Andor.cz - Dračí doupě online

Wtf???

"Počkej jakože ten malej tlustej koníček, co je ve stáji, to je jeho? Já myslela, že ho tam má nějaká naše šlapka pro radost, nebo tak něco! Já doteď asi nepřemýšlela nad tím, že Pepe má koně, protože k čemu by ho měl, žejo... " nakrčím jedno obočí. "Třeba ho má ze stejného důvodu, jako jsem si myslela, že patří nějaké šlapce, no, pro radost..." byť teda mi přijde hrozně divný pomyšlení na to, že by měl Pepe něco pro radost, nebo z něčeho radost. On je takovej, no vždycky jsem si myslela že uvnitř mrtvej, ale teď docela pookřál, když se rozhodl s námi jet. Kolik Pepemu vůbec vlastně je? Vždycky se tady tak šourá, může mu být prakticky asi kolik si kdo od boku tipne.

"Mě teda trošku vyděsilo, že s náma chce, pojede nás parta jak z blbýho vtipu. A jako já se ničeho nebojím. Ale Pepeho někdy... No. " otřesu se.
Moc si tu cestu neumím představit, popravdě, ani co pak budeme dělat.

"A já nikdy nedělám zbytečné drama. Co tím jako chceš říct," obejmu ho okolo pasu a přitáhnu si ho blíž k sobě. "Jako bys mě neznal! No a vůbec, když nemusíš za Alessiem, protože Alessio přijel za tebou, tak se pak se mnou můžeš sejít na dobytčím trhu, až půjdu sehnat koně pro Lucu!

Jedu na kóni

"Pepe jede s náma,"
"To je skvělý!" pronesu nadšeně, "já nad tím sám přemýšlel, že by se i mohl doktor hodit, ale nečekal jsem, že by se chtěl trmácet s náma přes pole, lesy, hory, doly. Ani jsem nevěděl, že se na to vůbec cítí odjezid... však, ten jeho koníček je taková legrace, než jako válečný oř. Ale snad nebude potřeba. Já v ideálním světě i doufám, že se snad do žádné šarvátky ani nepřipleteme..."

Ale kdo je připraven, není překvapen!

"A nezapomeň, že na té lodi budeme dva dny, takže je v zájmu všech, aby všechno proběhlo poklidně a bez zbytečného dramatu, protože se to nezdá, ale dva dny umějí být setsakra dlouhé."

Dva dny zavřený na plující krabici s Lucou a Pepem... to bude zážitek, o tom žádná!

Každej den toho má hodně! Haha, však!

Spokojeně mu nastavím tvář k polibku. Teda mohl ho dát dřív, než se omastil od klobásy, ale tak se utřu pak později nenápadně do rukávu a bude vyřešený.
"Hej můj chle-" a je fuč.
Kurva fix, proč mi všichni furt berou jídlo?

"...By pak beztak vyměnil nějaké místa pro koně za štětky či nějakej podobnej blbej vtípek..."
Hele, taky mám jeden vtipek!
"Pepe jede s náma," dropnu to jen tak, protože na tohle se stejně nikdy nikdo nemůže připravit. Jsou věty, na který prostě neexistuje dobrý a špatný čas, protože prostě...
"Prostě mi to oznámil a než jsem cokoliv, tak se šel balit. A. A. A já ho chci, protože nechci, aby mě ve válce ošetřoval nějaký vesnický doktor, co umí léčit jenom nemocný prasata a do rány maže slepičí trus!"
To radši pijavice!

"Nic mu neříkej a pokud na mě něco zkusí, tak do majetku bratrstva z nějakého neznámého důvodu přibude jedna loď!"
Zamávám před obličejem rukou se spojenými prsty.

Im sexy and I know it

"Já nikdy nezaspím! Jen jsem se musel nachystat!" pronesu, zatímco si jdu pro nějaké klobásky ke stolu.

"Musel jsem se totiž kompletně připravit, mám toho dneska, jako ostatně každý den docela hodně. Musím zkusit štěstí na trhu a pak navštívit našeho 'přítele Orfea' a následně se stavit k Alessio- oh, co tu děláš? No, je vlastně jedno a dobře zároveň, no ale i tak toho mám prostě hodně!" a sednu si vedle Alessandry, které seberu chleba ke klobáse a dám ji mastnou pusu na tvář.

Hehe, kdopak mě to naučil.

"Kvůli tomu jsem se i tak našňořil a poslal Rocca mi chystat koně. Dám tu nějaký ty rozkazy a vyrazím. Najím se venku. A tím pádem se sem už nejspíš asi vůbec nevrátím. Takže mám všechno nabalené, ať prostě můžu vyrazit, všechno vyřídit a potkat se s váma všema pak až v přístavu. Vzhledem k tomu, že jsem to s kapitánem... Vecolim? domlouval já, tak je nejspíš potřeba, abych tam byl první. Protože zná jenom mě a pak tady Lucu a myslím, že nechceme, aby to vyřizoval on. By pak beztak vyměnil nějaké místa pro koně za štětky či nějakej podobnej blbej vtípek..."

Teda, v ideálním světě by to bylo místo pro jednoho koně.

"A... nejsem si jistý, jestli jsem kapitánu trošku nezapomněl zmínit, že budeme naloďovat i ženy a možná, ale jen možná z toho bude trošku dusno. Byť si nemyslím, že až tě uvidí ti řekne do očí, že nikam nejdeš."

Omg tak jak s tím koněm!!!

"Ne tak počkej," čapnu ji za ruku, než stihne odejít.
Čert aby se v tý holce vyznal, fakt! Tak chce koně, nechce koně?
"Já myslela že tě ten kůň nezajímá. V tom případě pojď se mnou!"

Když to musí být.

"Jako dobře, klidně za ním budu chodit, ale trošku jsem se těšila, že se půjdu podívat na toho koně, ale co se dá dělat..." řekne posmutněle Fiorella, která to sice přese velmi křehké vztahy nedávala znát, ale asi se uvnitř těšila na nového koně.

P.I.M.P. Bastiano!

Fiorella na mě tak nějak naštvaně čumí.
Tak jako pokud se ti předem nelíbí, co jsem ti vybrala, tak si vem třeba erární hajtru tady ze stáje, třeba tu hodnou hnědou, co si ji půjčují i děvky, protože je uvnitř mrtvá a ony vědí že je nezmrzačí! Nebo si třeba - oh, ty myslíš že budou spolu...? Oh, oh...
"Ale prosímtě, Fiorello, nesmysl!" odbudu to mávnutím rukou. Oni dva spolu kdysi chvilku něco měli, nevyšlo to, Chiara se vdala za chlápka, co tak tři sta dní z roka není doma a někde obchoduje, takže... Hm, když to řeknu v duchu takhle, tak mám určité sekundární pochybnosti. No.

Ale stejně ten kůň, manželská hlídko!!! Proč se VŮBEC NERADUJEŠ? Ah, konečně Bastiano je tady-
Otočím se v němým úžasu.

Cože? Jak se vyšňořil! Jako a kde se poděly ty časy před lety, kdy jako měl pět košil a v pokoji ani zrcadlo a to bylo samé "Alessandro, ty hedonistko, nepotřebuješ pátý šaty!" "Alessandro nechápu k čemu máš na karneval róbu, vyšívanou pravým zlatem!" "Alessandro, je tohle rubín? Hrozná neskromnost! Marcus Aurelius by-blabla!" Ha, v jednu chvíli se mi tak moc snažil dokázat svůj extrémní asketismus, že se zbavil postele! Teda musím uznat, že to asi dost urychlilo to, že se ke mně nastěhoval tehdy do pokoje, protože spát na zemi sice bylo asketický, ale taky pěkně nahovno. Hehe. Hehe, Bastiano, hehe!

Ne, pane bože, je tak hezkej, podívejte se na něj! Ten ohon lesklých hnědých vlasů na temeni, ty velké oříškové oči, ta sladká, hladká tvář, ten kní- KURVACOŽEONMÁKNÍR???
Zakuckám se vejcem.
Tyvole, hlavně se mu nesměj a NEDĚLEJ VTIPY NA MACHIAVELLIHO!!! ALESSANDRO, NESMÍŠ!

"Vole Luco," zasměju se pro sebe tiše.
"No, Fiorello, teď je řada na tom, abys bránila MOJE rodinný štěstí. Takže půjdeš tady s mistrem a ujistíš se, že se na něj nebudou lepit žádný chtivý štětky, protože já mám práci." syknu na ní pobaveně.

"Bastiano, konečně, už jsem se bála, že jsi zaspal!"
A ty ses mezitím hastrošil!
Smutný je, že já jako hastroš jet nemůžu, protože já ze svých šatů těžko pak udělám něco, v čem se dá pracovat! Zas o tom, jak se ženská v sametových šatech na sněhobílým koni probila řadou Francouzů s palcátem v ruce by se pak asi ještě dlouho zpívaly legendy!

Jede no, lula.

"No, co se dá dělat," řekne Alessio a konečně si spokojeně vychutná svůj sýr, "asi bude rovnou nejlepší, abych se sem nastěhoval, co budete pryč. Abych mohl na bezpečnost dohlížet co nejlépe a nejdůkladněji."
"No, bude to asi nejlepší, protože jen tak budeš vždycky k dispozici, když budeš potřeba. K čemu by bylo, kdyby se tu něco dělo a by tys byl na druhé straně Benátek," přitakala mu hnedka na ruku Chiara.
"Chrmp," dodala jen Fiorella, který ještě zkouší zachránit celou situaci: "A nebylo by v rámci bezpečnosti všech nejlepší, kdyby tu pro jistotu prozatimně bydlel i Chiařin manžel? Přeci jenom, kdo ví, jestli taky není v nebezpečí, že ano..."
Chiařina dobrá nálada najednou zmizela. "No, ale on není asasín, to se myslím nehodí, aby tu s námi byl..."
"... navíc, by to mohlo přitahovat zbytečnou pozornost, kdyby se tu začali sestěhovávat lidi," přitakal její nápad hnedka bránit Alessio.
"JE TO BORDEL, FURT SE TU MOTAJÍ OKOLO LIDI!"

Dodá nasupěně Fiorella a následně upře velký a významný pohled na Alessandru, ale je v tu chvíli asi jediná.

Protože všechny oči se stočí ke dveřím, kterými do jídelny vstoupil Bastiano.

Ve svém slavnostním fialovém kabátu s kožešinovými lemy, ke kterému měl na hlavě i ladící fialový baret s pavím perem a zlatým prošíváním. Pod kabátem měl svůj klasický asasínský úbor, z kterého prosvítala jeho červená košile. Což nebyla úplně nejlepší zpráva, pokud měl jen opravdu jen jednu, jak říkali drby, a nosil ji i včera, ale takový byl holt život. U pasu se mu opět houpala jeho Schiavona a dvě pistole. Na zádech měl i svůj věrný batůžek a v rukou nesl (obyčejný, ale dostačující) přední kyrys, který rychle předal Roccovi spolu s batůžkem s tím, ať mu jej hodí ke koni, kterého chce rovnou už osedlat.

Byť kabát i baret vypadali draze a sami o sobě by přitahovali pozornost, největším šokem ale bylo, že Bastiano neměl na sobě svoji masku a i že v rámci hraní své role, si oholil vousy a nechal si jen knír. I když jizvy po popáleninách na je tváři už nebyly, stejně bylo neobvyklé ho takhle spatřit.

Nastalé ticho přeruší první Rocco s radostným výkřikem "Vám to ale dneska sluší pane!" následovaný už tišejším Lucovým "Píči, to je kundilap... Ale zpátky k té princezně..."

Kurva. Pepe jede asi s náma! O_o;

Už se mi to delší dobu nestalo, ale prostě zase jednou naprosto nemám slov. Jenom civím na Pepeho a jeho pádné argumenty a tak nějak mi dochází, že i když to nechci, nikdo to nechceme a nikdo by to nikdy snad nechtěl - Pepe jede s náma. Sakra v žádném scénáři v mé hlavě nikdy nefiguroval Pepe Silviano! Jak...?
Má vůbec koně?

A ti dva teda chtějí jet, mebo nechtějí jet, nebo já nevím?
Asi nechtějí, evidentně pochopili, tak jako já, že povinnosti mají přednost před zábavou a tak prostě ctí tu povinnost tady zůstat a dávat na všechno pozor!
Hodný děti mám. Pěkně jsem je vychovala!

"No prostě jsme se původně rozhodli, že Daria, Alessio, Chiara a učni tady zůstanou. Kromě Oderica, který pojede na misi s Claudiem. Je to velká zodpovědnost to tady hlídat, budete mít na starost všechno, co tady máme," snažím se je tak nějak přesvědčit, že to určitě bude zábava, ať z toho nejsou smutný!!!

"Jdu si tedy sbalit své věci."
"Eeeeh... Dobře?" odpovím opatrně za jeho mizejícími zády.
Takže on jako fakt jede taky??? Heeee?

"A ty, Fiorello, neboj, vy s Lucou s náma samozřejmě jedete, zrovna po snídani jdu koupit koně, na kterém s náma pojedeš. A určitě budeš spokojená s tím, co jsem ti vybrala. Ta kobyla rozhodně za svůj život zabila víc býků, než ty. Na takovým zvířeti jsi ještě neseděla."
Teda snad mi ji prodá, ale tak každý zboží je na prodej. Jen má svoji cenu!

Pepe ale chce jet. Na důvody proč má i flow chart v ordinaci!

"Co jste si říkali?" řeknou skoro současně Chiara i Alessio a koukají, co řekneš, protože to vypadá, že pro ně máš zprávu, kterou nechceš říct. Fiorella si jenom spokojeně založí ruce na hrudi, protož tuší, co asi Alessandra nechce říct. Než se vyděšeně předkloní, když jí dojde, že to znamená, že Alessio s Chiarou zůstanou sami doma.

Než však se stačí vyžvejknout dál, slova se chytá dottore.

"Syfilis má dlouhou inkubační dobu, pokud nebudeme pryč celé měsíce, je to jedno," nenechá se odbít doktor a rovnou se i pozadí na židli. "Naopak paní Da Mezzo, kdo VÁS ošetří, pokud se v boji zraníte? Nějaký vesnický řezník? Pokud vůbec nějakého najdete. Ono, když jde kolem válka, vesnice nezůstávají plné lidí. Tedy, jejich těl ano, respektive co z nich zbude, ale nikdo kdo by vás ošetřil už ne," chvilku to vypadá, že se doktor zase zasní nad starými, dobrými časy. "Alespoň v Itálii je to lepší než na Balkáně. Tam je většina doktorů židi a když se něco nedaří, což pochodující armáda většinou je jenom hromada neštěstí a zmaru, tak je tam, nejspíš asi místní zvyk pro štěstí, začnou věšet na stromy... Zvláštní lidé ti Slovani. Ale jinak pohostinní, to zase ano. Jen teda nemaj rádi židy no. Jak který Maďary. A teda muslimové to tam taky u nich nemají lehký. Ach, a co když teprve nějaký jejich krajan mluví trošku jiným přízvukem než oni..."

"Jako samozřejmě mám i nějaké schopné lidi, co by to tady mohli za mě vzít," chytne se slova opět Alessio, když doktor je mentálně ve svém šťastném místě, "Nejde všechno řídit sám. Určitě by se o to tady zvládli postarat, to není problém. Teda..." a na chvilku se zamyšleně odmlčí, "... pokud tu ale teda i Chiara pro větší bezpečnost základny zůstane, tak je asi situace vážná. A možná bude lepší, když tu na to dohlídnu. Dám tomu to zkušené oko vojáka, které vám tady jinak chybí.

"No, ale aby jim nechybělo zkušené oko vojáka v poli a a aaa nebo zkušené oko Chiary tamtéž, no!" zkusí ještě situaci zvrátit Fiorella.

"Kromě mých chirurgických schopností, mluvím plynně latinsky, německy, jihoslovansky a trochu turecky či španělsky. Itálie se teď hemží žoldáky různých národností. Nikdy nevíte, na jaké marodéry narazíte a bude potřeba se s nimi domluvit, aby nedošlo k nedorozumění. Nedá se nic dělat, prostě mě potřebujete," uzavře debatu doktor a zvedne se k odchodu. "Jdu si tedy sbalit své věci."