Andor.cz - Dračí doupě online

Jako kdo se tu chová jako idiot?

Čubka jedna zkurvená! Ta pistole i Rosarie! Obě dvě patří hodit na smetiště, polít olejem do lampy a zapálit!
Odolám nutkání mrštit pistolí o zem a jenom ji sevřu v ruce.

"Uhni, Luco," zavrčím, když ho míjím a vrazím mu do ramene.
Bastiano řve.
"Uhni Pepe," dost nevybíravě toho divnýho patrona odstrčím ze dveří, abych mohla projít dovnitř. Přijde mi, že mu šplouchá na maják snad čím dál víc. Kdyby nebyl svým způsobem génius svý doby, tak bych ho snad pro jistotu utopila, protože je děsivej.

"Od tebe to zrovinka sedí! My si alespoň nezveme do společenské místnosti při sobotě místní kurvy! Nebo jsi chtěl truchlit s tou courou na klíně? Vybrečet se jí do koz? Já kolem tebe od včerejška našlapuju jak na trní, abych tě před ostatníma nerozbulela, když tě to tak hrozně vzalo a ty tu mezitím- Ariosto?" pohled mi padne na nečekaného návštěvníka.
"Jako Bastiano, pohostinnost je jedna věc, ale zvát sem pro hosta šlapku je možná už trochu moc. Nemohl jsi spíše nechat, já nevím, donést talíř se sýry k tomu vínu?"

Ještě jeden mezi minipost

Do dveří se začne couváním vracet černá postava s obří ptačí maskou. Pomalu couvá zpět, až se zastaví uprostřed dveří a otočí velký černý zoban směrem do místnosti.
"On někdo zemřel?"
Zeptá se tichým hlasem. V obvykle bezbarvém tónu zní snad zvědavost.

"Zvláštní, byla to ta první střelba? Máte zde stále tělo zesnulého?"

Dneska se tu docela střílí!

Alessandra se otočí a běží zpět do chodby, než po ní stačí kdokoliv chňapnout. Okraje jejího roucha a pláště praští Ludovica přes obličej. Evidentně ho ani nezaregistrovala.
"Taky tě rád po letech vidím, ty malá bestie," prohlásí ke dveřím. "Je pořád stejná, jako si ji pamatuju." Snad s nevírou v očích zavrtí hlavou ze strany na stranu.

Z chodby se ozývá ženský jekot a následný úprk.
Lucovo horečné "Alessandro, ne!"
Výstřel.
Hrdelní výkřik Alessandřiny frustrace.
Kroky úprku pokračují a vzdalují se.
Evidentně se netrefila.
Okolo dveří projde v černé zahalená postava dottoreho Silviana.
"Dnes se zde nebývale střílí," konstatuje ševelivým hlasem a prochází dál.

Smrt štětkám!

"TO JE V POŘÁDKU ZLATÍČKO, JÁ PRO NI POSLAL!"
No tak jako jak v pořádku? Co v pořádku? Tak snad není normální aby včera byl tak hrozně pohroužen do hluboké deprese, že s námi nemohl ani jít připít si na nebohého Salvia a dneska se už tahá, ještě s touhle konkrétní zasranou neschopnou nedostudovanou rádoby assasínskou šlapkou, nejhorší kundou, co tendle barák potkal, s jediným štěstím v tom, že do ní chce strčit ptáka SNAD ÚPLNĚ KAŽDEJ KDO JI POTKÁ, JAK BY TO BYLA NĚJAKÁ BOHYNĚ LÁSKY, NEBO CO!!!

Vpadnu zprudka do dveří společenské místnosti. Ano, venku mě potkala Fiorella a říkala že je to naléhavé. Ale taky se mohla zmínit, že to není pracovní záležitost, ale že se mi tady, PŘED ZRAKY VŠECH paktuje s tou nejhorší zasranou kundou všech kund, prolezlou všemi syfilisy světa a jejich bratranci!

Můj první pohled padne na pistoli na stole. V náhlém popudu vzteku ji seberu, otočím se na podpatku vysoké boty a rozběhnu se zpátky do dveří, až kolem mě zavlaje suknice mého bílého roucha.
"Tys pro ni poslal a já ji kurva odešlu do pekel, kam ta sukuba patří!"

Hmm, libůstky.

Kouknu na Ludovica a pokrčím rameny v mezi muži zcela jasné a výstižné zprávě.

'Ty ženy, což'

Hluboce se nadechnu.

"TO JE V POŘÁDKU ZLATÍČKO, JÁ PRO NI POSLAL!"

Pepe Silviano a jiný libůstky

Ludovico by si s tebou samozřejmě připil, ale jak již bylo řečeno, byli jste vyrušeni Dottorem Silvianem.

"Ach," hlesne Pepe v tichém poznání a zobák začne pozvolna mizet ze dveří do šera chodby. "Přeji pěkný zbytek večera, Bastiano," zašeptá a zní to skoro, jako by šeptání patřilo děsivému mizejícímu přízraku. Dveře za sebou zavírá mučivě pomalu.

"Trochu znepokojivý muž," poznamená Ludovico při pohledu na zavřené dveře a pozvedne zpátky svou číši. "Tak tedy asi připijme, jak jsi chtěl," rozhodne se pro svoje vlastní duševní zdraví evidentně nerozpatlávat všechny skryté urážky. Ne, když se situace trochu uklidnila.

Vtom znovu nastalé ticho prořízne ostrý řev vysokého hlasu.
"Co tady, kurva dopíči dělá ta kurva?" zní to hned za dveřmi a je to Alessandra. "Luco, kolikrát jsem ti říkala, že je to tady jen pro Assassíny a nemáš si tady nahoru kurva tahat žádný děvky! A TAHLETA TU UŽ KURVA VŮBEC NEMÁ CO POHLEDÁVAT, MÁ PŘI SOBOTĚ KOUŘIT NĚKDE ZVADLÝ ČŮRÁKY!"
"To já ne, nechal si pro ni poslat maestro Bastiano!"
"COKURVAAAA?"

Ludovico ti věnuje vědoucí úsměv. "Myslím, že tvá žena není příznivě nakloněna tvému geniálnímu projektu."

Oh god Why

"Děkuji, myslel jsem, že to Alessandra napsala Beatrice, ale člověk nemůže mít vždycky pravdu. Což zrovna tobě a zrovna teď nemusím říkat dvakrát, že ano..."

No, my jsme si toho taky nevšimli... ale tak nemůžu za to, že jsme důvěřovali tomu, že k nám neposílají templáře!

"Ale tak jsem rád, že jste už začali také něco podnikat. Trošku jsem se bál, že si v Římě jenom honíte péra do kříže a říkáte si, jací jste nadlidi. Je dobře, že je se něco děje... Což, je, řekněme i menší problém. Něco se děje i mezi Římem a Benátkami - ta válka s Francouzi. Sice se nám začalo i dařit, ale mé poslední zprávy co mám jsou ze včera, takže super žhavé, jsou že pár dnů zpět padla Ravenna. Takže Romagna se teď bude hemžit vojáky obou stran a co si budeme, bude tam nejspíše docela žhavo a ne úplně ideální podmínky pro vyšetřování. Byť... kurva, co já ti to tady vykládám, vždyť za Franouze tam bojuje ta pračka zvadlých čuráků, tvůj kamarád Alfonso d' strč mi ho až do krku Ještě. Takže asi víš, že 'naši' prohráli, ale aspoň chcípl Gaston de Foix, duc de Nemours, ať odpočívá v pokoji a čekám tam na něj spousta macatých čuráků! Na padlé!"

A pozvednu číši k připití, ale ani to nemůžu udělat v klidu.

"Ne Pepe, není tu a ne Pepe, nevím kde je. A ano, střílelo se tu Pepe, ale není tu nic k vidění. Hezký den."

Není zač a nyní zpátky k běžnému chodu bratrstva

Projekt "nemusím se koukat na tvůj xicht," evidentně Ludovica trochu pobaví, protože se mírně usměje a napije.
"No, nikdy nevíš, koho mohli po cestě potkat, ale mi to vysvětlovat nemusíš, já s tebou souhlasím. Ale samozřejmě mě ta zrada nestaví do nejlepšího světla. Jak jsi sám poznamenal, než ses mě pokusil zastřelit, protože jsem urazil tvou manželku. K tomu bych chtěl asi ještě dodat, že slibuji, že neřeknu nic, co by zranilo její jemnocit a křehkou a něžnou dušičku," uchechtne se do vína. Rocco se mezitím vydává do pracovny splnit své zadání.
"Gratuluji k dítěti, mimochodem, nevěděli jsme to."

"Každopádně, ihned jsme po jeho stopě vyslali několik týmů našich lidí, je samozřejmě nejvyšší prioritou jej i Plátno dostat a uvědomujeme si, že to jde celé na nás a naši zodpovědnost. Čekáme, s čím se vrátí, respektive lidé v Římě čekají. Já se vydal sem, abych vás uvě-"
Vrznutí dveří.

"Dobrý večer," pozdraví tiše, téměř šeptající, bezbarvý hlas. Do místnosti nakoukne černá kožená maska s dlouhým zobákem.
"Nenachází se zde náhodou mladý Gotto? Myslím že vím, jak to je s tou rtutí a olovem... Proč to zde páchne jako vypálený střelný prach? Ta střelba, kterou jsem slyšel, byla odsud?"