Andor.cz - Dračí doupě online
Dobrodružství
Město snů
Družina
Postava Eleanor Warden je offline, naposledy online byla 01. července 2024 9:04Eleanor Warden
Postava Mahalath je offline, naposledy online byla 01. července 2024 7:52Mahalath
Postava Oswald "Oz" Broker je offline, naposledy online byla 29. dubna 2024 15:28Oswald "Oz" Broker
Postava Isaac je onlineIsaac
Postava Walter Wilde je offline, naposledy online byla 30. června 2024 21:53Walter Wilde
Postava Mortis Omen je offline, naposledy online byla 05. února 2024 15:18Mortis Omen
| |||
 | A na scénu přichází - Divadelní skladiště ve Spáleništi
| ||
| |||
 | Pod zemí Se slovy: „Odpočívej v pokoji." se rozloučím s nemrtvým a sundám ruku z revolveru poté, co odejde. „Za prvé, bejt to ten hladovej typ, tak jsem ho uložil k věčnému odpočinku. Ještě nikdy jsem neslyšel o Zombie, nebo Ghúlovi, co to koupili čtyřiačtyřicítvkou mezi voči a pak o tom vyprávěli. Za druhé, víš jakej čtyřiačtyřicítvka dělá kravál? Větší, než tlupa zombií svolávající k hostině. A za třetí, nechci se zbytečně zdržovat bezpředmětnou dezombifikací podzemí, za kterou mi nikdo nezaplatí," odvětím goblinovi a pokynu mu, aby nás vedl dál. Možná to fakt bylo o fous, ale proč bych plýtval munici na to, co nemusím zabíjet? Nemrtvý se svobodnou vůlí je známkou, že ho neovládá nekromant, nebo lich. Nebo ne? Přinejhorším nás nabonzuje svýmu pánovi, ale to už budeme dávno pryč. Přestanu přemýšlet o nemrtvém, kterého jsme před chvílí potkali, a budu se opět věnovat mapě a připisování poznámek do ní, aby se podle ní dalo trefit zpátky. | ||
| |||
 | Cesta do Elysia Eleanor Tvůj úkol je splněn a ty konečně můžeš opustit spáleniště. Už tě tu nic a nikdo nedrží, takže zamíříš nejkratší cestou ze čtvrti. Netrvá to dlouho a konečně se ocitneš v jiné části města. Ta změna je téměř hmatatelná. Zápach z ovzduší je pryč, skoro jako kdyby ti někdo shodil ze zad těžké závaží. Můžeš se zhluboka nadechnout a nezačneš se dávit. I všudypřítomná špína a odpadky podstatně prořídnou. Jako kdybys vstoupila do úplně jiného světa. Tvoje další kroky vedou směrem k Elysiu. Těžko říct, jestli tam Baltazar bude, ale popravdě lepší stopu jsi neměla. Nebylo tedy o čem přemýšlet. V Elysiu bylo tento večer plno. Kam ses podívala hlava na hlavě, a všechny stoly do jednoho byly zabrané. Plno roztodivných bytostí a osob, které by se za normálních okolností na jednom místě nejspíš nesetkaly. U jednoho stolu sedí například postava zahalená celá v plášti, s kloboukem zakrývající obličej. Ruce nevidíš, ale čas od času z pláště vykoukne chapadlo a klobouk poupraví. Byl tu také pravý a nefalšovaný vlkodlak. Stačilo se ale přiblížit na méně než metr a už jsi zase cítila Spálenište. Asi nejnormálnější z divných byla si muž v klobouku a plášti, kterému “jenom“ svítily oči. Chvilku pátráš, ale Baltazara nikde nevidíš. Pak se zčista jasna ozve jeho hlas. “Dobrý večer, hledáte mě?“ Na tváři se u zableskne široký úsměv od ucha k uchu. “Pojďme se někam posadit. Tady je trochu moc lidí.“ A s tím tě odvede ke stolu v zadní části podniku, kde jste před tím probírali tvojí smlouvu. Baltazar si objedná pití, pokud máš o něco zájem, tak i tobě. Potom počká, než obsluha odejde pryč a začne povídat. “Tak. Váš úkol je splněn. A pokud mohu soudit, jako že mohu, tak v rekordním čase. Je příjemné vidět jednou za čas někoho tak odhodlaného, že se do práce pustí s takovou vervou. Hodně mě pobavilo jak jste vyhnala všechny ty lidi ven. Už dlouho jsem se tak nezasmál. Mohu teď poprosit o ten dokument?“ S tím si Baltazar převezme papír podepsané Bertoldem. Pozorně je prostuduje a na tváři se mu opět objeví úsměv. “Znamenitě. Smlouva je podepsána a klientova duše zajištěna. Tím jste splnila svou část dohody a je na mě udělat totéž. “ Obsluha přinese vaše objednávky. Baltazar mezi tím sroluje dokument a zastrčí si ho do vnitřní kapsy saka. Popravdě až nezvykle snadno a aniž by ho zmuchlal. Když pak zase zůstanete sami, tak se Baltazar vrátí k vašemu rozhovoru. Tentokrát se jeho tón ale změní. Je vážný. “Povězte, jak by se vám líbilo pracovat pro mě? Máte se sice ještě co učit, ale vidím ve vás jistý potenciál. Byla by škoda ho nevyužít.“ | ||
| |||
| Divadelní skladiště Mahalath Přijdeš k poklopu a zavoláš na ještěráka. Bez odpovědi. Musíš zavolat ještě asi dvakrát, než se konečně rozhodne poslechnout. Slyšíš jak stoupá po žebříku, pak vykoukne jeho hlava, vyplazující rozeklaný jazyk. Opatrně se rozhlédne kolem sebe, aby se ujistil, že je čistý vzduch. Potom vzhlédne k tobě a zamračí se. “Co chceš špičatý ucho?“ Ještěrák si pak vyslechne tvůj nápad, stejně jako nabídku týkající se věcí tady. Na moment se zarazí a rozhlédne se po skladiště. Je znát, že o tvé nabídce přemýšlí, ale nakonec zakroutí hlavou. “Ne. Na tomhle jsme se nedomluvili. My hlídáme cestu. Jestli někoho pošlu dovnitř, tak riskujeme, že si nás někdo všimne. Potom by byla celá akce v háji. Jestli to chceš prozkoumat, musíš to udělat sama. Nebo co já vím, řekni svým kámošům.“ Pak ještěrák zaleze zpátky do kanálu. I kdybys ho zkoušela volat, tak nahoru už nevyleze. (Pokud chceš posunout podle původního plánu, tak řekni. Klidně stačí do diskuze nebo poštou. Nechtěl jsem to dělat pro případ, že by ses rozhodla jinak.) | ||
| |||
 | Konečně úkol splněný Bertold opatrně vezme krabičku a ono by se to dalo očekávat vzhledem k tomu co si zřejmě přál. možná se vyplní všechny jeho přání a tohle bude mít zvláštní zakončení. I když Baltazar mu může dát moc a možná i zajistit aby byl věčně mladý, ale něco se pořád nemění. Usměji při představě když Bertoldovi hasím vousy protože předtím dal moc blízko hlavu k plameni svíčky. Ale to už skutečný Bertold zde otevře krabičku a je překvapený a já také protože nedojde k žádné proměně nachází se tam totiž akorát prsten. A i když si Bertold nasadí ten prsten tak se nic dalšího nestane. neomládne dokonce ani jeho oblečení se nezmění. Nestane se vůbec nic i když to vypadá že Bertold je spokojený. Jsme zklamaná, ale možná to chce čas než to začne působit. A možná jsem byla také úplně vedle, vlastně je mi to jedno, uvažuji že bych se ho zeptala co si vlastně přál, ale pak to zavrhnu. Už jsem zde strávila víc času než by bylo zdrávo, vezmu si tedy potvrzení o převzetí a potom co opustím byt pronesu směrem ke dveřím: „Buď sbohem, ty vysušený mozečku.“ Před domem narazím na hlouček osob které sledují hodní patro, zřejmě čekají na ten výbuch protože mně sice vezmou na vědomí, ale pak se opět otočí k hornímu patru. Pokud mně někdo z té skupiny nezastaví nebo neosloví budu pokračovat směrem který mi umožní opustit toto páchnoucí místo. Snad v Elyssiu opět narazím na Baltazara nebo mi ten barman aspoň řekne kdy tam asi tak chodí. | ||
| |||
| Spáleniště - Divadlo
| ||
| |||
| Centrum – Obchod Isaac Muž od tebe převezme obálku a zvědavě si tě při tom prohlédne. Jeho pohledu samozřejmě neunikne prsten, ale nijak to nekomentuje. Místo toho vytáhne dopis a začne si ho velmi pozorně pročítat. Když k tobě vzhlédne, už se tváří jinak, chladně. „Hádám, že ty budeš ten nový.“ Zkoumavě tě přejede pohledem, jako znalec koně, které se chystá koupit. Ruce, nohy, tvář, tomu všemu věnuje pozornost zvlášť. Nakonec si tě prohlédne celého. „Talent ti očividně nechybí, to jsi konec konců už předvedl. Bohužel se slušností je to už o něco horší. Nebo ti přijde normální číst si cizí poštu?“ Před obličejem ti zamává dopisem, který jsi mu teď předal. Jeho pohled se do tebe zapichuje, jako dvě ostré dýky. Nemá smysl cokoliv zapírat, on to ví! „Jsem ochotný to přehlédnout, pro tentokrát. Ale doufám, že se to už nebude opakovat."Dopis pak zase složí do obálky a zastrčí do šuplíku. "A odlož ten prsten!“ To nebyla žádost, ale jasný rozkaz. Muž pak už na nic nečeká a zamíří ke dveřím vedoucím dozadu. Tobě pokyne, ať ho následuješ. Na druhé straně uvidíš malou dílna, kde pracuje nějaký mladík. Muž na mladíka jenom kývne a ten přestane pracovat, vstane a jde do obchodu. Pokračujete dál, do druhé místnosti. Také dílna ale o něco větší. Všude je spousta látek a obleků v různé fázi výroby. Muž přijde k jedné ze stěn a posune falešnou zeď na stranu, čímž odhalí stojan s noži. Jde dál a odsune další zeď, tentokrát odhalující hvězdice a vrhací zbraně. Takto obejde několik míst, včetně stolu, který v sobě skrývá pušky. „Jak ti už určitě došlo, tak tohle není normální obchod. Obleky, které tu děláme, jsou samozřejmě velmi kvalitní, ale není to naše hlavní práce. Zbraně, zbroje, jedy, vybavení všeho druhu. Cokoliv, co by někdo jako ty mohl při své práci potřebovat. Nabídka je široká a dokážeme obstarat prakticky cokoliv. Věřím, že v úkrytu nějaké základní vybavení bylo, ale cokoliv navíc můžeš získat zde.“ | ||
| |||
| Pod zemí Walter Dojdeš úplně až k postavě. Takhle zblízka vidíš, že má bledou, takřka bílou pokožku. Na sobě nějaké špinavé cáry oblečení, které visí volně u pasu, jinak je postava prakticky nahá. Jakmile postava zaslechne tvůj hlas, tak sebou cukne. Pomalu se začne otáčet a ty spatříš obličej s propadlými tvářemi a bez očí. Ústa otevřená dokořán, jakoby v nějakém děsivém výkřiku.
Postava na tebe chvilku civí a nic neříká. Potom se ozve křupnutí a spodní čelist se pohne. „Dobrej.“ odpoví postava přidušeným hlasem „Na procházce? Na procházce? No jo, není nad to si době protáhnout nohy. Člověk je pak plný energie.“ Nemrtví se zašklebí křivým úsměvem a neohrabaně se vám klidí z cesty. Když tohle “nebezpečí“ pomine, tak se k tobě připojí zbytek skupiny. Za sebou stále slyšíš, nemrtvého, který jde pryč a táhne za sebou jednu nohu. „Tak to bylo vo fous, šéfe. Být to ten hladovej typ, tak by se na nějaký kecy vykašlal a jde nám rovnou vohlodávat kosti.“ Nejistě se při tom ohlédne za sebe, kde slyšíš, jak se postava stále více vzdaluje. Goblin se pak k tobě nakloní a zašeptá. „Ale stejně bych se ho radši zbavil. Nikdy nevíš, kdy takové věci rupne v bedně a nevrhne se na tebe.“ | ||
| |||
| Spáleniště - Divadlo Mahalath Přesuneš se k poklopu. Nahoře není nic, co by ti bránilo ho nadzdvihnout. Jde to snadno a bez větších potíží. Vzduch je také zdá se čistý. Ocitla ses ve skladišti. Všude panuje klid a ticho. Nezdá se, že by tu někdo hlídal. Začneš se procházet mezi bednami, kterých tu není zrovna málo. Řada z nich je plná kostýmů a rekvizit, některé už tak staré, že jsou nepoužitelné. Jsou tu ale i jiné věci. Daleko zajímavější věci. Mezi takové patří například krabice s insigniemi rodiny Scoria. Uvnitř nich najdeš samopaly, revolvery a dokonce i pár granátů. Není to nic extra, ale u správného obchodníka by to nějaký ten hezký peníz hodilo. Také najdeš spoustu alkoholu, možná ze dvou nebo tak tří náklaďáků. Ten pro změnu nese značky rodiny Basal. Ale tu úplně nejpodivnější věc najdeš až na konci. Jsou to čtyři, rakvím podobné nádrže. Jsou průhledné a v každé z nich se nachází tělo. Všechna vypadají, jako by spala, jenom se tak vznášejí v prostoru. Mohla bys zkusit nádrže otevřít, ale jaký to bude mít výsledek, můžeš jenom hádat. Nádrže nevypadají jako nic, s čím by ses kdy setkala. Kromě nich je tu ještě šest boxů, všechny označené jako lékařský materiál. Uvnitř ale nejsou injekce ani ampulky s léky, jak by někdo mohl podle toho označení čekat. Místo toho tam najdeš lidské orgány a krev. Několik různých skupin, rozdělených i podle ras. Většina se zdá být v pořádku, ale obsah dvou boxů se zdá být nepoužitelný. Oe loi olue? Lüa lanate nu. Jsou tu Elvara i Vaöra. Co je to za zvrácenost? Skladiště projdeš celé a nenajdeš nikoho. Žádná hlídka, ani zašívající se lenoch. Pokud chceš, můžeš pokračovat dál v prozkoumávání divadla. Ze skladu vedou dvě cesty. Je tu schodiště, které vede směrem nahoru a velká vrata která vedou kamsi dál. Vrata jsou dostatečně velká, aby jimi projelo i vozidlo. Takhle pod zemí nepoznáš kterým směrem míří, ale v hlášení medvědových průzkumníků nebyla žádná zmínka o dalším vstupu. Tím spíš pro auto. | ||
| |||
| Elysium Oz Jasně, já chápu, že nám běží čas. Ale i ty si musíš čas od času trochu vorazit. K čemu mi bude unavený tělo, který se někde nechá voddělat? Tý svý holce taky mrtvej nepomůžeš. A jestli to nevíš, tak když chcípneš, tak je to konečná i pro mě. Hezky zpátky mezi ostatní a čekat než se sem zas dostanu. Zamířil jsi do Elysia. Pokud člověk něco potřeboval, informace, artefakty, nebo jenom holky, byla velká šance, že právě v Elysiu to najde. Stejně jako obvykle i dnes u vstupu hlídal Benny. Dvoumetrový gorilák, který vzbuzoval respekt jenom samotnou svojí existencí. Ten když někomu vrazil facku, tak už se nezvedl. Zřejmě proto si s ním nechtěl nikdo začínat. Tedy alespoň ne z těch inteligentních. To také zajišťovalo hladký chod celého podniku. Uvnitř bylo docela plno. Většina lepších stolů už byla zabrána a nezdálo se, že by měl v nejbližší době někdo odejít. Na podiu zrovna vyhrávala gobliní jazzová kapela. Jediný co tomu chybí, je pořádná rvačka. Tuhle radost bys mi asi taky nedopřál, co? Rozhlížíš se kolem, ale jak ať se snažíš sebevíc, Aughistora nikde nevidíš. Ne, že by bylo snadné najít jednoho trpaslíka, navíc v takové spoustě lidí. Tím spíš, pokud tu už nějakou dobu popíjel a odpadl pod stůl. Zkrátka nikde není. Tvého pohledu si všimne i jeden z číšníků, který jde zrovna kolem. „Pokud hledáte volnej stůl, tak je bohužel plno. I zadní salónky jsou už obsazený. Zkuste jedině bar, tam by mělo být ještě místo.“ | ||