zezadu působí téměř stejně, jako z ulice. Tahle strana domu se zdá být v o něco lepším stavu a taky tu nejsou žádná rozbitá okna. Je tu i další vchod. Stejně jako ten přední nevypadá střežený ani nijak zvlášť zajištěný. Hele kámo slyšíš to taky? A opravdu, něco slyšíš. Není to moc hlasité, ale teď když tě na to upozornil, to začneš vnímat o něco víc. To na co démon poukazuje, jsou slabé hlasy přicházející odkudsi z domu. Chvilku pátráš a nakonec narazíš na malé sklepní okénko dole u země. Není skrz něj moc vidět, ale vychází z něj světlo. Světlo a hlasy. Bohužel nerozeznáš žádná slova a zní to jenom jako nějaké mumlání. Vypadá to, že je někdo doma. Co kdyby jsme je šli pozdravit? | ||
| |||
| Centrum - Opět Conrad Mahalath Bezdomovec se s tebou rozloučí a potom se odpotácí kamsi pryč. Ty zamíříš zpátky do centra za Conradem. V jeho bistru se stále svítí, uvnitř je však úplně prázdno. Někdo by si mohl myslet, že je zavřeno, ale Conrad tam pořád je. Tvůj příchod ho lehce překvapí. Ne však tolik, jako když se ho zeptáš na auto bez poznávací značky. „No nevím kolik z nich má Rollse, ale jinak bych řekl, že asi každej druhej? Obzvláště ty bohatý zmetci. Hodíš kamenem a určitě dopadne poblíž nějakýho z těch elfích hajzlů. Ehm .. nic proti. Proč se vlastně ptáš? Máš nějakou stopu ohledně našeho … problému?“ Conrad se v ten moment zamyslí a je skoro vidět, jak se mu v hlavě otáčejí kolečka. „Někdo z Elvara?“ řekne nakonec překvapeně. „Jestli je to pravda, tak je to pořádnej průser. Cos zjistila?“ | ||
| |||
| Centrum – Zpátky v úkrytu Isaac Po krátkém uvážení jsi nakonec zvolil delší, ale o to bezpečnější cestu zpátky. Podzemí se ukázalo jako jistota, i když nakonec to nebylo tak bezpečné, než se z počátku mohlo zdát. Tajný vstup byl dobře zabezpečen, což znamenalo i velkou spoustu pastí. Jednu z nich se ti nějakým nedopatřením podařilo spustit (ve skutečnosti se spustila sama, ale v ten moment jsi to nepoznal) a málem tě zasáhla. Díky tvým reflexům se to ale nestalo. Zbytek cesty už k žádné podobné události nedošlo. Ráno ses stejně jako před tím setkal s Georgem u snídaně. Pokud měl nějaké informace o tvé noční akci, tak to na sobě nedal nijak znát. Tiše popíjel čaj a užíval si svá vejce natvrdo, jako kterýkoliv normální člověk. Na stole před ním ležela obálka, podobná té, ve které přišlo zadání tvého prvního úkolu. George si jí vůbec nevšímal a jak sis mohl všimnout, tak jí ještě ani neotevřel. Zabere to celou snídani a několik šálků čaje, než obálku nakonec zvedne a otevře. Chvilku si dopis mlčky pročítá a netváří se nijak potěšeně, ale ani naštvaně. Jeho výraz byl i pro někoho jako ty nečitelný. Když dopis nakonec dočte, tak ho odloží a věnuje ti drobný úsměv. „Velmi dobře.“ pronese George. „Vidím, že jsi svůj úkol úspěšně splnil a provedl jsi to jako správný profesionál. Ne vždy bude třeba postupovat tak jako dnes. Některé tvé úkoly budou vyžadovat specifický přístup a odlišné metody. Možná i dokonce to aby jsi BYL viděn. Ale tím se teď nemusíš zabývat. Jak se cítíš po svém prvním úkolu? Je vše v pořádku? “ | ||
| |||
 | Opuštění místa činu Isaac Setkání s ženou mě velmi zneklidnilo. Jsou zde dvě možnosti, proč tam v ten moment byla a proč se chovala způsobem, kterým se chovala. První možností je, že je také vrahem. Možná dokonce moje hodnotící pro dnešek, jestli něco takového je. Moc informací jsem k tomu nedostal, ale dávalo by smysl, že na první vraždu pošlou skrytě někoho dalšího, aby dohlédl, že bude práce splněna a případně se postaral, aby byla, když by nebyla. Druhá možnost j ta, že žena po mě jde. Tak či onak. Budu muset projít mnoha cestami a oklikami, než se vydám zpět domů. Možná to vezmu i podzemní cestou, která bude v tomto případě bezpečnější. Každopádně musím být opatrný, aby jsem si byl naprosto jist, že mě nikdo nesleduje. A to jsem si říkal, jak dneska všechno jde krásně podle plánu a nejsou zde žádné nepříjemnosti, které by dělali věci příliš komplikované. A nyní toto. Budu to pak muset projednat se svým patronem. Možná se mi dostane odpovědi. Případně je možné, že dostanu za úkol ženu vyhledat a zlikvidovat. | ||
| |||
| Konečně něco?
| ||
| |||
| Můrov - Kultovní centrum U vypadlé okenice Vypadá to tady fakt na úrovni. Vyloženě ten barák dýchá tou hřejivou atmosférou náboženské pospolitosti. Jsem si jistý, že každý zájemce o spasení dostane vevnitř hrnek horkého kakaa a nad partičkou šachů může s kazatelem probírat teologické otázky. Nebo ho hned po vstupu přepadne parta zfanatizovaných magorů a obětujou ho na špinavém stole ve smradlavé kuchyni. Něco z toho to určitě bude. Dívám se na ten dům a nemám z toho radost. Ne, že bych na adrese nějakého pošuka, co obchází knajpy s letáčkama v ruce, čekal, že bude bydlet ve svatopetrském chrámu, ale stejně jsem trochu doufal v místo, co nevypadá jako vystřižené z pětníkového hororu. Na druhou stranu, jestli se někde schovává sorta lidí, po které jdu, tak tohle je ideální místo. Bohužel mi to právě až moc připomíná plácek, kde jsem měl svou nedávnou...nehodu. Chjo. Nejlepší bude nejdřív celý ten barák pořádně okouknout. Opatrně se vydám uličkou, která by měla vést dozadu. Chci si to vše obejít a podívat se, jestli neuvidím něco podezřelého nebo jinak zajímavého. Ale tentokrát si budu safra dávat pozor, abych si neustále hlídal záda. Jednou mi stačilo. Ruku držím u pasu. "Hej, Mury?" zašeptám. "Náčelníku?" ozve se revolver. "Buď připravenej. Je možný, že si brzo provětráš komory." "Super! Už ve mně nedočkavostí bublá střelnej prach!" Teprve když neuvidím nic, co by mě vzadu zaujalo, nebo ohrozilo, tak se případně vrátím zpátky a zkusím skutečně nejdříve zaklepat. Nemá smysl hned lézt dovnitř někam, kde to neznám. Alespoň tolik jsem se snad poučil. | ||