Andor.cz - Dračí doupě online

Pff, ty jsi začala?

"Heh?" řekne Alessio a posadí se vedle Pepeho.

"Pepe je teda fakt upír jo? Ty vado," řekne ohromeně. "Já to teda vždycky věděl. Pokud se teda počítá jako vždycky, že od té doby, co jsi to řekla. Ale pak mi to bylo prostě jasný." A uznale pokývá hlavou, jak toho nemrtváka prokoukl.

*Vždyť není pes. Není pes, není vampiro. Je to tak jednoduché. Co na tom furt nechápete.*

"Péro si strč někam ty vole," opraví Alessio Diega.

Pepe nakloní hlavu a kdyby bylo vidět pod masku, jistě by se uhrančivě koukal na Alessandru.

"Jsem expert na pití moči, co jsem poznal vás dva. To dá přece rozum, ne? Ale nebojte, vaše tajemství je semnou v bezpečí. Pokud vím, nikdo o tom neví."

Pak se podívá na Alessia.

"Hups."

Fuj, Pepe

"Fuj, Pepe, jak vás to napadlo? Jste nechutnej, proboha," vykulím oči a zkřivím xicht naprostým zhrozením. "Tak to snad nikdo nedělá, ne?" protočím očima a napiju se raději toho nedobrýho vína.

"Jako odborník bych řekl..." zapitvořím se a napodobuju jeho hlavu, položenou na rameno. "Odkdy jsou upíři odborníci přes pití chcanek?" Vrátím hlavu tam, kam patří, tedy rovně.

No, jsi zlá a proto musíš být potrestána!

"Heh?" vydá ze sebe Alessio.

"Velký maestro Bastiano chčí do vany? Tak proto asi nechtěl, ať ho u toho vidím. Hehe. Je vtipný."

"Moč je zdravá," pronesu do toho trošku moudrosti Pepe. "Jako odborník bych řekl, že až léčivá. Jen se nesmí pít. To však pak Bastiano určitě nedělá, že ne?" a nakloní tázavě hlavu na bok.

Shit, teď mě to backslashlo do xichtu?

S potutleným chechtáním sleduju, jak Alessio odchází a kvačí nahoru. Určitě to zadělá na neuvěřitelně vtipnou situaci!

"Víno, ředěné vodou, ale pěkně hutné, jak si paní přála."
"CO-?" kousnu se do jazyka. Kurva, nesmím nic vypálit od boku, musím napočítat alespoň do pěti, jinak zas všichni řeknou, že se všude jen hádám a dělám průsery - Ale tak kurva, co je tohlr za sračky ty idiote Gubijská, demente natřená na zeleno? Žide jeden prašivej, hanebnej! Slušný lidi škubat takhle podle na takový mamrdovině! Ředění vodou za příplatek a pak to naředíš vodou a stejně doliješ za další příplatek vínem??? Mamrde jeden, cejtíš z nás prachy a chceš toho využít, co? Hlavně že ten tvůj hostinec jako nic moc, nemáš ani větší pokoje, nebejt město plný, tak tady nepáchnem a najdem něco, kde budou oddělený místnosti, protože já jsem...!
Zatnu zuby a přes ně vytvořím na tváři absolutně neupřímný úsměv, doplněný o roztomile sepjaté ručičky v klíně a hlavu nakloněnou na stranu.
"Děkuji, přesně tak jsem to chtěla."
No počkej, ty zmrde, ty mě ale sereš a zjevně si tu pobudem, takže budu mít spoustu příležitostí ti anonymně posrat den!

"Tys mi lhala, on mě vůbec nechtěl vidět. A já jeho taky teda ne. Proč? Proč Alessandro?"
"Heh, nechtěl?" protáhnu zamyšleně.
Doufala jsem, že z toho bude víc srandy. Sakra. Víno je neuspokojivý a vtípeček taky. Co já tu dneska dělám.
"Zvláštní, říkala jsem si, že určitě něco vymyslel, zatímco močí do vany, teda chci říct, zatímco se máčí ve vaně."

Cítím se podveden, když Alessandra vede nás sem

Alessio se vrátí zpět, mírně rozladěn.

"Tys mi lhala, on mě vůbec nechtěl vidět. A já jeho taky teda ne. Proč? Proč Alessandro?" domáhá se nebohý Alessio odpovědi.

Bílej den a bílá tvář

Vklidečku se drbu rejžákem, abych se trošku očistil. Protože kromě poblití, jsme i předtím měli den na koni.

Když v tom klika cvaká, dveře letí, Alessio vchází do dveří.

Chvilku na něj koukám. On na mě.

"Vypadni," řeknu mu stoickým hlasem, protože chci svůj klídeček při koupání.

Ave on!

"Heh, ale já žádnýho ochmelku s baretem taky neviděl!" oponuje Alessandře Alessio.

A ostentativně u toho zavrtí hlavou. [Nono pako, nono]

"No, když mě Bastiano shání, tak ho musím jít potěšit, žejo!" řekne Alessio a vydá se po schodech.

Mezitím přijde hostinský a má džbánek pro Alessandru.

"Víno, ředěné vodou, ale pěkně hutné, jak si paní přála."

Ave Caesar!

"Tak ne asi, tys nic nekradl, nic nezpíval, nic nepil a ROZHODNĚ nic nehlídal, jinak by po Gubbiu neběhal teď nametenej vochmelka s fialovým baretem! Jsme ho zkusili přechlastat, abychom tu čepici získali zpět a tyvole, měls vidět, jak to dopadlo. Tolik blitek jsem ani nevěděla, že mám v sobě-" to je panečku témíčko k obídku vážení!

"Ale voda je ve vínu za příplatek milá paní. Ale tak co se dá dělat, když si host poručí..."
"Tak když je to takovej problém, tak mi ho dejte hutný, já vám to tu akorát zebleju, dyť vo nic nejde, žejo!" křiknu za jeho zády a pak tiše dodám: "Todle město je snad plný prašivejch židů nebo co..." a u toho nevěřícně protočím očima a zakroutím hlavou.

"Oni nás teďka nutí tady hlídat město, jestli se něco nepokazí."
No, nepokazí. Jenže to opilýmu Alessiovi říct zrovna nechci. Až vystřízliví, tak se dozví, jak to bylo. Teď bych potřebovala mluvit ideálně s Marcem. Sakra, mohl přijít osobně. Já je mám ráda všechny - ale Marco je prostě jejich velitel z nějakýho důvodu.

"Což, což... kde je naše hlavní hlavičička? On určitě už má plán. Že jó."
Napadne mě něco moc vtipného.
Hehe, Bastiano, hehe!

"No vidíš, ten se po tobě sháněl!" řeknu s vědomím, že Alessio není ve stavu, kdy by mu došlo, že to vlastně nedává úplně smysl.
"Když půjdeš nahoru po schodech a pak třetí dveře hned vpravo," navedu ho do koupelny. "Určitě ti řekne, jaký je plán! Určitě ti to chtěl říct celou dobu! "
To máš ty kundimíre za to, žes mě nechtěl po probuzení pomazlit.

Galie!

"Nééééé," řekne Alessio. "Já nic nezpíval. A nic nekradl. Jsou lži a podlosti Alessandro... Já vůbec nic o tom nevím. Tak."

Hostinský se jenom usměje.

"Ale voda je ve vínu za příplatek milá paní. Ale tak co se dá dělat, když si host puručí..." a spokojeně odejde do kuchyně.

Když odejde, Alessio pokračuje.

"Marco je někde. Já jsem si jistej, že někde bude. Protože, kde by byl, kdyby nebyl, že jo? Že jo, že jo Pepe, ne?"

"Jistě je to tak," potvrdí jeho slova ptačí muž.
"Vidíš," dodá spokjeně Alessio a přikývne hlavou. "Oni nás teďka nutí tady hlídat město, jestli se něco nepokazí. Protože mrtvý velitel stráže není prdel, že jo. Takže my tu chodíme po ulici, aby nás bylo vidět a lidi si mysleli, že je všechno v pohodě. Což není, že jo. Heh. Takže zbytek je někde na obchůzce. Ale alespoň nás nechali pohromadě. Teda, jenom mě pak Marco poslal vám teda říct, že se nikam nejde, ať to víte a jestli máte teda plán, co budeme dělat a tak. Což, což... kde je naše hlavní hlavičička? On určitě už má plán. Že jó."

Druhý tažení sedmé legie!!!

"Máme problémy víš."

"To máte, ty ňoumo. Mám totiž důvodné podezření, že někdo včera ve vašem táboře Bastianovi ukradl jeho baret. A jestli toho ukradli víc, protože jste zpívali u ohně všichni jako retardi Markytánku a tu písničku o andělích, co si stejně nikdy nikdo nepamatujete pořádně, tak si mě nepřejte," řeknu konverzačním, lehkým tónem, přisednu si ke stolu a nechám ho pokračovat.

"Tu je to docela fajn, že? Hehe."
Raději nezmiňuju zatím, kdo ten bordel dělal. Protože kdoví, kde by si ten ochmelka pustil hubu na špacír. Marco beztak stejně trochu asi tuší, kdo tady dělal problémy.
"No, bylo by to o dost lepší, kdyby tady měli ty lázně, ale aspoň tu mají škopek, no lepší než drátem do voka," pokrčím rameny.
Tohle nám tu jako přišel říct? Že je uzavřené město? To přece ale víme, tyvole. Nemusí bejt jeden assassin, který se živí všímáním si věcí, aby to jakože postřehl, žejo.

"Kde je Marco? Asi bych raději mlu-"
"Chcete taky už pečeni na oběd?"
Ne, ty retardovanej krabe, přišla jsem tu hladově sedět a koukat se, jak se vostatní cpou, neasi. nadechnu se a on pokračuje. Tak zase vydechnu.

"Ano, to je v pořádku. Ten žoldák patří mému muži," Mávnu nad Alessiovou konzumací rukou.
"Pečeni bych si dala. A víno, ale prosím hodně mi ho nařeďte, úplně se ještě necítím na ostrej provoz, haha."