| |||
|
| |||
Stále ve víru boje Byla mrtvá, když na mě padala..? Héj, netuším úplně.. Prostě jsem zazmatkovala, vymanila se a jala se zdrhnout co nejdříve a nejvíce pryč od ní.. na blízko totiž nejsem vůbec použitelná.. nijak.. zejména proti něčemu takovému jako byly tyhle potvory.. jestli se ke mě dostanou.. budu jejich svačina na první kousanec.. Kruci.. Co se vědmy týkalo, nevypadalo to, že bych byla schopná.. něco jako vylepšit nebo pomoct, nebo cokoliv!! Nah, nenávidím pocit toho být na nic!! Ostatní to ale kupodivu zvládli a první vlna byla.. zažehnána? No.. nechvalme dne před večerem.. jestli furt je tady ta magická bytost.. a třeba si akorát brousí zuby na nás.. nechá nás vydat se ze své energie a magie a pak si nakráčí pro svoje trofeje.. "Huh..? Přestalo to..?" podivím se, když si uvědomím, že bouře venku ustala.. že by to vědma přece jenom nakonec dokázala..? Než se tomu případně dopátráme dopátráme, stane se něco jiného. Okamžitě si zakryju rukama uši, ale bylo to jenom prázdné gesto a bolest, pulzující tělem mě donutí klesnout k zemi, cítím, že mi něco steklo z nosu, na horní ret.. sakra... tímhle způsobem vymačká mozek z hlavy bez větší námahy..! Co mou ale bodne více než cokoliv jiného, bylo vidět Ariho, válet se po zemi, neschopen se zvednout z důvodu magie, která si s námi hrála.. Nenechám jí...! Nenechám...! Zvedám se (20), bez větších problémů, zpátky na vlastní nohy.. netuším proč, jak.. jestli za to mohlo moje odhodlání, ale musím toho využít. Přesunula jsem se tak, abych měla dobrý, čistý výhled na nepřítele... chci pojistit hozený granát svým kouzlem.. ale i když se moje rty od krve z nosu hýbali.. slova odmítali opustit moje hrdlo (4), jako bych snad zapomněla mluvit.. Náááh.. kašlu na kouzla!! Vzpomenu si, že po střetu s Krysákem jsem získala jednu poměrně zajímavou a hračku a nebylo lepší příležitost jak jí vyzkoušet, než teď když si se mnou moje magie hrála šprťouchalata. Tady, sáhla jsem po Sršni a použila jí k útoku na tu vedoucí mrchu (10), či kdokoliv bude v cestě té ráně a dostane hezký zásah. |
| |||
Stodola Všichni tam
|
| |||
Stodola (všichni okolo, ale hlavně Gabriela) Pomůžu Gab se zvednout. „Jsi v pořádku?“ zeptám se upřímně když se vedle mě postaví prakticky ve stejný moment jako se ona zeptá mě na krev na hrudníku. Pousměju se tomu okamžiku. Slabě, ale přece. Jasně, mohl bych říct, že ne, ale roztrhaná bunda jasně svědčí o tom, že krev je moje. „Ano. Budu v pohodě.“ odpovím nakonec. Dýchat můžu, do plic to nešlo a žebra taky vypadají v pohodě. Dokud jsou to jen svaly, jde to dát dohromady celkem bez problémů. Ale musíme se dostat pryč... Pak už se to ale začne zase srát. Nefunkční AKM i Tokarev a musím přejít na zbraně na blízko, se kterými si zdaleka tolik nerozumím. Ale když přijdou, nedám se lacino. Mám pro co pokračovat a udělám všechno pro to, aby to vyšlo. |
| |||
Stodola Sleduji padající tělo… a cítím jisté uspokojení. Vím, že se připravoval ke skoku a tuším, že tohle by nedopadlo dobře. Někde hluboko se sama sobě ekluji – tím spíš, když k tělu přikleknu, brokovnici hodím na záda a začnu tomu… co zbylo, řezat hlavu. Fakt nevím, jak tohle funguje, a opravdu nerada bych skončila s dítětem na krku. Spěchám. Všude kolem to vře… není tu nikdo, kdo by nebojoval – pokud ne s upíry, tak o vlastní život. Občas pohledem zkontroluji, co se děje… jenže stále častěji zůstává můj pohled přilepený k Alexovi. Rty mám sevřené do přímky. Fakt bych ho nejraději zabila. A najedou je klid. Útoky ustanou. Překvapí mě to. Otevřu ústa, abych se zeptala, co se děje. Rychle je však zavřu. V mé těsné blízkosti teď není nikdo, koho bych se zeptat chtěla. Navíc odpověď přijde sama. Je štěstí, že zrovna klečím – křik mě nezasáhne plnou silou. Zavrávorám a jedou rukou se opřu o zem. (18) Prudce se nadechnu. Zatřepu hlavou. Tak tohle tedy ne! Začnu se zvedat přesně ve chvíli, kdy dorazí Alex. Pomoc nepotřebuji, přesto se ho chytím. „To krvácíš ty?“ Vyhrknu první, co mě napadne. Podle tónu mého hlasu je zřejmé, že pokud by o jeho krev nešlo, tak brzy půjde. Alex má však jinou práci… sleduji, jak se snaží vystřelit. Jednou. Dvakrát. Tokarev. Nic. Teprve teď sama zvednu svou zbraň, stisknu spoušť… a můj pokus je korunován stejně zářivým úspěchem jako měl Alex. Hlavou se prožene tisíc myšlenek. A než dojdu k rozhodnutí, stáhne mě Alex za sloup. Čekám, až granát vybuchne, zároveň však vracím svůj Tokarev do pouzdra a do ruky beru dlouhý, stříbrný nůž. Nedá se nic dělat, půjde se na kontakt. Jakmile dozní výbuch. Odtáhnu se od Alexe a nevelkou silou ho praštím přes zraněné břicho. Chci, aby ho alespoň na chvíli ochromila bolest, aby musel zůstat. Abych já měla čas vyběhnout - a přesně to taky udělám… |
| |||
Stodola (všichni) Rád bych řekl, že mé dvě krátké dávky z AKM byly rozhodující, ale bůhví, kdo z nás měl štěstí a sundal ze střechy ty dva zmrdy. Prakticky ve stejnou chvíli kdy ti dva spadnou, zaburácí za mnou zkrácená brokovnice. Prudce se otočím až mě bolest rozdrásané hrudi skoro paralyzuje a vidím akorát jak na zem dopadá tělíčko kluka s krvavou dírou v břiše. Šikovná holka... pousměju se. Rychle pochopila jak to s náboji funguje a vypadá to, že tenhle už to nerozdýchá. |
| |||
Stodola (Všichni mimo Freyi) První střela jde někam do prdele, ale druhá je přesná. Přímo na komoru. Krvesaj se odporoučí a mě svitne naděje, že takhle by to šlo. Palba se ozývá ze všech stran a k naprosté dokonalosti chybí snad už jen komunikace mezi námi. Což je problém od samého začátku. V tuhle chvíli mám pocit, že komunikace je na bázi nadávek. Nadávám tedy žiji. Náhle je klid. Pár vteřin na vydechnutí a slova se ujme Banjo. Krátký jasný rozkaz. Přesně to, co je teď potřeba. Ne že by někdo nevěděl, že má přebít, ale prostě to uklidní. Trochu teď závidím střelcům. Vyměnit zásobník prakticky ve všem je otázkou několika málo vteřin. Doládovat kuši tak rychlé není. Takže stihnu jen dvě z plánovaných čtyř, když se to opět posere. Hukot bouře je náhle pryč a odhalí nám tak ženskou se čtveřicí krvesajů. A hlas teda má. Až mě to pošle do kolen a co tak vidím, tak nejen mě. Aricovi teče červená z nosu a že by na tom byl zbytek líp, si naděje nedělám. A popravdě mi to je teď dost fuk. Mám plno práce sám se sebou. Ale rychle to přejde (19). Zvednu se na nohy a zamířím na nejbližšího z vampýrů, co k nám běží. Mířím přímo na srdce. Jistá rána. Zmáčknu...a nic. „Piče!“ Zařvu. Znovu vystřelit nezkouším. Nezkoumám, jestli jsem něco neposral při ládování. Prostě kuši odložím a vytáhnu meč. „Otče náš, jenž jsi na nebesích..“ Začnu s modlitbou. Granát!!! Uhnu stranou, abych nebyl přímo proti dveřím a neschytal tak střepiny. Napřáhnu se k ráně a čekám, který z nich přežije granát a přijde blíž. (hody: 6; 12; 3) "posvěť se jméno tvé.." |
| |||
Když se ohořelá vampýrka naposledy zavrtí pod náporem mojí sekyry přijde úleva. Nebyly to dobré údery, ale svůj účel splnily. Rychle se rozhlédnu po okolí, zda je někdo, komu bych mohl pomoci, ale na všech frontách se zdá, že máme prozatím vyhráno. Žádné přímé nebezpečí. Přesunu se blíž k vratům a pokusím se nahlédnout ven, nicméně tam stále zuří ta divoká sněhová bouře. Už se chystám zpět, když se do mých uší dostane magický vřískot. Ohlušující devastující vřískot, který udeří do mojí mysli, jako rozjetý vlak. Padám na jedno koleno. (6) Intenzita však s časem neubývá, naopak ještě sílí. Z nosu se mi spustí krev a z úst vyjde bolestivý výkřik. První náraz teď začne doprovázet bušení tisíce kladiv do mojí lebky a já padám skoro až bezvládně k zemi. (3) Ležím na studené podlaze a do obličeje se mi k tomu všemu utrpení za kousavá ještě mokrá sláma. Nevnímám nic jiného než bolest. Snažím se koncertovat svoji mysl, ale marně. Všechno okolo se točí a každý další pokus o nalezení pevného bodu je marný. (9) |
| |||
Stodola (Všichni kromě Freyi co na nás sere) Nebudu tvrdit, že ty potvory na střeše jsou úplní idioti a ani jsem to od nich nečekal, ale zase jsme jim nedávali moc času na to, aby se tou střechou prodrali a napadali nám na hlavu. Což je něco co prostě nechcete. Takový vampír na hlavě je něco co není vůbec příjemné. "Bastardi zkurvený!" Vrčím, ale když se přidává ještě Alex, tak už je to na ně hodně. Na tváři mám úsměv, když slyším jak ty kurvy padají ze střechy. Dole na zemi se zatím dobojovalo a my jsme oslabili síly vampírů o podstatný kus. To ticho, které se rozšířilo tak bylo dost na nervy jdoucí. Každopádně oddech se počítal. "Všichni v pořádku? Přebít zbraně, ošetřit rány!" Já vím, že by měl velet Led, ale to je podvědomí reflex. Teď jde o rychlost a nejde čekat. Sám jsem sáhl po novém zásobníku a vyměnil ho. Ne, že by v něm bylo víc munice, ale u tohohle jsem nepočítal vystřelené náboje, tak chci mít jistotu. Pak to přijde. Řev. Odporný hnusný řev, který mě přirazí ke zdi a rve mi uši. Očima těkám ven, takže vidím kdo to tam na nás řve. Královna vyleze ze své skrýše. Zkřivil jsem tvář v posměšném úšklebku. Nečekala, že se večeře bude bránit. Čubka. (1) Asi mě slyšela, protože ten řev se do mě zakousl a já bolestí vykřikl. Podlomily se mi nohy, ale já to zkoušel znova. "Ty zasraná čubko! Thore? To jí necháš?!" (15) Buď se děvka soustředila na někoho jiného nebo Thor pomohl? Mohl ten starý voyer pomoct? Toť otázka, ale na to jsem teď z vysoka kašlal. Viděl jsem jak se na nás rozbíhají Ti čtyři a má reakce byla jednoduchá. "Granát!" (16) |
| |||
Paní zimy (Freya ) Elegantně se vyhýbáš útokům Skadinina kopí, stejně dobře jako ona tvému kinžálu. Kombinuje bodání se sekáním. Váš souboj připomíná spíše taneční choreografii než boj. Rychlé úskoky a protiútoky. Kryt střídá výpad. Ale přijde ti jako by si s tebou bohyně hrála. Jako by nepoužívala svou plnou sílu. Když na ní sešleš Sowulo, všimneš si na obličeji mírného úšklebku. Jako by si na ni udělala dojem. Dlouhým skokem vzad se od tebe vzdálí na pár metrů. Normální člověk by takový skok nedokázal...jenže ona není člověk "Mohla jsem očekávat že použiješ svou magii...dobrá tedy." řekne a usměje se. Její nohy se odlepí od země, a ona se pomalu začíná vznášet. Sníh se okolo ní začíná točit do spirály a její oči vypadají jako led. Sníh okolo ní se začíná rozpouštět a vzápětí měnit na silné rampouchy. "Isa" zazní z jejich úst a ledový déšť postupně letí směrem k tobě. Neváháš a kouzlíš svůj ochranný štít. Cítíš jak se o magickou kopuli rozbijí jeden rampouch za druhým a taky to že už to moc dlouho nezvládneš udržet. Kouzlo které sama zvládneš...ale v takové míře si ho ještě neviděla. Nezmůžeš se na nic jiného než jen udržovat svůj štít a doufat že to brzo přestane. Jenže ono to neustává. Tvá ochranná kopule ale takový nápor nezvládá a po chvíli praská. Čtyři velké rampouchy se zabodnou okolo tebe a celá tahle ledová smršť přestane. Mohla pokračovat ale nestalo se tak. Jakoby ti bohyně ukazovala svou plnou moc. Skadi se snese zpátky na zem, několik metrů od tebe. Než ale stihneš cokoliv udělat, vánice okolo vás ti zatarasí cestu. Nevidíš nic než bílou tmu. Na zlomek vteřiny si všimneš siluety, ale její kopí je rychlejší a jeho čepel tě řízne do pravého stehna. To samé se opakuje ještě dvakrát. Jednou do levého boku a podruhé bodanec do levého ramene. Všimneš si určitého intervalu kdy Skadi útočí. Musíš jí ho narušit. Vždycky ji na zlomek vteřiny uvidíš ale nestihneš už nic udělat...musíš předvídat její útok. Životy: Skadi - 8/15 Freya - 5/8 Stodola (Ostatní) Benji s Mišem se snaží odrážet útoky vampýrů kteří se k vám snaží dostat střechou. Kluzký se k nim ihned připojuje. Jenže vampýři nejsou blbí. V momentě kdy se do díry okolo nich začnou zakusovat kulky tak se stáhnou a snaží se probít na jiném místě. Rozhodující slovo měl Alex, jehož podpora stačila na to aby jste společnými silami sestřelili ty dvě bestie dolů ze střechy. Gabriela vystřelila právě v čas. Malý chlapec se už přikrčoval a byl připravený ke skoku. Upilovaná brokovnice na jeho malém tělíčku nadělala pěknou paseku. Několik kousků masa letělo vzduchem a chlapcovo bezvládné tělo upadlo na zem kousek před tebe. Vypadá to že ten už se nezvedne. Byl ještě moc malý a jeho síla nebyla tak velká jako u dospělých jedinců. Aricovi se podařilo z Yuli setřást polomrtvou vampýrku. Jedním úderem si zvládl trefit zapínání kovového nákrčníku, a na zemi si jí jednou ranou usekl hlavu. To že z ní Yuli udělala chodící škvarek tomu hodně pomohlo. Bez toho by to nebylo tak snadný. Betchanova kuše kterou dostal od Bratrstva mu teď možná zachránila život. První šipka sice nenašla svůj cíl tak dobře jak by měla ale ta druhá už slavila svůj úspěch. Osikové dřevo se zapíchlo spálenému mladíkovi přímo do srdce. Mladík s chroptěním padá k zemi a křečovitě sebou škubne. Kdyby si neměl rychlonabijecí kuši, mohl si mít problém. Stavy Vampýr 1, mladík u brány - Mrtvý- Stodola Vampýr 3 , mladší dívka - Mrtvá- Stodola Vampýr 7 , dítě - Leží na zemi, nehýbe se - Stodola
(Všichni až na Freyu) Náhle útok ustal. Vampýři které Patrola spolu s Mišem sestřelily ze střechy se nepokoušeli vrátit zpátky. Z venku k vám nikdo přepřiběhl a Aric necítí že by někdo ničil jeho štít u sklepa. Je to nepříjemné ticho před bouří. Před bouří která na sebe nenechala dlouho čekat. Ze sněhové vánice se k vám roznese křik. Hlasitý ženský křik který vám trhá ušní bubínky. Všechny vás to dostane do kolen. Aric a Yuli cítí takový nápor magie až začnou krvácet z nosu. Vánice jako by byla záhadnou silou zahnána zase zpátky mizí z osady pryč, a na dvoře spatříte mladou ženu jak křičí. Kolem ní stojí čtyři vampýři. Jeden ze střelců, žena a muž kteří mají v sobě několik děr po kulkách (Ti ze střechy) a asi dvacetiletý mladík. Ten ze střelců kterého Benji trefil osikou se válí mrtvý na zemi. V křiku je slyšet žal a nenávist. Touha po pomstě. Cítíte že se nemůžete zvednout. Že vás křik nutí zůstat na zemi. Vidíte jak si královna hrdě stojí u studny a ostatní vampýři se rozbíhají k vám. (Teď si budete muset hodit na zvedání. Jedna akce = jeden pokus. 2-9 neúspěch, 10-19 úspěch a můžete pokračovat. Kritická 1 = Je to nesnesitelná bolest, ztrácíte 1 život , Kritická 20 = Neodečte se vám akce za zvednutí a vy můžete hned po zvednutí pokračovat) ( Pokud se pokusíte vystřelit zjistíte že vám zbraně nefungují, účinek magie. Můžete bojovat pouze na blízko dokud nezrušíte královnino kouzlo. ) Stavy Královna - ?? Jeden ze střelců - ?? Žena ze střechy - Prostřílená Muž ze střechy - Prostřílený Mladík - ?? Vaše životy Alex - 5/7 Benji - 7/7 Betchan - 10/10 Izumi - 7/9 Gabriela - 5/6 Aric - 6/6 Yuliya - 5/6 Miša - 6/6 Kluzký - 8/?? |
doba vygenerování stránky: 0.1127450466156 sekund