avzdory opakovaným prosbám a žadonění některých účastníků srazu na Lichnici jsem byl letos hodný...

Ano, mohl jsem po dobu trvání srazu vypnout Andor pro všechny na několik dnů. Těch přibližně třicet lidí by se náramně bavilo zmatenými otázkami tisíců z vás, kteří jste nepřijeli.
Mohl jsem udělat nějaký aprílový žertík, plivnout někomu do pití, počurat oheň před pečením buřtů, nebo ty buřty schovat... ale já nic z toho neprovedl!
Zatrolená studená mokrá spoušť mě nepustila ven z mé kobky. Na sluníčku to je jedna dvě, ale když bubnuje déšť ze všech stran a boty i s ponožkami navlhnou, tak jdou všechny žerty stranou i u mě.

Příští rok to snad vyjde. Letos odjíždíme o den dřív, byť bez lítosti. Bylo to krásné, přestože prokletý rok 2020 nad námi vyhrál na plné čáře...