Andor.cz - Dračí doupě online

Random encountery dnes nekončí!!!
- Bastiano -

Ono ani poté, co Alessio, s lehce podvedeným výrazem ve tváři, vysmahne z místnosti jako namydlený blesk, si neužiješ zaslouženého klidu. O pár minut později slyšíš tlumené zaklepání na lehce zašlé okno, které je sice skleněné, ale sklo upřímně nic moc čirost ani rovina.

Okno se následně otevře, nečekajíc na "dále" případně "vypadni." Ono i kdyby něco z toho zaznělo, ať už cokoliv, je to ignorováno a dovnitř leze Luca. Vyškrábe se do místnosti a následně vteče oknem takovým zvláštním nemotorným stylem, který je evidentně automaticky naučený, aby působil roztomile trapně, když někoho takhle překvapuje. Ne, že by to tedy teď dělal naschvál, působí to spíše tak nějak jakoby ze zvyku.

"Maestro, tady jsi! Jsem se prve díval do ložnice a tam už nikdo nebyl, takže jsem si říkal, že možná, no nevypadal jsi totiž, že míříš se umejt, když jsem odcházel, takže..." vyškrábe se na nohy a přejde ke kádi s vodou. Narozdíl od Alessia si z toho, že se zrovna koupeš evidentně dělá ouplný hovno. "To hezky voní, to je olej do vlasů? To nosíš sebou?" opře se zadkem o kraj škopku, jako by se na dřevo chtěl posadit.

"Jsem chtěl jenom říct že to máme domluvený, bordel kousek odsud, docela hezkej. Máme tam čtvery šaty a možnost se převlíct. Znají se s Milánskými, takže to bylo fakt v pohodě je přesvědčit. Jako platit za to budeme muset, zkusil jsem to, jo, ale no, chápeš - hej, nemáš tu vodu nějakou studenou?" drze ve tvojí vodě zamrská rukou.

Hehe

"A-h-a,"
"Vole ty hňupe, teď zrovna doslova vyvrátil, co řekl před minutou a ty mu to žereš," poklepu Alessia kloubem skrčeného ukazováčku po tý jeho dutý hlavě a zadržuju smích.

"Jste teda pěkní hovaďáci. Doufám, že žádný z těch sraček nebudete dělat u mě na pokojích."
"My už to dělali včera večer tak zas tejden nemusíme, děkujem za optání!" Křiknu za jeho zády. Teda už nedodávám, že kdyby tady měli LEPŠÍ VÍNO, tak by to určitě NEBYLO TŘEBA, protože někteří prostě maj problémy pochopit latrýnovej humor.

Šťouchnu zkusmo do pečínky.
"Je aspoň dobrá? Jak doma dobrá, myslím? Popravdě, nevýhoda celýho válčení je to žrádlo. Bych neřekla, jak mi bude po čase chybět můj kuchař a to sežeru jako docela všecko, když na to přijde. Včera jsem měla večer rybu, no ta mi nějak nesedla asi, hm..."

Haha

"Je to tak," řekne Pepe a podívá se na Alessia i Diega.

"Panní Alessandra žádnou moč nepije, a ty čísla taky nesouhlasí. Já jí totiž nikdy po obědě nenosím žádnou moč do pracovny. To jsou pomluvy, co se nikdy nestaly. Maximálně jednou. Jednou týdně. Ale spíše nikdy."

"A-h-a," vydá ze sebe jenom Alessio a podívá se na Alessandru. Je vidět, že jeho opilá tvář se snaží skrývat odpor. Ale moc mu to nejde.

Diego se jenom vykuleně kouká před sebe do džbánku a přemýšlí, zda je jeho italština už natolik dobrá a nebo naopak hrozná.

Ale to už jde hostinský, který nese talíř s pečínkou pro Alessandru.

Tu položí před ní na stůl, ale předtím se na vás všechny podívá.

"Jste teda pěkní hovaďáci. Doufám, že žádný z těch sraček nebudete dělat u mě na pokojích."

A bez čekání na odpověď zase odešel.

Hehe

"Nojo, blbý, že jste to teď provalil, že nám odebíráte ráno nočníky abyste to pak lemtal. Já si osobně nemyslím, že máme chcaní nějaký lepší nebo luxusnější, než kdokoliv jinej, ale tak proti gustu, žejo..." přisadím si pohotově, protože tudle blbou hru můžou hrát dva, tři, čtyři, celej stůl.
"Nemůžu nikoho soudit za nic, když tady piju tendle patok, beztak slitku dvou červenejch a pěti plivanců k tomu." zatvářím se soucitně, protože soucítím sama se sebou.

Pff, ty jsi začala?

"Heh?" řekne Alessio a posadí se vedle Pepeho.

"Pepe je teda fakt upír jo? Ty vado," řekne ohromeně. "Já to teda vždycky věděl. Pokud se teda počítá jako vždycky, že od té doby, co jsi to řekla. Ale pak mi to bylo prostě jasný." A uznale pokývá hlavou, jak toho nemrtváka prokoukl.

*Vždyť není pes. Není pes, není vampiro. Je to tak jednoduché. Co na tom furt nechápete.*

"Péro si strč někam ty vole," opraví Alessio Diega.

Pepe nakloní hlavu a kdyby bylo vidět pod masku, jistě by se uhrančivě koukal na Alessandru.

"Jsem expert na pití moči, co jsem poznal vás dva. To dá přece rozum, ne? Ale nebojte, vaše tajemství je semnou v bezpečí. Pokud vím, nikdo o tom neví."

Pak se podívá na Alessia.

"Hups."

Fuj, Pepe

"Fuj, Pepe, jak vás to napadlo? Jste nechutnej, proboha," vykulím oči a zkřivím xicht naprostým zhrozením. "Tak to snad nikdo nedělá, ne?" protočím očima a napiju se raději toho nedobrýho vína.

"Jako odborník bych řekl..." zapitvořím se a napodobuju jeho hlavu, položenou na rameno. "Odkdy jsou upíři odborníci přes pití chcanek?" Vrátím hlavu tam, kam patří, tedy rovně.

No, jsi zlá a proto musíš být potrestána!

"Heh?" vydá ze sebe Alessio.

"Velký maestro Bastiano chčí do vany? Tak proto asi nechtěl, ať ho u toho vidím. Hehe. Je vtipný."

"Moč je zdravá," pronesu do toho trošku moudrosti Pepe. "Jako odborník bych řekl, že až léčivá. Jen se nesmí pít. To však pak Bastiano určitě nedělá, že ne?" a nakloní tázavě hlavu na bok.

Shit, teď mě to backslashlo do xichtu?

S potutleným chechtáním sleduju, jak Alessio odchází a kvačí nahoru. Určitě to zadělá na neuvěřitelně vtipnou situaci!

"Víno, ředěné vodou, ale pěkně hutné, jak si paní přála."
"CO-?" kousnu se do jazyka. Kurva, nesmím nic vypálit od boku, musím napočítat alespoň do pěti, jinak zas všichni řeknou, že se všude jen hádám a dělám průsery - Ale tak kurva, co je tohlr za sračky ty idiote Gubijská, demente natřená na zeleno? Žide jeden prašivej, hanebnej! Slušný lidi škubat takhle podle na takový mamrdovině! Ředění vodou za příplatek a pak to naředíš vodou a stejně doliješ za další příplatek vínem??? Mamrde jeden, cejtíš z nás prachy a chceš toho využít, co? Hlavně že ten tvůj hostinec jako nic moc, nemáš ani větší pokoje, nebejt město plný, tak tady nepáchnem a najdem něco, kde budou oddělený místnosti, protože já jsem...!
Zatnu zuby a přes ně vytvořím na tváři absolutně neupřímný úsměv, doplněný o roztomile sepjaté ručičky v klíně a hlavu nakloněnou na stranu.
"Děkuji, přesně tak jsem to chtěla."
No počkej, ty zmrde, ty mě ale sereš a zjevně si tu pobudem, takže budu mít spoustu příležitostí ti anonymně posrat den!

"Tys mi lhala, on mě vůbec nechtěl vidět. A já jeho taky teda ne. Proč? Proč Alessandro?"
"Heh, nechtěl?" protáhnu zamyšleně.
Doufala jsem, že z toho bude víc srandy. Sakra. Víno je neuspokojivý a vtípeček taky. Co já tu dneska dělám.
"Zvláštní, říkala jsem si, že určitě něco vymyslel, zatímco močí do vany, teda chci říct, zatímco se máčí ve vaně."

Cítím se podveden, když Alessandra vede nás sem

Alessio se vrátí zpět, mírně rozladěn.

"Tys mi lhala, on mě vůbec nechtěl vidět. A já jeho taky teda ne. Proč? Proč Alessandro?" domáhá se nebohý Alessio odpovědi.

Bílej den a bílá tvář

Vklidečku se drbu rejžákem, abych se trošku očistil. Protože kromě poblití, jsme i předtím měli den na koni.

Když v tom klika cvaká, dveře letí, Alessio vchází do dveří.

Chvilku na něj koukám. On na mě.

"Vypadni," řeknu mu stoickým hlasem, protože chci svůj klídeček při koupání.