Andor.cz - Dračí doupě online

Lulw, chálka

Lulány! Co je to kurva za slovo? Lulány!!!
Zatímco Bastiano peskuje naše bývalé učně, stěží skrývám smích do dlaně.
LULÁNY!!! Říká tak Machiavelli jakože vznešeně péru? LULÁN!
Slituju se nad děckama a pomůžu jim trochu ty tácy seskládat, ať si můžou sednout. Však jsou to moje děcka, proto říkaj pěkně "KOKOT," namísto "LULÁN!"

"Díky Fiorello," nechám si dolít víno. Je fuk, že jsem pila už včera, když jsme zapíjeli Salviův krátký, ale intenzivní život.

"Hanba vám. Hanba..."
Pohladím konejšivě Bastiana, který už zní trošičku zoufale, po vlasech a vážně za to dodám. "Vy luláni."
Není nad to, když je vám vaše vlastní manželka oporou!

"Byl, ale tak znáš to. Fluidní plány jsou stejně vždycky největší sranda. Co budeme dělat my? Jako konkrétně my."

No, odemně asi ne...

"Tak budeš kydat hnůj ve stájích - já ti práci najdu, se neboj Luco! Jen abys tam s tím svým přístupem našel vidle a nemusel to dělat rukama!" a pohrozím výhružně ukazováčkem!

Alespoň, že ta Fiorella za něco stojí... a teda Salvio, ale toho mi vzali.

"A Přišlo mi Ludovico, že jsi byl přerušen v půlce věty a chtěl jsi pokračovat, samozřejmě, že tvoje vysvětlení je dostačující." a aby ses neposral debile, že musíš mluvit. Sakra, kde je ten Rocco? Alespoň, že tu je to uzený...

Tak od koho to smradi asi maj!

"Ano maestro," odpoví Fiorella lehce zostuzeně a raději jde všem otevřít nové víno a rozdat sklenice.
"Tak od koho to asi máme, kdo s náma dělá v terénu na věcech, ne..." zamumlá Luca a střelí výmluvným pohledem po Alessandře, samozřejmě nejněžnějšímu a nejslušnějšímu stvoření v místnosti. "A radši vydrbu ty hajzly, než číst v knížkách, jak Raffael." Dodá ještě vzdorovitě. "Taky jste mi mimochodem slíbili, že až se ze mě stane Assassin, a voilá tady stojím," významně pozvedne ruku s opáleným prstem "Tak že už NEBUDU MEJT ŽÁDNÝ HAJ-... TO-A-LE-TY, když to musí bejt!"

Ludovico pokrčí rameny, vezme si pečivo a kus pečeně.
"A co bys chtěl přesně ještě slyšet? Prostě tam pojedu, uvidím jak to tam bude vypadat a zkusím se zeptat na nějaké věci. Nevím, jak moc konkrétně tady máte ve zvyku plánovat vy, ale já už jsem dost starý na to, abych věděl, že když si přesně nalinkuji, jak to bude probíhat, obvykle stejně v první půlhodině musím svůj plán přehodnotit. Nebo myslíš, že jsem to dneska měl připravené celé takhle, přesně, jak to probíhalo?"

Lurezie by i mohla přijít, ale Alessandra by jistě zase dělal scény, jak je jí podobné!

V klidu poslouchám Ludovica, když je opět přerušený pubertálními skřeky našich mladých asasínů.

"A dost! Uklidnětě se! Celý večer mluvíte všichni jako kanál! Kdo vás to učil? Jenom proto, že bydlíme v bordelu neznamená, že musíte mluvit jako zkur- nevychovaný opice co večer sajou lulány a přes den dláždějí chodníky. A dost jako. Koho v brzkých dnech uslyším mluvit sprostě, ten bude týden v kuse drhnout latríny. A ty, speciálně ty, ty jeden akční hrdino," a ukážu prstem na Luca, "Si dávej pořádně pozor, protože nejlíp víš, co to znamená! Tak a pokud to nepomůže, tak vás donutím číst nějakou hodnotovou literaturu, abyste pochytili nějaké slušné vyjadřování, protože takhle to dál nejde. Děláte ostudu, že se bavíte jako naprostí hulváti, ještě, když zcela jasně vidíte, že tu máme hosta a ani to vás prostě nezastaví. Hanba vám. Hanba..." hlesnu už jen do ticha, když se natáhnu pro sýr.

Je to mojí vinnou, že mluví takhle? Ne, určitě to je jejich okolím. Ale mohli by se prostě krotit. Teď budou muset. Už ta jejich sprostota začala být až absurdní.

"Omlouvám se za ně Ludovico, prosím pokračuj o svém plánu, co chceš dělat v Ravenně."

Geniální plán, přijde i Lucrezie?

Kdo ví proč, ale při zvolání o "bandě čůráků nemytejch," pokývá Ariosto chápavě hlavou, aniž by přišel dodatek "Proč." Jako by se tím snažil něco naznačit! Každopádně nevypadá to, že by potřeboval zase tak nutně jít spát. Mladý duch zdejšího bratrstva mu evidentně vlil lehce krve do žil. To a nebo druhá sklenice vína na lačno, zatímco se dolévá třetí.

"Já bych byl opatrný s tím, nazývat D'Esteho mým přítelem. Není to můj přítel, Ezio mě k němu poslal, abych... No, to je jedno. Samozřejmě je to dobrý plán, vzato kol a kolem, oficiálně pracuji pro něj. Takže není problém vymyslet důvod, proč za ním jedu do Ravenny a taky zkusit zjistit nějaké-"
"Ježíši, pozor, otevřete někdo ty dveře!" vše přeruší hlas Lucy zvenku.
"Já ale nemůžu, mám taky plné ruce, proč jsme toho museli brát tolik!" odpovídá mu zvýšeným hlasem Fiorella. Zjevně jsou na chodbě oba dva.
"No tak to asi polož na zem, ty blbko!"
"Sám si to polož, hňupe, můžeš se pro to ohnout úplně stejně jak já!"
"No jenže až se budeš ohýbat ty, budu se ti moct u toho koukat na-"
"-drž hubu ty blbče! Kolikrát jsem ti říkala, že-"
"-Ježíši, tak JÁ TO OTEVŘU, ITALOVÉ ZASRANÝ!" Dodá za všechny hlas, patřící Evangelovi, Claudiovu učni, původem z Řecka a shodou okolností nejlepšímu příteli Lucy.

Když se dveře otevřou, je jasné, proč okolo toho byl řev, protože každý z nich má plný ruce táců se vším možným.
"Pardon Maestro, zmínil jsem kuchaři, že tu máme návštěvu a že je to velmistr z Říma a on se SNAD DOSLOVA POSRAL!" Vysvětluje Luca rázně, zatímco nese tác a na ruce pověšený košík s dalšími čtyřmi víny.

"To se tam nevleze!" Lamentuje Fiorella a kývá směrem ke stolu, zatímco má v jedné ruce tác s uzeninami a kousky pečeného masa a ve druhé koš s pečivem.
"To je, co říkala ona!" dodá Luca a sám se svému vtipu zasměje. Evangelos se směje taky. A nese olivy, zavařenou zeleninu, vejce natvrdo... Ne, to se na stůl nevejde. Fiorella má pravdu.

Hehe, hehehe.

A prostě člověk si všechno nejlíp udělá sám..."
"Heh, to ti připomenu večer," uchechtnu se a doliju jak sobě, tak všem ostatním, doliji víno.

Jako tenkrát v Navaře. To bylo hodně, hodně mrtvol. Což..."
Tenkrát v Navaře. Zasním se. Navarra zůstává dodnes moji nejlepší vzpomínkou na pracovní cestu. Jedno z mála míst, kde jsem se mohla doslova urvat z řetězu a nechat za sebou..
kolik vlastně? Hodně. Hodně, hodně mrtvol. A taky jsme si od tama dovezli dost bohatou kořist v podobě Astoria a Sicaria... A Rodriga. Ne, že by tedy on patřil k bohaté kořisti. Ale teď, po pěti letech výcviku, jsme rozhodně rádi že ho máme... V rodině. Jsme totiž svým způsobem taková divná rodina, nebo ne?

Blabla, D'Este, jasně... Bla.

Škoda, že je válka tady a ne zase ve Španělsku. Docela by se mi hodilo ještě přidat do stájí pár kobyl dobré krve, ale Francouzi mají beztak akorát nějaký podřadný hajtry. Možná bychom mohli koupit nějaký menší statek na pevnině, k tomu pár solidních klisen a nechat je tam ohřebit. Sakra, možná bych mohla zatlačit na Loredana, ať mi kouká vysolit zpátky MOJE RODINNÝ STATKY!

Wozáp!

"Tak umím i jiný věci, než jenom sedět za stolem a šustit papíry. Jen nebyl na to nikdo lepší, kdo by mi to udělal. A prostě člověk si všechno nejlíp udělá sám..." Bože, to zní hrozně, ještě, že je Luca pro sejry a nehodí do toho nějakou poznámku.

"A jako asi pár mrtvol nás brzo čeká. Uvidíme, kam nás zanese pátrání... protože pokud to bude někde do válečné zóny, možná to bude i hodně, hodně mrtvol... Jako tenkrát v Navaře. To bylo hodně, hodně mrtvol. Což..."

Zadívám se na Ludovica s překvapeným pohledem.

"... jsme asi všichni banda čuráků nemytejch, ale vžďyž je v Ravenně tvůj kamarád D'Este. On by sakra mohl něco vědět, jestli se tam 'něco neděje' no ne? Jako chápu, že teď je sice kamarád s Francouzema, protože mu slíbili území v Romagně na úkor papeže a je ted tak nějak se zbytkem Itálie ve válce, ale tento 'náš problém' není věcí italské politiky ani území, ale čistě mezi Asasíny a Templáři - to by snad mohl být nápomocný."

awwwww Bastiano...

Jo pravda, to je dost neoficiální obsílka. Vlastně je to obsílka, co se možná cestou ztratí, protože Rocco se sice fakt snaží, ale někdy je trošku... Ne, dobře, to mu křivdím. Vlastně ke svým tupounským způsobem docela dobrej. A máme k němu takový ten sentimentální vztah, protože to byl první člověk, kterého jsme do bratrstva naverbovali, v našem prvním zkušebním týdnu - a hej, pořád žije!

"Awww," protáhnu dojatě.
"Dostaveníčka se zloději na střechách, rozstřílenej stůl. Ještě tady hoď bombu a uteč oknem a budu věřit, že už nejsi jenom samá práce, ale zase sis vzpomněl, jak může být tohleto assassinování zábavný. Což bys měl, vypadá to, že spolu brzo vyrazíme na lov. Jen ty a já... A banda našich usmrkanejch fracků. "

Entole domine, hallelujah

"Je to vůči našemu hostu vlastně dost neurvalé."
"Ale já to takhle vůbec nemyslel!" odvětím Alessandře. "Jen jsem myslel na jeho blahobyt a samozřejmě bych ho nechal dojíst ty sýry, které Luca přinese" I když si samozřejmě myslím, že by byla pro všechny větší sranda, kdyby je servírovala Rosarie, ale tak jako vždy je po tvojem!

"A chci Peitrovi poslat oficiální obsílku, když chceš takhle říkat tomu, že mu Rocco donese vzkaz, že se potkáme tady na střeše, ale ano. Je to rychlejší, než kdybych tam teď běžel a bohužel nejsem Machiaveli, abych měl svoje super holuby co by mu to instantně donesli a nejlíp se hned vrátili s odpovědí. Tak holt pracuju s tím co máme."

Zamávám jak Pepemu, tak Roccovi a zadívám se sklenice s tekutou pravdou.

Muž z vizí je vždy nepochopený, to je veliká pravda.

Malý dodatek. Sad Pepe.

Zatímco Alessandra mluví s Bastianem, Dottore Pepe Silviano se zvedne ze svojí židle v rohu, až jeho těžký, černý kožený plášť zašustí.
"Proč jste mě zde tedy zdržovali, toto byla naprostá ztráta času, neuvěřitelné."
Šeptá polohlasem do své ptačí masky a šourá se pryč. Ludovico jej sleduje nedůvěřivým pohledem a pozvednutým obočím. "Proč mi to nemohl nikdo říci rovnou, úplně jsem zde plýtval životem..."
Došourá se do dveří a pomalu se noří za ně, do pološera chodby.
"Muži s vizí jsou vždy nepochopeni..."

"Aha," prořízne ticho Rocco. "Takže se zase střílelo jen do sklenic a do stolu? Tak to pardon, já pro ty papíry teda zajdu!"