Andor.cz - Dračí doupě online

Centrum – Dvě těla v uličce
Isaac

Rozhlédnu se po okolí, zda nezahlédnu někde nějaký sud, nebo něco, kam by šlo svázaného muže strčit, aby byla šance, že zde vydrží do večera a já si jej zde pod rouškou tmy vyzvednu.

Přesunu se k ženě, aby jsem zjistil, že na tom není ani trochu dobře. Rána není ani trochu čistá, ale přesto dokáže být smrtící, ale až po času. Hrůza. No žena půjde zachránit, ale velmi špatně.
"Doufám, že jsi připravená mi tu laskavost pak oplatit." Usměji se na ní, přičemž jí obvážu ránu, aby jsem jí mohl opatrně vzít do náručí a přenést pryč z této uličky. Ideální by bylo odnést jí k nám, ale nejsem si jist, zda to není příliš daleko. V opačném případě bych se na ulici jednoduše zeptal, kde se v okolí nachází nějaký felčar.

Úřad pro kontrolu magie

Odevzdám vyplněný formulář žene která ho zkontroluje a protože to je zřejmě v pořádku tak mi řekne že mám čekat. Doufám že ještě dnes přijdu na řadu, ale mám pět dní než bude zařízený můj obchod. Vidím že se tu pořád něco děje dokonce sem přivedou nějakého zadrženého což mně překvapí.
Myslela jsem že takovou osobu přesunou na určité místo kde na něj čekají lidé s šokovými holemi aby ho umravnili.
Jsem také překvapená že čekám jen hodinu než zazní moje jméno, dostanu dva papíry a je mi řečeno kam mám jít. To že je tahle budova vysoká a spletitá mně nepřekvapí protože taková musí být. V úřadu se musíte ztratit, musíte proklínat den kdy jste sem vešli a vzývat všechny bohy co existují pokud vám pomohou najít co hledáte. Což zde neplatí protože najít dveře které se jmenují Povolení a dokumenty nebylo tak těžké. Také jsem však překvapená koho tam najdu a moje nálada ihned poklesne pod bod mrazu. Čarosprávci říkali že jedno jestli jsem zvíře, rostlina nebo minerál, ale čekala jsem že mně budou posuzovat lidé kteří budou schopní aspoň nějaké nestrannosti.
Kdežto tahle elfka si mně vychutná a pak mně vykopne jen pro své pobavení, první den zde jsem se zeptala jestli existuje hodný elf. Muž se začal smát tak až se rozkašlal a pak ze smíchu dostal křeče.
Ale jsem překvapená milým přijetím kdy mi dívka zapomene dát najevo že jsem měně než to co si seškrábe z boty.
„Dobrý den, hledám komisi která určí jestli můžu ve městě provozovat magii. Mám tohle ...“podám dívce papíry a pak se rozhodnu zariskovat a zeptám se.
„Jste v ní taky?“

Úřad pro kontrolu magie, část druhá - Kancelář
Eleanor

Když žena domluví, tak zamíříš směrem, který ti ukázala. Cestou si všimneš si hned několika různých chodeb a dokonce schodiště vedoucího do dalších pater. Už z venku bylo vidět, že úřad není zrovna malý, takže nějakých šest pater minimálně mít bude.
Ve zmíněné chodbě se nachází asi deset různých dveří, každé vedoucí do jiné místnosti. Artefakty, Kletby, Obchod, Pokuty a další. Ty, do kterých máš vstoupit, nesou označení jako Povolení a dokumenty.

Vstoupíš tedy dovnitř a ocitneš se v malé kanceláři. Přímo naproti tobě je stůl, u kterého sedí dívka možná okolo dvaceti let. Bílá, téměř alabastrová pleť, která se nedá popsat jinak než jako dokonalá. Tmavě hnědé vlasy jí sahají asi do půli zad, vzadu sepnuté zdobenou sponou. Díky tomu jsou také vidět dlouhé elfí uši, které vlasy téměř nijak nemaskují.
Na sobě má podobně jako žena na recepci dlouhou sukni tmavé barvy a bílou košili. Vcelku obyčejné a nudné oblečení, které nevypadá vůbec draze. Možná proto tak vyniknou dívčiny oči. Ty mají jasně modrou barvu, která působí zvláštním, skoro až hypnotickým dojmem, který si nedokážeš vysvětlit.
„Přejete si?“ zeptá se tě dívka s úsměvem.

Úřad pro kontrolu magie - Čekání
Eleanor

Vyplněný papír předáš ženě na recepci. Ta ho hned začne kontrolovat, řádek po řádku. Když nenajde nic zvláštního, tak papír odloží a obrátí se zpátky k tobě.
„Prosím posaďte se a počkejte, až vás zavoláme.“ Recepční se pak opět vrátí ke své práci, stejně jako při vašem prvním rozhovoru. Neřekne, jak dlouho budeš čekat ani nic dalšího. Takže ti nezbývá nic jiného, než čekat.

Provoz na úřadě je celkem živý. Lidé neustále chodí sem a tam, občas úřednice vyřídí nějakou žádost, jako udělala s tebou a podobně. To ale není to nejzajímavější, co můžeš vidět. Jako třeba když dvojice čarosprávců přivede muže v poutech. Moc dlouho se nezdržují, ale i tak máš možnost si je prohlédnout. Čarosprávci jsou stejní jako ti, které jsi už potkala. Stejné kabáty, nic moc nového. Vězeň samotný, tam už něco nového vidět můžeš. Muž má ruce uzavřené v nějaké kovové kouli (zhruba o velikosti grepu) a přes ústa kovovou masku. Nechová se agresivně a muže následuje, i když nijak zvlášť ochotně.

Uplyne něco málo přes hodinu. Lidé odcházejí a přicházejí. Pak konečně zazní tvoje jméno. „Eleanor Warden.“ zavolá recepční a potom to ještě jednou zopakuje. Když k ní pak dojdeš, předá ti dva listy papíru. Ten první je identický s tím, který jsi ženě odevzdávala. Tvé jméno a vše co jsi uvedla. Novinkou je akorát razítko úřadu. Druhý papír obsahuje informace, které ti nejsou úplně srozumitelné.
„Teď půjdete tou chodbou tady vzadu, dáte se doprava a vejdete do pátých dveří po vaší pravé ruce. Tam už s vámi vše vyřídí. “

Restaurace Skarmorli - Během jídla
Walter

Ralisha se pustí do jídla. Během něj poslouchá vyprávění o tvém podzemním dobrodružství, které jsi dnes zažil. Po celou dobu mlčí. Na nic se neptá, nepřerušuje, ale je zřejmé, že tě poslouchá.
Teprve když skončíš, tak se ozve její hlásek.
„Takže ,,, takže jste nakonec nic nenašli? Škoda. Hlavní je ale, že jste se vrátili všichni živí.“
Potom se vrátí zpátky k jídlu. Když nakonec dojí, tak odloží příbory na talíř a ten odsune k okraji stolu.

Kolem vašeho stolu se několikrát mihne číšnice, která vás obsluhovala, ale pouze vás zkontroluje pohledem a potom pokračuje dál ve své práci. Ralisha seděla mlčky naproti tobě a těkala pohledem ze strany na stranu, prohlížející si podnik.

Úřad pro kontrolu magie

Žena si mně prohlédne s poněkud zmateným pohledem který jsem nečekala pak mi dá formulář, no začalo to dobře mám jenom jeden papír a tak se pokusím si najít místo a něco na psaní kde se podívám co tam vlastně mám vyplnit.
Tak jméno Eleanor Warden,věk dvacet šest, adresa jak se jmenuje to místo v Můrově ...
Zde trvá nějakou dobu než se mi podaří si vzpomenout, jako zaměstnání udám zatím nezaměstnaná pak se zarazím než mně napadne ... ne pokud zde zjistí že pracuju pro démona skončím na ulici venku rychleji než napočítám do tří. Co se týká magie tak napíšu že umím ovládat oheň, vzduch a vodu, co se týká úrovně tak to proškrtnu protože tohle mi přijde poněkud subjektivní. Nad druhem magie se zamyslím,ale pak to také proškrtnu. U toho kde jsem studovala napíšu Aldanona i vesnici u které se jeho věž nachází. Já sama jsem s tím spokojená a tak se vrátím opět k recepci a položím tam vyplněný formulář.

Restaurace Skarmorli

„Pokud si se mnou vyměnil místo v mém světě, nebo si vyzvedl mnou nahromaděné artefakty, tak už mě asi vážně nepotřebuje. Každopádně jsem tam, kde mě chtěl mít. Všechna místa, kam mě v mých snech zavedl, znal, jako by tam žil v dobách jejich největší slávy. Takže pokud se s ním někdy potkám na ulici Sognaru, můžu jen doufat, že je to jenom stejný nadšenec do umění a historie, jako já,“ odvětím s úsměvem na Ralishina slova, aniž bych zmiňoval jeho na prach seschlou kůži, kterou jsem u něho zahlédl v nezahaleném místě mezi honosnou zlatem zdobenou žlutou róbou a maskou z bílého damašku, ve snaze vyhnout se u večeře konverzaci o možném lichovy a jiných nemrtvých.

„Děkujeme,“ poděkuji číšnici, podívám se zpět na Ralishu se slovy: „Tak si nech chutnat,“ usměji se na ní, vezmu si příbor a s očekáváním, že se nejspíš jedná o maso z jedné z těch ovco-koz, co trpaslíci chovají v podzemí, se pustím s Ralishou do večeře za občasného převypravování dnešní výpravy do podzemí s Rizie, přičemž tu část, kde jsem se praštil do hlavy o nízký strop, záměrně vynechám.

Centrum - Úřad pro kontrolu magie
Eleanor

Žena si tě několik vteřin zmateně prohlíží a potom se zeptá. „Jste tu kvůli povolení pro používání magie?“ Znovu si tě prohlédne, tentokrát už mnohem důkladněji, jako kdyby něco zkoumala. Pak se natáhne ke stolku po své pravé ruce a z jedné ze zásuvek vytáhne papír, který položí na stůl před tebe. „Nejdříve budu potřebovat vyplnit tohle. A pokud možno čitelně.“ Aniž by řekla cokoliv dalšího, tak se vrátí zpátky ke své práci a nevěnuje ti další pozornost.

Papír, který ti žena dala, je docela obyčejný formulář, byť nese nahoře označení “Magické povolení.“ Když si formulář pročteš, najdeš na něm zcela běžné údaje jako jméno, adresa, věk, zaměstnání a tak dále.
Jsou zde ale i další, ne tak časté věci, týkající se tvých magických dovedností. Zde chce znát formulář věci jako úroveň tvých schopností (v případě že nevíte kolonku proškrtněte), školu kde jsi studovala (pochopitelně magii), nebo druh magie, který používáš (pokud je nějak specializovaný).

Centrum – Dvě těla v uličce
Isaac

Po kopanci už muž nic moc neříká a jenom tiše skučí. Když ho potom svážeš, tak ho jeho bojovnost opustí úplně. Téměř bez hnutí leží na zemi a cosi naštvaně mručí. Několikrát se pokusí uvolnit, ale bez úspěchu. Tvá pouta pevně drží a není moc velká šance, že by se muž z nich sám dostal.

Potom přistoupíš k ženě. Stačí ti jeden pohled, abys pochopil, že je její zranění vážné. Ruku si drží na břiše, zatím co tričko pod ní se jí barví do ruda. Nezdá se, že by to moc pomáhalo, krev dál vytéká z rány. S podobným druhem zranění ses setkal už mnohokrát. Mezi vrahy se o něm někdy mluví jako o amatérském nebo zpackaném. Oběť bez pomoci prakticky vždy zemře, ale smrt není rychlá. Šance na záchranu zde tedy nějaká je, i když s tím co máš po ruce není zrovna velká.