Andor.cz - Dračí doupě online

For the voyage is long and the winds don't blow

"To nenakupujete dneska úplně v malém, hehe." zasměje se Schmidt a zamává vám na rozloučenou.

***

Cesta do přístavu už proběhla bez žádných zdržovaček a problémů. Ani najít Freccia d'Oro nebyl žádný větší problém.

Byla to solidní čtyřstěžňová karavela. Masivní loď, na první pohled vzbuzující obdiv, úctu a tak trochu zvědavost, čím se to kapitán Vecoli živí, když má takovouhle loď. Zdobená zlatá záď s mouřeníny mezi palmami však trošku napovídala.

Kolem lodě panoval čilý ruch. Námořníci a skladníci nakládali na loď ve velkém bedny, kolem se motali i lodní ochranka, které se podezřívavě koukala na každého, kdo se k lodi nachomýtl. Od oka byla posádka okolo čtyřiceti chlapů. Nemálo. Ale nebylo to tak překvapivé, protože na menší loď byste se se svým nákladem nevlezli.

Už byl i k lodi přistavěn jeřáb na koně. kapitán Vecoli zjevně věděl co dělá. No, nevědět to, nemá takovou loď jakou má.

"Ááá, pán Bastiáno, jste tu brzo! Ale tak to mám rád, pak nejsou zpoždění!" přijde vás přivítat vesele kapitán, který jinak zrovna řídil nakládání nějakých beden."A i nejspíš vás šla vyprovodit i vaše krásná sestra, to je od ní velmi hezké. Téměř jako ona sama," řekne Alessandře a začne jí italsky objímat s pusou na tvář. "Mě moje žena nikdy nechodila vyprovázet. Ani když žila. Byť vypadat takto, ani bych nikam neplul."

Argh!

Jestli najdeme něco, co vypadá velmi cenně, ty zkundyxichte, tak si to, jako obvykle, nechám já do svojí sbírky! To by tak hrálo, abych ti tady nosila MOJE BEBECHY! Jakmile se mi podaří přesvědčit ostatní, aby mi pomohli pobrat, co sama neunesu, tak je to moje kořist! Ten mě ale vytáčí! Jak může - jak kurva? Tolik zápornejch mrdů mi už dlouho takhle nikdo nedal, grrrrrhmchrmp. JAK S TÍM VŠÍM VŮBEC SOUVISÍ, ŽE BYDLEL U NĚJAKÉHO HŘBITOVA NEBO CO???

"než nám vnutí ještě něco dalšího co nepotřebujeme a ještě nás za to donutí mu zaplatit."
"Ale já to kopí potřebuju, fakt hrozně moc," šeptnu mu do ucha trochu zahanbeně a pokud možno se snažím tak, aby to Schmidt neslyšel, ale tak kdo ví.

Pak si upravím svůj sametový plášť.
"Tak. Máme tady k vyzvednutí jednoho koně a taky jednu loď, která na nás čeká."

Tak popojedeme

Wow, on ji zničil jako Římany u Carrhae. Úplně si ji namazal. Hehe. To se nestává úplně často. Holt Alessandra je zkušený asasín a on zkušený obchodník. Z druhé strany spektra si myslím, že by ho nejspíše porazila na souboj s mečem. Nejspíš. Jeden nikdy neví, jestli by nepřekvapil, přeci jenom je prodává.

"Je skvělé, že jsem se na tom tedy všichni tak krásně domluvili a my můžeme tedy spokojeně odejít," významně se na Alessandru podívám, "než nám vnutí ještě něco dalšího co nepotřebujeme a ještě nás za to donutí mu zaplatit."

Ještě než odejdeme, si však neodpustím jeden dotaz: "A, ten vás příbuzný v Anconě, jen tak ze zvědavosti, jak se jmenuje a v čem podniká? Shodou náhod, tam zrovna plujeme..."

Malý, velký Izrael

"No a pak že to nejde ne?" řekne nadšeně Israle a promne si spokojeně ruce. "Hava nagila, jak se s vámi krásně obchoduje, co jež pravda. Tak ať se vám v té válce daří a tak, a nezapomeňte všem kdo se zeptá říkat, kdo vám ty zbraně vyrobil. Jo, a abych nezapomněl. Pokud byste nááhodou narazili na něco, co vypadá velmi cenně, nenechávejte to ležet hnít někde v lese, ale pěkně mi to přivezte, já už se postarám, aby to našla nového majitele a vám to hodilo nějaké penízky. Jestli se chápeme..." a významně mrkne.

Show me your Drachmae!

Skousnu zuby pevně k sobě v potlačovaném vzteku, vyfrknu nosem a zúžím zlostně oči. Musí se mu nechat, že obchodovat ten chlap umí.
"Shodněme-se-tedy-na-tom-že-ho-nikde-cestou-nezaseru" zasyčím nasupěně.
Žid jeden!!! Dokud ho nezničím, pořád je to ostatně můj reklamní předmět! SPONZORSKEJ DAR!

Hmm, Kassandra vibes. #Prst

Schmidt nehne ani brvou. Zjevně ho ječení nijak nevyvede z míry, dokud k němu člověk nemá v ruce louči.

"A vy tam jako nechodíte, ale rovnou tam lítáte či co se mi paní Alessandro snažíte říct?" a usměje se. "A pan Soudeček byl Florenťan, fuj, toho bych vůbec nevytahoval. A já o tom něco vím. Svého času jsem bydlel i kousek od hřbitova. Musím tomu rozumět," řekne další část svého životního příběhu, jako by bydlení u hřbitova měla lidem zajišťovat prastarou moudrost a patent na rozum. "A kopí stojí, kolik řeknu. Teda, kolik za něj zaplatil Pitigliano. A to bylo... padesát, ale já jsem byl ochotný vám dát slevu. Můžete se ho jít zeptat... víte, kde je hřbitov?"

OK teď si italsky nehodím na morálku, watch me, pidipost!

Trhaně se nadechnu, zatímco mě ten židoslav začíná srát!
Tady teď poslouchej, ty malý hovno!!!
"JAK JAKO ŽE CHODÍME DO CASA ROSA, TY SPROSTOTO JEDNA, JAK BYCH NĚJAKÁ ŠLAPKA BYLA, MY VLASTNÍME CASA ROSA!" rozkřiknu se, kdo ví, proč mě takový nesmysl vlastně zrovna nasere!
"A ALESSANDRA JE NAPROSTO ITALSKÝ JMÉNO, NEJITALŠTĚJŠÍ JMÉNO, BOTTICELLI SE TAK TAKY JMENOVAL! A TO KOPÍ NEMŮŽE STÁT ČTYŘICET ZLATEJCH A PŮL NEBO KOLIK, TO SNAD NENÍ ANI MOŽNÝ!"
Mávám v náhlém popudu rukama před obličejem.

Tyyyy

"Tento obchod nepatří dóžemu a ten název nijak nenaznačuje, že by mu snad patřil. Ten název jenom znamená, že je to kvality hodné dožete i že je v dóžecím městě. Nic jiného to znamenat nemá!" a dupne u toho.

"A hodnota toho kopí je tři-čtvrtě a čtyřicet dukátů. Jen pro pořádek, kdyby se mu tedy něco stalo... a já jsem Benátčan! Schmidt je naprosto typický italský jméno! Jmenuje se tak i můj bratranec co má obchod v Miláně! Stejně tak i můj strýc, co má obchod v Anconě! A tak bych mohl pokračovat, ještě hodně dlouho! Pff, já taky neříkám, že Alessandra je neitalský jméno, protože se to nesluší!"

A vědoucně se na vás podívá.

"No já zapomněl, že tady pan velmistr vlastně dělá reklamu i pro Casa Rosa, takže hehehe, vím kam chodíte."

Kůň bude v pohodě, KAŽDEJ MURGHES JE STEJNEJ, PROSTĚ ČERNEJ KŮŇ!

'Dóžecí ocelové emporium Israela Schmidta - Nejlepšího zbrojíře v Benátkách! Volte nekompromisní kvalitu, volte Schmidtovu výbavu!'
Čertu, to je nějaký moc dlouhý! To určitě poseru. No co už, hehe. Kopí!
"Ten obchod teda patří Dóžemu? Jsem myslela, že jste majitel a vy tu zatím jen prodáváte. No, ale působíte přesvědčivě, jako by vám to tu fakt patřilo." spokojeně si kopí držím v ruce a koukám jak je parádní a naleštěný. A moje.

"Takže až mě někdo od Orsinu uvidí s tím palcátem, budou si myslel, že jsem to ukradl mrtvole? A to kopí stejně? To je taky super vědět..."
"Lásko, ten palcát je kladivo, protože palcáty už jsou velmi z módy", " mávnu přezíravě rukou a věnuju mu rozverný pohled.
Dneska jsem v ráži, ehehehehe!

"Jen ho nesmíš ztratit či zničit, než se vrátíme, aby bylo s čím pak tu reklamu udělat."
"No, nejhorší, co se stane je, že ho s hanbou zaplatím. Ale to bych nerada, doslova jsem ho teď nad panem Schmidtem, - to jméno nezní moc Italsky mimochodem, vyhrála!

A ne, děkujeme, vaši velkorysou nabídku na trochu soukromí odmítám, jednak takové věci, jako techtle mechtle mimo domov provozuji jen o karnevalu a požití hodně vína a druhak - chci toho koně vidět, protože pokud se mi nebude líbit, chci to handlíři omlátit o hlavu ještě zatepla," a při "omlátit o hlavu" významně na ruce pohodím kopím.